Kenaf

Kenaf je rostlinné vlákno získávané ze stonků ibišku konopovitého (Hibiscus cannabinus). ^[1]

Rostlina byla kultivována asi 4000 let před n. l. v Africe. Na začátku 18. století byla v Indii zaznamenána výroba textilií z kenafových vláken ke komerčním účelům. V 21. století se pěstováním kenafu zabývá asi 20 zemí (především v Asii), ve světě se pro kenaf používá na 120 různých označení (nepravá juta, bombajské konopí, mesta atd). Rekordní celosvětová produkce kenafu byla zaznamenána s 2,3 miliony tun v roce 1985, do období 2011/2012 se snížila až na 284 000 tun (z toho 60 % Pákistán a 26 % Čína).^[2]

Porovnání některých důležitých vlastností juty a kenafu:

Fyzikální vlastnosti v tabulce se vztahují na elementární vlákna. U obou druhů rostlin se tvoří tzv. technická vlákna s délkou až 2 metry z více než 10 elementárních vlákének slepených ligninem. Kenaf se dá pěstovat i v horších klimatických podmínkách (teplota, vlhkost) než juta. Ostatní fyzikální vlastnosti jsou u kenafu a juty téměř identické.^[3]

Stonky, ze kterých se dá použít až 20 % jako textilní surovina (2-4 t/ha), vyrůstají v tropických podmínkách během 4-5 měsíců na délku 2-3 metry.^[1] Na začátku 21. století se sklizeň provádí většinou stále ještě ručně. Stonky se sekají mačetou, po 7-14 dnech máčení ve vodě se odděluje lýková vláknina od dřeviny, zbytky lýka se strhávají z dřevitého jádra ruční škrabkou. Nejkvalitnější vlákna se získávají na začátku období květu rostlin.

Dosavadní pokusy s mechanizací sklizně a chemizací při oddělování vláken od dřeviny nepřinesly pozitivní výsledky, zejména s ohledem na pevnost vláken.

V posledních letech 20. století se část kenafových stonků začala používat jako surovina pro papírenství a jiné netextilní výroby. Sklizeň se provádí většinou s pomocí strojů (např. stroje na zpracování cukrové třtiny), lýko se spolu s dřevinou drtí na speciálních strojích.^[4]

Tradiční způsob zpracování kenafu na přízi je velmi podobný spřádání juty, tj. s výrobními stupni: máčení - lámání - 2 pasáže válcových mykacích strojů – 3 pasáže protahovaček - dopřádání.^[5]

Od posledních letech 20. století se provádějí pokusy s výrobou směsových přízí z kenafu a bavlny, které se dají použít na oděvní textilie. Zpracování kenafu pro tyto účely má být sice levnější než stejné pokusy s jutou, výsledné příze však mají několikanásobně vyšší nestejnoměrnost oproti výrobkům z čisté bavlny. ^[6]

V prvních letech 21. století se zabývala řada výzkumných prací použitím kenafových vláken ke zpevnění kompozitních materiálů s cílem nahradit dražší skleněná vlákna používaná k tomuto účelu. ^[7]

Vedle tradičních textilních výrobků jako jsou lana, hrubé tkaniny, izolační materiál^[8] se od konce 20. století kenafová vlákna používají také na zpevnění kompozitů,^[9] na netkané textilie (stavební membrány,^[10] textilní sorbenty^[11]) aj.

Velká část kenafových vláken se používá od začátku 21. století ve formě drti k výrobě vysoce kvalitního papíru.^[11] Údaje o vyráběném množství nejsou publikovány.

• Müssig: Industrial Application of Natural Fibres, Wiley Ldt. 2010, ISBN 978-0-470-69508-1
• Sapuan/Ishak/Sahari/ Sanyang: Kenaf Fibers and Composites, CRC Press 2018, ISBN 9781351050937

.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kenaf na Wikimedia Commons