Kerč

Kerč Керчь, Керч, Keriç
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°20′19″ s. š., 36°28′5″ v. d.
Nadmořská výška	průměrně asi 80 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Kerčská
Republika	Krym
Městská rada	Kerčská
Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	108 km²
Počet obyvatel	154 621 (2021)
Hustota zalidnění	1 431,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Svjatoslav Anatoljevič Brusakov
Vznik	610 př. n. l.
Oficiální web	kerch.rk.gov.ru
Telefonní předvolba	+380-6561 a +7-36561
PSČ	98300–98399
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerč (rusky Керчь, ukrajinsky Керч, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Žije zde 154 621 obyvatel (2021).

Kerčská městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu nespadá žádné další sídlo.

Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovalo starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. Akropole se nacházela na hoře, která se v současnosti nazývá Mitridat. Kromě toho se na území moderního Kerče nacházejí starořecké osady: Mirmekion, Heraklion, Partheny, Porfimion, Tyritake, Nymfaion a řada dalších, jejichž jména se nedochovala. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ (Korčev), který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč^[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Po rozpadu SSSR bylo město zahrnuto do Autonomní republiky Krym Ukrajiny. V roce 2014 byl spolu s hlavním územím Krymu anektován Ruskou federací, v jejímž rámci je součástí Republiky Krym.

Dne 16. května 2018 pro osobní automobily a dne 1. října 2018 pro nákladní automobily byl otevřen Krymský most postavený Ruskem, který spojuje město s Krasnodarským krajem.

Dne 4. listopadu 2023 ukrajinská armáda ostřelovala Kerč a zasáhla areál loděnic Zaliv. Jedna z raket byla sestřelena ruskou protivzdušnou obranou, druhá raketa způsobila velký požár.^[2]

Současnost

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 147 033 lidí, kteří zde žili roku 2014 (151 400 v roce 2006), tvořili 84,73 % Rusové, 8,25 % Ukrajinci, 0,93 % Krymští Tataři, 0,75 % Tataři a 0,68 % Bělorusové.^[3]

Partnerská města

Rodáci

• Ivan Lypa (1865–1923) – ukrajinský spisovatel, lékař a bojovník za nezávislost Ukrajiny
• svatý Silván z Athosu (1866–1961) – ruský pravoslavný mnich
• svatý Lukáš Krymský (1877–1961) – ruský arcibiskup
• Nikolaj Notovič (1927–?) – ruský aristokrat a kozácký důstojník
• Voloďa Dubinin (1927–1942) – sovětský pionýr a partyzán
• Marija Jefrosininová (* 1979) – ukrajinská televizní moderátorka a herečka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Galerie Kerč na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerč na Wikimedia Commons