Kerberos (měsíc)

Kerberos
Snímek Kerbera zachyceného sondou New Horizons
Snímek Kerbera zachyceného sondou New Horizons
Identifikátory
Typměsíc
Označení(134340) Pluto IV
Předběžné označeníS/2011 (134340) 1
S/2011 P 1
P4
Objeveno
Datum28. června 2011
ObjevitelShowalter, M. R. a kol.
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa57 783 ± 19 km
Výstřednost0,003 28 ± 0,000 20
Perioda (oběžná doba)32,167 56 ± 0,000 14 d
Sklon dráhy 
- ke slunečnímu rovníku0,389° ± 0,037°
Mateřská hvězdaPluto
Fyzikální charakteristiky
Zdánlivá hvězdná velikost26,1 ± 0,3
Rovníkový průměr13–34 km
Oběžné dráhy všech známých měsíců Pluta
Porovnání všech dosud známých měsíců Pluta

Kerberos je malý měsíc obíhající trpasličí planetu Pluto. Jeho objev byl oznámen 20. července 2011.[1] Je čtvrtým objeveným z dosud (2013) pěti známých měsíců Pluta.

Okolo Pluta a jeho měsíců proletěla v polovině července 2015 sonda New Horizons. Ta pořídila množství vědeckých dat a fotografií, které jsou v současné době stále zpracovávány.

Objev

Kerberos byl objeven pomocí Hubblova vesmírného dalekohledu během pátrání po případných prstencích Pluta. Astronomové se totiž obávali, že pokud Pluto nějaké prstence má, mohly by ohrozit blížící se sondu New Horizons, která k němu dorazila v červenci 2015. Tatáž obava panovala i z případných dalších, zatím neobjevených měsíců, avšak sonda průlet systémem přežila.[2][3]

Poprvé byl Kerberos spatřen na snímcích pořízených 28. června 2011[4] a následně pak 3. a 18. července 2011. Oficiálně byl objev potvrzen a oznámen 20. července 2011.[1][5] Zpětně pak byl měsíc nalezen také na předobjevových snímcích pocházejících již z 15. února 2006 a 25. června 2010.[1] Kerberos je desetkrát méně jasný než měsíc Nix, takže pro jeho zachycení na fotografiích byla nutná 8minutová expozice.[6]

Kerberos je čtvrtým známým Plutovým měsícem po Charonu objeveném již roku 1978 a Nix s Hydrou, jež byly společně objeveny roku 2005. Kromě nich byl roku 2012 objeven ještě pátý satelit, Styx.

Fyzikální vlastnosti

Astronomové odhadují průměr měsíce v závislosti na uvažované odrazivosti jeho povrchu na 13–34 km.[7] To ho činí druhým nejmenším ze známých měsíců Pluta. V době objevu měl měsíc zdánlivou hvězdnou velikost 26,1 ± 0,3.[1]

Vlastnosti oběžné dráhy

Z dosavadních pozorování se zdá, že měsíc obíhá Pluto v ekvatoriální (rovníkové) rovině mezi Nix a Hydrou, a to po kruhové dráze o poloměru 57 783 km ± 19 km.[1][6] Jeden oběh mu trvá asi 32,17 pozemského dne.[1][6]

Původ

Je možné, že Kerberos vznikl podobně jako i ostatní měsíce Pluta[8] z pozůstatků po ničivé kolizi s nějakým jiným tělesem Kuiperova pásu (stejně jako Měsíc měl podle teorie velkého impaktu vzniknout po srážce Země s jiným velkým tělesem).[4]

Jméno

Po objevu měsíc získal nejprve tzv. provizorní označení S/2011 (134340) 1 (někdy uváděné ve formě S/2011 P 1[p 1]), a neformálně byl znám také pod označením P4[p 2].

Při hledání jména pro nový měsíc se Mark Showalter, vedoucí týmu, který těleso objevil, rozhodl zorganizovat veřejnou soutěž. Aby nové jméno bylo konzistentní se jmény ostatních měsíců Pluta, bylo ustanoveno, že musí pocházet z řecké a římské mytologie a vztahovat se k podsvětí.[9] William Shatner, herec, který ztvárnil postavu kapitána Jamese T. Kirka v seriálu Star Trek, v soutěži navrhl jména Vulcan (česky: Vulkán) a Romulus, tj. řeckého boha ohně, který byl současně synovcem Pluta, a zakladatele Říma, přičemž obě tato jména zjevně odkazovala také na fiktivní planety v seriálu Star Trek. Jméno Romulus bylo zamítnuto, protože stejné jméno již nese jeden z měsíců obíhajících planetku (87) Sylvia.[10]

V soutěži nakonec zvítězil návrh jména Vulkán, přičemž na druhém místě skončil Cerberus (latinské jméno vícehlavého psa strážícího vstup do podsvětí) a na třetím Styx (bohyně zosobňující stejnojmennou řeku obtékající říši mrtvých). Vítězné jméno však nakonec Mezinárodní astronomická unie (IAU) neschválila, protože se již vžilo pro hypotetickou planetu obíhající mezi Merkurem a Sluncem. Existence této předpokládané planety sice byla vyvrácena, ovšem stále zůstává v užívání název „vulkanoid“ pro jakoukoliv případnou planetku nalezenou v této oblasti.[9]

Problém byl i se jménem Cerberus, které již nese planetka (1865) Cerberus (objevená roku 1935 českým astronomem Lubošem Kohoutkem[11]), a proto měsíc nakonec dostal řeckou variantu tohoto jména, tj. Kerberos. Spolu s ním pak pátý objevený měsíc Pluta obdržel jméno Styx. Nová jména byla oznámena 2. července 2013.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Formát provizorního označení satelitů těles, než dostanou definitivní název. S znamená satelit, 2011 je rok objevu, P znamená Pluto a číslo 1 znamená, že jde o první měsíc daného tělesa objevený v uvedeném roce. Tento typ označení se však oficiálně užívá jen u planet, což Pluto dle IAU není. U satelitů těles evidovaných v Minor Planet Center se místo počátečního písmena mateřského tělesa (zde „P“) používá jeho katalogové číslo (v případě Pluta 134340). Oficiální provizorní označení satelitu tedy je S/2011 (134340) 1.
  2. ↑ V tomto neoficiálním formátu označení satelitu písmeno P znamená Pluto a číslo 4 znamená, že jde o jeho čtvrtý známý měsíc.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kerberos (moon) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f SHOWALTER, M. R., Hamilton, D. P. New Satellite of (134340) Pluto: S/2011 (134340) 1 [online]. International Astronomical Union, 2011-07-20 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ WALL, M. New Pluto Moon Foreshadows More Surprises for NASA Probe En Route [online]. TechMediaNetwork, 2011-07-20 [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MCKEE, M. Rings of ice and dust may encircle Pluto [online]. New Scientist, 2006-02-22 [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BOYLE, A. Scientists spot Pluto’s fourth moon [online]. msnbc.com, 2011-07-20 [cit. 2011-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22. (anglicky) 
  5. ↑ Pluto Has Another Moon, Hubble Photos Reveal. Space.com [online]. 2011-7-20 [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23. (anglicky) 
  6. ↑ a b c LAKDAWALLA, E. A fourth moon for Pluto [online]. The Planetary Society, 2011-07-20 [cit. 2011-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-01. (anglicky) 
  7. ↑ TICHÝ, Miloš. Nejbohatší planetka [online]. www.Planetky.cz, 2011-07-24 [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ STERN, S. A., Weaver, H. A.; Steff, A. J.; Mutchler, M. J.; Merline, W. J.; Buie, M. W.; Young, E. F.; Young, L. A.; Spencer, J. R. A giant impact origin for Pluto’s small moons and satellite multiplicity in the Kuiper belt. Nature. 2006-02-23, s. 946–948. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19. DOI 10.1038/nature04548. PMID 16495992. Bibcode 2006Natur.439..946S. (anglicky)  Archivovaná kopie. ns1.plutoportal.net [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-19. 
  9. ↑ a b c Names for New Pluto Moons Accepted by the IAU After Public Vote. News Release iau1303 [online]. International Astronomical Union, 2013-7-2 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KRAMER, Miriam. Let's Name Pluto Moons 'Vulcan' and 'Romulus,' William Shatner Says. Space.com [online]. 2013-2-14 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ RANDA, Miroslav, et al. Planetka Cerberus [online]. Astronomia, rev. 2013-6-26 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kerberos (moon).jpg
Four combined images of Kerberos taken by the Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) instrument on 14 July, approximately 7 hours before New Horizons’ closest approach to Pluto and at a distance of 396 100 km from Kerberos.
Nh-pluto moons family portrait-truecolor.png
Family Portrait of Pluto’s Moons: This composite image shows a sliver of Pluto’s large moon, Charon, and all four of Pluto’s small moons, as resolved by the Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) on the New Horizons spacecraft. All the moons are displayed with a common intensity stretch and spatial scale (see scale bar). Charon is by far the largest of Pluto’s moons, with a diameter of 751 miles (1,212 kilometers). Nix and Hydra have comparable sizes, approximately 25 miles (40 kilometers) across in their longest dimension above. Kerberos and Styx are much smaller and have comparable sizes, roughly 6-7 miles (10-12 kilometers) across in their longest dimension. All four small moons have highly elongated shapes, a characteristic thought to be typical of small bodies in the Kuiper Belt.
Solar System Template Final.png
Major Solar System objects. Sizes of planets and Sun are roughly to scale, but distances are not. This is not a diagram of all known moons – small gas giants' moons and Pluto's S/2011 P 1 moon are not shown.
Pluto moon P5 discovery with moons' orbits.jpg
This image, taken by NASA's Hubble Space Telescope, shows five moons orbiting the distant, icy dwarf planet Pluto. The newly discovered small moon, Styx (initially designated P5), is the innermost of the moons found by Hubble over the past seven years. The diagram shows that Styx is in a 58,000-mile-diameter circular orbit around Pluto that is assumed to be co-planar with the other satellites in the system. Though Charon (discovered in 1978) is an even closer moon to Pluto, some astronomers consider the Pluto-Charon pair a "double planet" because Charon's mass is 12 percent of Pluto's mass (by comparison, our Moon is 1.2 percent Earth's mass). This image was taken with Hubble's Wide Field Camera 3 on July 7. Other observations that collectively show the moon's orbital motion were taken on June 26, 27, and 29, 2012 and July 9, 2012. The new data will help scientists in their planning for the July 2015 flyby of Pluto by NASA's New Horizons spacecraft.

The original NASA image has been modified by replacing "P4" and "P5" with newer designations "Kerberos" and "Styx", respectively.