Kerhartice (Jakartovice)

Kerhartice
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Jakartovice
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°51′14″ s. š., 17°38′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Kerhartice u Budišova nad Budišovkou (4,93 km²)
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kerhartice
Další údaje
Kód ZSJ	45047
Zaniklé obce.cz	4179
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerhartice (1880 Kerhatice, 1890–1910 Kerhartice nebo Gerhartice; německy Gersdorf) jsou bývalou, téměř zaniklou, obcí, rozkládající se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska. Jejich katastrální území nese název Kerhartice u Budišova nad Budišovkou a měří 4,93 km².^[1] Území je součástí obce Jakartovice v okrese Opava.^[2] Zástavba dědiny se rozkládá v nadmořské výšce 457 metrů, čtyři kilometrů od Moravské Harty, 3,3 km jižně od Hořejších Kunčic a sedm kilometrů jihozápadně od Jakartovic,^[3] u silnice druhé třídy č. 442, po které je značena cyklistická trasa č. 503. Vesnice stávala v údolí potoka, který od severu přitéká do vodní nádrže Kružberk. Západně od Kerhartic se nachází vrch Hůra (502 m) a severozápadně vrch Stráž (548 m)^[3]

Název

Německy se obec nazývala Gersdorf,^[4] v letech 1890–1920 bylo v češtině kromě názvu Kerhartice používáno i pojmenování Gerhartice.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397.^[4] První záznamy o zdejším kostele pocházejí z konce 16. století. V roce 1804 byl na jeho místě postaven kostel svatého Martina. Kromě něj zde stály dva mlýny, lihovar. Lidé pracovali v břidlicovém lomu. V roce 1890 zde v 47 domech žilo 337 obyvatel, roku 1921 v 60 staveních 279 obyvatel, kteří byli převážně německé národnosti. Na počátku 20. století se domy začaly pokrývat jinými materiály a těžba břidlice upadala, což mělo vliv i na život v obci. V 1. polovině 20. století místní přebudovali Polouveský mlýn na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií širší okolí Kerhartic. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V letech 1948–1955 zde byla vybudována vodní nádrž Kružberk, pod jejíž hladinou zůstalo 28 domů^[6] na jihu obce.

V roce 1960 byly Kerhartice připojeny k Hořejším Kunčicím společně s Medlicemi a osadou Moravská Harta. Z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany kružberské přehrady^[7] byly později zbořeny i téměř všechny nezatopené domy a obec zanikla. V horní části zůstal jeden průmyslový objekt, který později sloužil jako farma Hořejších Kunčic, na počátku 21. století však byl opuštěn a chátrá. Dále tu zůstalo torzo kříže, dva domy a budova bývalého lihovaru, která je rovněž ve špatném stavu.^[8] V roce 1974 byly Kerhartice připojeny k Jakartovicím.^[9] U silnice k přehradě je patrný půdorys hřbitova se základy kostela svatého Martina, který byl v roce 1985 zbořen. Základy ostatních domů pohlcuje les.^[8] Kerhartice nemají status části obce, nýbrž jsou jakožto základní sídelní jednotka součástí části Hořejší Kunčice, a představují tedy neevidovanou místní část Hořejších Kunčic.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

• Smírčí kříž stojí na hřbitově^[11]

Reference

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Kerhartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Kerhartice na webu ČÚZK