Kevin Krawietz
Kevin Krawietz | |
---|---|
Kevin Krawietz na French Open 2021 | |
Stát | Německo |
Datum narození | 24. ledna 1992 (32 let)[1] |
Místo narození | Coburg, Německo[1] |
Bydliště | Coburg, Německo[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Profesionál od | 2010[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 070 665 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–5 |
Tituly | 0 ATP, 0 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 211. místo (17. prosince 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 190–130 |
Tituly | 9 ATP, 17 challengerů, 27 Futures |
Nejvyšší umístění | 7. místo (4. listopadu 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
French Open | vítěz (2019, 2020) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | semifinále (2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2019, 2020, 2021) |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
French Open | semifinále (2022) |
Wimbledon | semifinále (2021) |
US Open | 2. kolo (2022, 2023) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. května 2024
Kevin Krawietz (* 24. ledna 1992 Coburg) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů včetně grandslamového French Open 2019 a 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře. Stabilním spoluhráčem se v roce 2018 stal krajan Andreas Mies.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 211. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Lukas Wolff. Dříve tuto roli plnil Klaus Langenbach.[1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem, v němž s Andreasem Miesem vyhrál čtyřhru proti párům Chile a Argentiny. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 13–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii vyhrál s Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem čtyřhru ve Wimbledonu 2009.
Na okruhu ATP World Tour debutoval červencovým International German Open 2009 v Hamburku. Do singlové soutěže obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s Čechem Janem Hernychem po třísetovém průběhu. Ani s Hilsem Langerem nepřešli první kolo čtyřhry.[1] Poté získal divokou kartu do mnichovského BMW Open 2010, kde dohrál na raketě Tomáše Berdycha. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl v deblu BMW Open 2018. V páru s krajanem Maxmilianem Martererem v prvním kole vyřadili rakousko-německou dvojici Jürgen Melzer a Philipp Petzschner. Ve čtvrtfinále však skončili na raketách Mektiće s Peyou.[1][2]
Do prvního finále na okruhu ATP Tour postoupil s Andreasem Miesem ve čtyřhře halového New York Open 2019 v Uniondale. V boji o titul zdolali mexicko-pákistánskou dvojici Santiago González a Ajsám Kúreší po dvousetovém průběhu. Jako pár oba Němci odehráli čtvrtou hlavní soutěž na túře ATP.[4] Spolupráci navázali ve Wimbledonu 2018, kde prošli z kvalifikace do třetího kola čtyřhry. V něm nestačili na pozdější šampiony Mika Bryana s Jackem Sockem, ačkoli měli dva mečboly.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017 po boku Slováka Igora Zelenaye. V úvodní fázi však nenašli recept na Olivera Maracha s Matem Pavićem.[1][2]
Grandslamovou trofej vybojoval s Miesem na antukovém French Open 2019. Ve třetím kole deblové soutěže oplatili porážku čtvrtým nasazeným Marachovi s Pavićem a ani v semifinále je nezastavil argentinský pár Guido Pella a Diego Schwartzman. Ve finálovém duelu za 85 minut přehráli Francouze Jérémyho Chardyho s Fabricem Martinem ve dvou setech. V otevřené éře se stali vůbec první ryze německou dvojicí, která vyhrála grandslamovou trofej ve čtyřhře mužů, a první od Gottfrieda von Cramma a Hennera Henkela z roku 1937.[6] Jednalo se přitom o jejich devátý společný start na turnajích okruhu ATP Tour a teprve druhý grandslamový. V open éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Na pařížské antuce před nimi triumfovalo pět deblistů při své premiéře. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru. Na deblovém žebříčku ATP se Krawietz posunul na nová kariérní maximum, 21. příčku.[7]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2019 | French Open | antuka | Andreas Mies | Jérémy Chardy Fabrice Martin | 6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 2020 | French Open (2) | antuka | Andreas Mies | Mate Pavić Bruno Soares | 6–3, 7–5 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 16 (9–7)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 17. února 2019 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Andreas Mies | Santiago González Ajsám Kúreší | 6–4, 7–5 |
Vítěz | 2. | 8. června 2019 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Andreas Mies | Jérémy Chardy Fabrice Martin | 6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 3. | 20. října 2019 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Andreas Mies | Rajeev Ram Joe Salisbury | 7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 4. | 10. října 2020 | French Open, Paříž, Francie (2) | antuka | Andreas Mies | Mate Pavić Bruno Soares | 6–3, 7–5 |
Finalista | 1. | 25. října 2020 | Kolín nad Rýnem, Německo | tvrdý (h) | Andreas Mies | Raven Klaasen Ben McLachlan | 2–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 7. března 2021 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Horia Tecău | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–7(7–9), 2–6 |
Finalista | 3. | 25. dubna 2021 | Barcelona, Španělsko | antuka | Horia Tecău | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 5. | 2. května 2021 | Mnichov, Německo | antuka | Wesley Koolhof | Sander Gillé Joran Vliegen | 4–6, 6–4, [10–5] |
Vítěz | 6. | 20. června 2021 | Halle, Německo | tráva | Horia Tecău | Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz | 7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | 4. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo | antuka | Horia Tecău | Tim Pütz Michael Venus | 3–6, 7–6(7–3), [8–10] |
Vítěz | 7. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | antuka | Andreas Mies | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6] |
Vítěz | 8. | 1. května 2022 | Mnichov, Německo (2) | antuka | Andreas Mies | Rafael Matos David Vega Hernández | 4–6, 6–4, [10–7] |
Finalista | 5. | duben 2023 | Mnichov, Německo | antuka | Tim Pütz | Alexander Erler Lucas Miedler | 3–6, 4–6 |
Finalista | 6. | červen 2023 | Stuttgart, Německo | tráva | Tim Pütz | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–7(2–7), 3–6 |
Vítěz | 9. | červenec 2023 | Hamburk, Německo | antuka | Tim Pütz | Sander Gillé Joran Vliegen | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 7. | leden 2024 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Tim Pütz | Lloyd Glasspool Jean-Julien Rojer | 6–7(3–7), 7–5, [10–12] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (4 D; 17 Č) |
Futures (0 D; 27 Č) |
Dvouhra (4 tituly)
č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | červenec 2011 | Bad Waltersdorf, Rakousko | antuka | Gerald Melzer | 7–6(7–3), 6–1 |
2. | březen 2012 | Poreč, Chorvatsko | antuka | Dino Marcan | 6–3, 5–7, 6–3 |
3. | květen 2012 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Dino Marcan | 6–2, 7–5 |
4. | březen 2018 | Džerba, Tunisko | tvrdý | Gianni Mina | 6–2, 6–1 |
Čtyřhra (44 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | březen 2010 | Wetzikon, Švýcarsko | koberec (h) | Marcel Zimmermann | Walter Trusendi Jürgen Zopp | 6–2, 3–6, [10–5] |
2. | duben 2010 | Adana, Turecko | antuka | Marcel Zimmermann | Hans Podlipnik Castillo Ricardo Urzúa Rivera | 6–4, 5–7, [10–6] |
3. | duben 2010 | Tarsus, Turecko | antuka | Marcel Zimmermann | Hans Podlipnik Castillo Ricardo Urzúa Rivera | 6–3, 6–7(5–7), [10–6] |
4. | listopad 2010 | Ramat ha-Šaron, Izrael | tvrdý | Sergej Kroťuk | Noam Behr Tal Eros | 2–6, 6–4, [10–5] |
5. | prosinec 2010 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý | Pierre-Hugues Herbert | Piero Luisi Román Recarte | 7–6(7–4), 6–3 |
6. | leden 2011 | Kaarst, Německo | koberec (h) | Marcel Zimmermann | Chris Eaton Alexander Slabinsky | 6–3, 7–5 |
7. | září 2011 | Umag, Chorvatsko | antuka | Marcel Zimmermann | Nikolaus Moser Max Raditschnigg | 7–6(12–10), 6–2 |
8. | říjen 2011 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Marcel Zimmermann | Marc Fornell Mestres Miguel Ángel López Jaén | 3–6, 7–6(7–5), [10–4] |
9. | únor 2012 | Mallorca, Španělsko | antuka | Tristan-Samuel Weissborn | Agustín Boje-Ordóñez Pablo Martín-Adalia | 6–2, 6–4 |
10. | duben 2012 | Rovinj, Chorvatsko | antuka | Marcel Zimmermann | Marin Draganja Dino Marcan | 6–4, 6–4 |
11. | říjen 2012 | Cardiff, Spojené království | tvrdý (h) | Bastian Knittel | Laurynas Grigelis Giuseppe Menga | 3–6, 6–4, [10–7] |
12. | květen 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | antuka | Dominik Schulz | Younes Rachidi Mehdi Ziadi | 6–2, 6–1 |
13. | červenec 2013 | Kassel, Německo | antuka | Kristijan Mesaroš | Marek Michalička David Pultr | 6–4, 7–6(7–4) |
14. | leden 2014 | Stuttgart, Německo | tvrdý (h) | Hannes Wagner | Karen Chačanov Denis Macukevič | 4–6, 6–3, [10–7] |
15. | březen 2014 | Trento, Itálie | tvrdý (h) | Fabrice Martin | Błażej Koniusz Matteo Volante | 6–3, 6–1 |
16. | červen 2014 | Maribor, Slovinsko | antuka | Erik Elliott | Miha Mlakar Tomislav Ternar | 6–0, 7–5 |
17. | říjen 2014 | Bad Salzdetfurth, Německo | koberec (h) | Maximilian Marterer | Denis Kapric Lukas Rüpke | 6–3, 7–6(7–4) |
18. | listopad 2014 | Antalya, Turecko | antuka | Maximilian Marterer | Janez Semrajč Tristan-Samuel Weissborn | 6–3, 6–2 |
19. | červen 2015 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | antuka | Nils Langer | Darko Jandrić Miki Janković | 6–4, 6–4 |
20. | červenec 2015 | Kenn, Německo | antuka | Maximilian Marterer | Maximilian Bohl Benedikt Müller | 6–0, 6–1 |
21. | červenec 2015 | Telfs, Rakousko | antuka | Hannes Wagner | Marco Bortolotti Riccardo Ghedin | 6–1, 2–6, [10–7] |
22. | srpen 2015 | Friedberg, Německo | antuka | Johannes Härteis | Jakob Sude George von Massow | 6–3, 6–7(5–7), [11–9] |
1. | září 2015 | Meknes, Maroko | antuka | Maximilian Marterer | Gianluca Naso Riccardo Sinicropi | 7–5, 6–1 |
23. | ledna 2016 | Nußloch, Německo | koberec (h) | Johannes Härteis | Niels Desein Uladzimir Ignatik | 6–7(5–7), 6–4, [10–8] |
2. | červenec 2016 | Recanati, Itálie | tvrdý | Albano Olivetti | Ruben Bemelmans Adrián Menéndez Maceiras | 6–3, 7–6(7–4) |
3. | září 2016 | Kenitra, Maroko | antuka | Maximilian Marterer | Uladzimir Ignatik Michael Linzer | 7–6(8–6), 4–6, [10–6] |
4. | listopad 2016 | Eckental, Německo | koberec (h) | Albano Olivetti | Roman Jebavý Andrej Martin | 6–7(8–10), 6–4, [10–7] |
5. | listopad 2016 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | Albano Olivetti | Frank Dancevic Marko Tepavac | 6–4, 6–4 |
6. | srpen 2017 | Meerbusch, Německo | antuka | Andreas Mies | Dustin Brown Antonio Šančić | 6–1, 7–6(7–5) |
24. | leden 2018 | Schwieberdingen, Německo | koberec (h) | Daniel Masur | Sébastien Boltz Kai Wehnelt | 4–6, 6–2, [10–2] |
25. | leden 2018 | Nußloch. Německo | koberec (h) | Ruan Roelofse | Pedro Cachín Daniel Masur | 6–3, 6–3 |
26. | březen 2018 | Džerba, Tunisko | tvrdý | Mariano Kestelboim | Eduardo Dischinger Ken Oniši | 4–6, 6–3, [10–7] |
27. | březen 2018 | Džerba, Tunisko | tvrdý | Alexandr Vasilenko | Florent Diep Jonathan Kanar | 6–7(3–7), 6–3, [10–8] |
7. | duben 2018 | Panamá, Panama | antuka | Yannick Hanfmann | Nathan Pasha Roberto Quiroz | 7–6(7–4), 6–4 |
8. | duben 2018 | Ciudad de México, Mexiko | antuka | Yannick Hanfmann | Luke Bambridge Jonny O'Mara | 6–2, 7–6(7–3) |
9. | květen 2018 | Řím, Itálie | antuka | Andreas Mies | Sander Gillé Joran Vliegen | 6–3, 2–6, [10–4] |
10. | červen 2018 | Almaty, Kazachstán | antuka | Andreas Mies | Laurynas Grigelis Vladyslav Manafov | 6–2, 7–6(7–2) |
11. | září 2018 | Janov, Itálie | antuka | Andreas Mies | Martin Kližan Filip Polášek | 6–2, 3–6, [10–2] |
12. | září 2018 | Sibiu, Rumunsko | antuka | Andreas Mies | Tomasz Bednarek David Pel | 6–4, 6–2 |
13. | listopad 2018 | Eckental, Německo | koberec (h) | Andreas Mies | Hugo Nys Jonny O'Mara | 6–1, 6–4 |
14. | únor 2019 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | Filip Polášek | Filippo Baldi Luca Margaroli | 7–5, 7–6(7–5) |
15. | březen 2019 | Marbella, Španělsko | antuka | Andreas Mies | Sander Gillé Joran Vliegen | 7–6(8–6), 2–6, [10–6] |
16. | květen 2019 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Jürgen Melzer | Frederik Nielsen Tim Pütz | 7–6(7–5), 6–2 |
17. | květen 2019 | Heilbronn, Německo | antuka | Andreas Mies | Andre Begemann Fabrice Martin | 6–2, 6–4 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2009 | Wimbledon | tráva | Pierre-Hugues Herbert | Julien Obry Adrien Puget | 6–7(3–7), 6–2, [12–10] |
Finalista | 2010 | Australian Open | tvrdý | Dominik Schulz | Justin Eleveld Jannick Lupescu | 4–6, 4–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kevin Krawietz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Kevin Krawietz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. května 2024
- ↑ a b c Kevin Krawietz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. května 2024
- ↑ Kevin Krawietz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 29. května 2024
- ↑ Krawietz, Mies Win New York Open for First ATP Title [online]. Long Island Tennis Magazine, 2019-02-18 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Doubles Take: Marathons and routs on Manic Monday [online]. Baseline, 9-7-2018 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-10-2018.
- ↑ Krawietz und Mies gewinnen ersten deutschen Grand-Slam-Titel seit 82 Jahren [online]. Spiegel Online, 8-6-2019. Dostupné online. (německy)
- ↑ German Doubles History For Mies/Krawietz [online]. ATP tour, Inc., 2019-06-08 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kevin Krawietz na Wikimedia Commons
- Kevin Krawietz na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Kevin Krawietz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Kevin Krawietz na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Kevin Krawietz v databázi Olympedia (anglicky)
- Kevin Krawietz na Instagramu
Média použitá na této stránce
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“