Kevin Krawietz

Kevin Krawietz
Kevin Krawietz na French Open 2019
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození24. ledna 1992 (31 let)[1]
Místo narozeníCoburg, Německo[1]
BydlištěCoburg, Německo[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 695 955 USD
Dvouhra
Poměr zápasů1–4
Tituly0 ATP, 0 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění211. místo (17. prosince 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2019)
French Open1. kolo kvalifikace (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů153–108
Tituly9 ATP, 17 challengerů, 27 Futures
Nejvyšší umístění7. místo (4. listopadu 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019, 2022)
French Openvítěz (2019, 2020)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Opensemifinále (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (201920202021)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020, 2021)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230702a2. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kevin Krawietz (* 24. ledna 1992 Coburg) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů včetně grandslamového French Open 2019 a 2020. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře. Stabilním spoluhráčem se v roce 2018 stal krajan Andreas Mies.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 211. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Klaus Langenbach.[1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem, v němž s Andreasem Miesem vyhrál čtyřhru proti párům Chile a Argentiny. Do září 2023 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 11–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V juniorské kategorii vyhrál s Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem čtyřhru ve Wimbledonu 2009.

Na okruhu ATP World Tour debutoval červencovým International German Open 2009 v Hamburku. Do singlové soutěže obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s Čechem Janem Hernychem po třísetovém průběhu. Ani s Hilsem Langerem nepřešli první kolo čtyřhry.[1] Poté získal divokou kartu do mnichovského BMW Open 2010, kde dohrál na raketě Tomáše Berdycha. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl v deblu BMW Open 2018. V páru s krajanem Maxmilianem Martererem v prvním kole vyřadili rakousko-německou dvojici Jürgen Melzer a Philipp Petzschner. Ve čtvrtfinále však skončili na raketách MektićePeyou.[1][2]

Do prvního finále na okruhu ATP Tour postoupil s Andreasem Miesem ve čtyřhře halového New York Open 2019 v Uniondale. V boji o titul zdolali mexicko-pákistánskou dvojici Santiago González a Ajsám Kúreší po dvousetovém průběhu. Jako pár oba Němci odehráli čtvrtou hlavní soutěž na túře ATP.[4] Spolupráci navázali ve Wimbledonu 2018, kde prošli z kvalifikace do třetího kola čtyřhry. V něm nestačili na pozdější šampiony Mika Bryana s Jackem Sockem, ačkoli měli dva mečboly.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017 po boku Slováka Igora Zelenaye. V úvodní fázi však nenašli recept na Olivera Maracha s Matem Pavićem.[1][2]

Grandslamovou trofej vybojoval s Miesem na antukovém French Open 2019. Ve třetím kole deblové soutěže oplatili porážku čtvrtým nasazeným Marachovi s Pavićem a ani v semifinále je nezastavil argentinský pár Guido Pella a Diego Schwartzman. Ve finálovém duelu za 85 minut přehráli Francouze Jérémyho Chardyho s Fabricem Martinem ve dvou setech. V otevřené éře se stali vůbec první ryze německou dvojicí, která vyhrála grandslamovou trofej ve čtyřhře mužů, a první od Gottfrieda von Cramma a Hennera Henkela z roku 1937.[6] Jednalo se přitom o jejich devátý společný start na turnajích okruhu ATP Tour a teprve druhý grandslamový. V open éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Na pařížské antuce před nimi triumfovalo pět deblistů při své premiéře. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru. Na deblovém žebříčku ATP se Krawietz posunul na nová kariérní maximum, 21. příčku.[7]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (2–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2019French OpenantukaNěmecko Andreas MiesFrancie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz2020French Open (2)antukaNěmecko Andreas MiesChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (3–3 Č)
ATP Tour 250 (4–3 Č)

Čtyřhra: 15 (9–6)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.17. února 2019New York, Spojené státytvrdý (h)Německo Andreas MiesMexiko Santiago González
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 7–5
Vítěz2.8. června 2019French Open, Paříž, FrancieantukaNěmecko Andreas MiesFrancie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz3.20. října 2019Antverpy, Belgietvrdý (h)Německo Andreas MiesUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
7–6(7–1), 6–3
Vítěz4.10. října 2020French Open, Paříž, Francie (2) antukaNěmecko Andreas MiesChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista1.25. října 2020Kolín nad Rýnem, Německotvrdý (h)Německo Andreas MiesJižní Afrika Raven Klaasen
Japonsko Ben McLachlan
2–6, 4–6
Finalista2.7. března 2021Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Rumunsko Horia TecăuChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(7–9), 2–6
Finalista3.25. dubna 2021Barcelona, ŠpanělskoantukaRumunsko Horia TecăuKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 2–6
Vítěz5.2. května 2021Mnichov, NěmeckoantukaNizozemsko Wesley KoolhofBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
4–6, 6–4, [10–5]
Vítěz6.20. června 2021Halle, NěmeckotrávaRumunsko Horia TecăuKanada Félix Auger-Aliassime
Polsko Hubert Hurkacz
7–6(7–4), 6–4
Finalista4.18. července 2021Hamburk, NěmeckoantukaRumunsko Horia TecăuNěmecko Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 7–6(7–3), [8–10]
Vítěz7.24. dubna 2022Barcelona, ŠpanělskoantukaNěmecko Andreas MiesNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6]
Vítěz8.1. května 2022Mnichov, Německo (2)antukaNěmecko Andreas MiesBrazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
4–6, 6–4, [10–7]
Finalista5.duben 2023Mnichov, NěmeckoantukaNěmecko Tim PützRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 4–6
Finalista5.červen 2023Stuttgart, NěmeckotrávaNěmecko Tim PützChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(2–7), 3–6
Vítěz7.červenec 2023Hamburk, NěmeckoantukaNěmecko Tim PützBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–4), 6–3

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (4 D; 17 Č)
Futures (0 D; 27 Č)

Dvouhra (4)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.červenec 2011Bad Waltersdorf, RakouskoantukaRakousko Gerald Melzer7–6(7–3), 6–1
2.březen 2012Poreč, ChorvatskoantukaChorvatsko Dino Marcan6–3, 5–7, 6–3
3.květen 2012Bukurešť, RumunskoantukaChorvatsko Dino Marcan6–2, 7–5
4.březen 2018Džerba, TuniskotvrdýFrancie Gianni Mina6–2, 6–1

Čtyřhra (44)

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.březen 2010Wetzikon, Švýcarskokoberec (h)Německo Marcel ZimmermannItálie Walter Trusendi
Estonsko Jürgen Zopp
6–2, 3–6, [10–5]
2.duben 2010Adana, TureckoantukaNěmecko Marcel ZimmermannChile Hans Podlipnik Castillo
Chile Ricardo Urzúa Rivera
6–4, 5–7, [10–6]
3.duben 2010Tarsus, TureckoantukaNěmecko Marcel ZimmermannChile Hans Podlipnik Castillo
Chile Ricardo Urzúa Rivera
6–3, 6–7(5–7), [10–6]
4.listopad 2010Ramat ha-Šaron, IzraeltvrdýRusko Sergej KroťukIzrael Noam Behr
Izrael Tal Eros
2–6, 6–4, [10–5]
5.prosinec 2010Santo Domingo, Dominikánská republikatvrdýFrancie Pierre-Hugues HerbertVenezuela Piero Luisi
Venezuela Román Recarte
7–6(7–4), 6–3
6.leden 2011Kaarst, Německokoberec (h)Německo Marcel ZimmermannSpojené království Chris Eaton
Spojené království Alexander Slabinsky
6–3, 7–5
7.září 2011Umag, ChorvatskoantukaNěmecko Marcel ZimmermannRakousko Nikolaus Moser
Rakousko Max Raditschnigg
7–6(12–10), 6–2
8.říjen 2011Sant Cugat, ŠpanělskoantukaNěmecko Marcel ZimmermannŠpanělsko Marc Fornell Mestres
Španělsko Miguel Ángel López Jaén
3–6, 7–6(7–5), [10–4]
9.únor 2012Mallorca, ŠpanělskoantukaRakousko Tristan-Samuel WeissbornŠpanělsko Agustín Boje-Ordóñez
Španělsko Pablo Martín-Adalia
6–2, 6–4
10.duben 2012Rovinj, ChorvatskoantukaNěmecko Marcel ZimmermannChorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Dino Marcan
6–4, 6–4
11.říjen 2012Cardiff, Spojené královstvítvrdý (h)Německo Bastian KnittelLitva Laurynas Grigelis
Itálie Giuseppe Menga
3–6, 6–4, [10–7]
12.květen 2013Šarm aš-Šajch, EgyptantukaNěmecko Dominik SchulzMaroko Younes Rachidi
Maroko Mehdi Ziadi
6–2, 6–1
13.červenec 2013Kassel, NěmeckoantukaChorvatsko Kristijan MesarošČesko Marek Michalička
Česko David Pultr
6–4, 7–6(7–4)
14.leden 2014Stuttgart, Německotvrdý (h)Německo Hannes WagnerRusko Karen Chačanov
Rusko Denis Macukevič
4–6, 6–3, [10–7]
15.březen 2014Trento, Itálietvrdý (h)Francie Fabrice MartinPolsko Błażej Koniusz
Itálie Matteo Volante
6–3, 6–1
16.červen 2014Maribor, SlovinskoantukaUSA Erik ElliottSlovinsko Miha Mlakar
Slovinsko Tomislav Ternar
6–0, 7–5
17.říjen 2014Bad Salzdetfurth, Německokoberec (h)Německo Maximilian MartererNěmecko Denis Kapric
Německo Lukas Rüpke
6–3, 7–6(7–4)
18.listopad 2014Antalya, TureckoantukaNěmecko Maximilian MartererSlovinsko Janez Semrajč
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
6–3, 6–2
19.červen 2015Sarajevo, Bosna a HercegovinaantukaNěmecko Nils LangerSrbsko Darko Jandrić
Srbsko Miki Janković
6–4, 6–4
20.červenec 2015Kenn, NěmeckoantukaNěmecko Maximilian MartererNěmecko Maximilian Bohl
Německo Benedikt Müller
6–0, 6–1
21.červenec 2015Telfs, RakouskoantukaNěmecko Hannes WagnerItálie Marco Bortolotti
Itálie Riccardo Ghedin
6–1, 2–6, [10–7]
22.srpen 2015Friedberg, NěmeckoantukaNěmecko Johannes HärteisNěmecko Jakob Sude
Německo George von Massow
6–3, 6–7(5–7), [11–9]
1.září 2015Meknes, MarokoantukaNěmecko Maximilian MartererItálie Gianluca Naso
Itálie Riccardo Sinicropi
7–5, 6–1
23.20160101aledna 2016Nußloch, Německokoberec (h)Německo Johannes HärteisBelgie Niels Desein
Bělorusko Uladzimir Ignatik
6–7(5–7), 6–4, [10–8]
2.červenec 2016Recanati, ItálietvrdýFrancie Albano OlivettiBelgie Ruben Bemelmans
Španělsko Adrián Menéndez Maceiras
6–3, 7–6(7–4)
3.září 2016Kenitra, MarokoantukaNěmecko Maximilian MartererBělorusko Uladzimir Ignatik
Rakousko Michael Linzer
7–6(8–6), 4–6, [10–6]
4.listopad 2016Eckental, Německokoberec (h)Francie Albano OlivettiČesko Roman Jebavý
Slovensko Andrej Martin
6–7(8–10), 6–4, [10–7]
5.listopad 2016Ortisei, Itálietvrdý (h)Francie Albano OlivettiKanada Frank Dancevic
Srbsko Marko Tepavac
6–4, 6–4
6.srpen 2017Meerbusch, NěmeckoantukaNěmecko Andreas MiesNěmecko Dustin Brown
Chorvatsko Antonio Šančić
6–1, 7–6(7–5)
24.leden 2018Schwieberdingen, Německokoberec (h)Německo Daniel MasurFrancie Sébastien Boltz
Německo Kai Wehnelt
4–6, 6–2, [10–2]
25.leden 2018Nußloch. Německokoberec (h)Jižní Afrika Ruan RoelofseArgentina Pedro Cachín
Německo Daniel Masur
6–3, 6–3
26.březen 2018Džerba, TuniskotvrdýArgentina Mariano KestelboimBrazílie Eduardo Dischinger
Japonsko Ken Oniši
4–6, 6–3, [10–7]
27.březen 2018Džerba, TuniskotvrdýRusko Alexandr VasilenkoFrancie Florent Diep
Francie Jonathan Kanar
6–7(3–7), 6–3, [10–8]
7.duben 2018Panamá, PanamaantukaNěmecko Yannick HanfmannUSA Nathan Pasha
Ekvádor Roberto Quiroz
7–6(7–4), 6–4
8.duben 2018Ciudad de México, MexikoantukaNěmecko Yannick HanfmannSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
6–2, 7–6(7–3)
9.květen 2018Řím, ItálieantukaNěmecko Andreas MiesBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–3, 2–6, [10–4]
10.červen 2018Almaty, KazachstánantukaNěmecko Andreas MiesLitva Laurynas Grigelis
Ukrajina Vladyslav Manafov
6–2, 7–6(7–2)
11.září 2018Janov, ItálieantukaNěmecko Andreas MiesSlovensko Martin Kližan
Slovensko Filip Polášek
6–2, 3–6, [10–2]
12.září 2018Sibiu, RumunskoantukaNěmecko Andreas MiesPolsko Tomasz Bednarek
Nizozemsko David Pel
6–4, 6–2
13.listopad 2018Eckental, Německokoberec (h)Německo Andreas MiesFrancie Hugo Nys
Spojené království Jonny O'Mara
6–1, 6–4
14.únor 2019Budapešť, Maďarskotvrdý (h)Slovensko Filip PolášekItálie Filippo Baldi
Švýcarsko Luca Margaroli
7–5, 7–6(7–5)
15.březen 2019Marbella, ŠpanělskoantukaNěmecko Andreas MiesBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(8–6), 2–6, [10–6]
16.květen 2019Aix-en-Provence, FrancieantukaRakousko Jürgen MelzerDánsko Frederik Nielsen
Německo Tim Pütz
7–6(7–5), 6–2
17.květen 2019Heilbronn, NěmeckoantukaNěmecko Andreas MiesNěmecko Andre Begemann
Francie Fabrice Martin
6–2, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2009WimbledontrávaFrancie Pierre-Hugues HerbertFrancie Julien Obry
Francie Adrien Puget
6–7(3–7), 6–2, [12–10]
Finalista2010Australian OpentvrdýNěmecko Dominik SchulzNizozemsko Justin Eleveld
Nizozemsko Jannick Lupescu
4–6, 4–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kevin Krawietz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Kevin Krawietz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230702a2. července 2023
  2. a b c Kevin Krawietz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230702a2. července 2023
  3. Kevin Krawietz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230702a2. července 2023
  4. Krawietz, Mies Win New York Open for First ATP Title [online]. Long Island Tennis Magazine, 2019-02-18 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Doubles Take: Marathons and routs on Manic Monday [online]. Baseline, 9-7-2018 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-10-2018. (anglicky) 
  6. Krawietz und Mies gewinnen ersten deutschen Grand-Slam-Titel seit 82 Jahren [online]. Spiegel Online, 8-6-2019. Dostupné online. (německy) 
  7. German Doubles History For Mies/Krawietz [online]. ATP tour, Inc., 2019-06-08 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Krawietz RGQ19 (17) (48002699583).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Krawietz RGQ19 (17)