Kijev (letadlová loď)
![]() Letadlová loď Kijev v roce 1987 | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď / letadlový křižník |
Třída | Projekt 1143 / třída Kiev |
Zahájení stavby | 21. července 1970 |
Spuštěna na vodu | 26. prosince 1972 |
Uvedena do služby | 28. prosince 1975 |
Osud | vyřazena 1994 zábavní park 2004 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 36 300 t (standardní) 41 370 t (plný) |
Délka | 273,1 m |
Šířka | 49,2 m |
Ponor | 10 m |
Pohon | 4 turbíny, 8 kotlů 125 000 kW |
Palivo | 7000 t |
Rychlost | 31 uzlů |
Dosah | 4000 nám. mil při 30 uzlech 13 500 nám. mil při 18 uzlech |
Posádka | 1433 |
Výzbroj | 8× P-500 Bazalt (4×2) 72× M-11 Štorm (2×2) 4× Osa-M (2×2) 4× 76mm kanón AK-726 (2×2) 8× AK-630 (8×1) 2× RBU-6000 (2×1) 2× Vichr (1×2) 10× 533mm torpédomet (2×5) |
Letadla | 16× Kamov Ka-27 16× Jakovlev Jak-38 či 2× Kamov Ka-27 24× Jakovlev Jak-38 |
Kijev byla sovětská letadlová loď Projektu 1143 známého i jako třída Kiev. Byla to prototypová jednotka této čtyřkusové třídy. Postavena byla v letech 1970–1975. Sovětské a ruské námořnictvo loď provozovalo v letech 1975–1994.
Stavba

Kýl lodě byl založen 21. července 1970 v černomořském Nikolajevu. Na vodu byla spuštěna 26. prosince 1972 a 28. prosince 1975 byla dokončena. Oficiálně se tak však stalo až v únoru 1977 po dokončení všech zkoušek. V roce 1976 se přesunula z Černého moře do Severomorsku, kde se stala součástí Severní flotily.
Konstrukce
Vzhledově neobvyklá loď byla jakýmsi hybridem mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí (v sovětské terminologii ji proto nazývali letadlový křižník). Důvodem bylo to, že plnohodnotnou letadlovou loď v té době Sověti nebyli schopni postavit a provozovat. Stal se jí až později Admiral Kuzněcov.
Trup lodi byl 273,1 metrů dlouhý, přičemž vyosená letová paluba měla délku 189 metrů. Na pravoboku lodi se nacházel mohutný ostrov s velitelským můstkem a elektronickými systémy. V jeho zadní části byl komín. Zatímco zadní dvě třetiny paluby byly určeny pro provoz palubních letounů a vrtulníků, přední část lodi sloužila pro umístění rozličných raketových komplexů a hlavňové výzbroje. Letový park se zpravidla skládal ze 14 vrtulníků Kamov Ka-25 či Kamov Ka-27 a 14 stíhacích bombardérů Jakovlev Jak-38. Ty byly z hangáru dopravovány dvojicí výtahů, z nichž první se nacházel za ostrovem a druhý nalevo od něj.
Další výzbroj byla velice pestrá. Na přídi se nacházely dva dvanáctihlavňové vrhače hlubinných raketových bomb RBU-6000. Za nimi byl protiponorkový komplex RPK-1 Vichr (v kódu NATO SUW-N-1), používající rakerová torpéda FRAS-1 o dosahu přibližně 30 km. Jím vrhané střely mohly nést jadernou hlavici.
Za tímto systémem byla umístěna dvouhlavňová věž s kanóny ráže 76 mm, přičemž druhá dělová věž stejného typu se nacházela v zadní části ostrova. Po stranách přední věže a za ní byly umístěny čtyři dvojice kontejnerů protilodních letounových střel P-500 Bazalt (v kódu NATO SS-N-12 Sandbox) s dosahem přibližně 500 km (loď nesla dalších osm rezervních střel pro druhou salvu).
Mezi zadním párem kontejnerů střel Bazalt bylo odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-11 Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) (druhé bylo v zadní části ostrova) o dosahu 35 km a dostupu 25 km. Zásoba střel činila 72 kusů. Tento protiletadlový systém doplňovala dvě dvojitá vypouštěcí zařízení protiletadlových střel krátkého dosahu (6 km) Osa-M (v kódu NATO SA-N-4 Gecko) se zásobou 36 střel. Loď také pro svou obranu nesla osm systémů AK-630 s kanóny ráže 30 mm a dva pětihlavňové 533mm torpédomety.
Operační služba

V průběhu let 1977–1987 Kijev podstoupil 10 cest po Atlantském a Středozemním moři. Mezi prosincem 1982 a listopadem 1984 podstoupila modernizaci v loděnici Nikolajev. Od roku 1987 stála v Severomorsku a v prosinci 1987 byla přesunuta do zálohy. Po rozpadu Sovětského svazu loď připadla Rusku. Z důvodu malého vojenského rozpočtu a horšícímu se stavu lodi dosloužila 30. června 1993. V roce 1996 byla prodána čínské společnosti, která z ní udělala zábavný park v Tchien-ťinu. Takto je přístupná od 1. května 2004.
Odkazy
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.* PEJČOCH, Ivo. Letadlové lodi třídy Kijev. HPM. 1993, roč. 3, čís. 4, s. 29–32. ISSN 1210-1427.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kijev na Wikimedia Commons
- (česky) Článek o ruských letadlových lodích
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
An elevated view of the bow of the Soviet aircraft carrier KIEV (CVHG) showing a 76.2mm/60-caliber anti-aircraft gun, eight SS-N-12 Sandbox missile launch tubes and an SA-N-3 missile launcher. A retracted SA-N-4 missile launcher is under the circular cover plate in the upper right.
Autor: Yaohua2000, Licence: CC BY-SA 3.0
The former Soviet aircraft carrier Kiev in Tianjin, China, 2004.