Kikudžiró Fukušima

Kikudžiró Fukušima
Narození15. března 1921
Kudamacu
Úmrtí24. září 2015 (ve věku 94 let)
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Povolánífotograf, novinář a ochránce životního prostředí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kikudžiró Fukušima je japonské jméno, v němž Fukušima je rodové jméno.

Kikudžiró Fukušima (福島 菊次郎, Fukušima Kikudžiró, 15. března 192124. září 2015) byl japonský fotograf a novinář,[1] autor knihy Postwar Japan that was not photographed: From Hiroshima to Fukushima.

Počátky a vojenská služba

Narodil se v prefektuře Kudamacu Jamaguči jako nejmladší ze čtyř bratrů a jeho otec byl vedoucím rybářské unie. Povolán na jaře 1944 pracoval v logistice, dodával munici vojákům na koních v 10. praporu Východní Hirošimy. Byl propuštěn poté, když ho při tréninku kopl kůň a zlomil mu kost. Během léčby byla jeho jednotka torpédována u pobřeží Okinawy. Na jaře 1945 byl znovu povolán a dostal rozkaz zaútočit na americké tanky pomocí hlubinných pum v rámci přípravy na operaci Downfall. Konec války sledoval v zákopu u pobřeží prefektury Kagošima.

Kariéra

Po válce Fukušima pracoval na opravách náramkových hodinek a vyvolávání fotografií a později jako okresní sociální úředník. Dokumentoval oběti bombového útoku na Hirošimu v průběhu deseti let a vydal oceněnou fotoknihu Japan Photo Critics Association „Pika Don: The Memories of Atomic Bombing Victims“. Těžce zasažen utrpením a chudobou, kterých byl svědkem, začal mít sluchové a zrakové halucinace a byla mu diagnostikována psychastenie. Po rozchodu s manželkou se v roce 1961 se svými 3 dětmi přestěhoval do Tokia, aby zde pracoval jako profesionální fotograf.

Jeho práce se týkala poválečných problémů, jako je boj Sanrizuka, znečištění životního prostředí, korejské slumy Zainiči a vojenské přezbrojení, stejně jako blízkovýchodní a sovětská politika. Jeho práce zahrnovala 17 výstav a 12 fotoknih. V roce 1961 zahájil celoroční zprávu o zbrojní výrobě ministerstva obrany. Poté, co mu byl umožněn přístup do továrny, tajně fotografoval klíčové komponenty. Později byl pobodán a měl zlomený nos, což vyžadovalo 10 stehů. O měsíc později jeho dům zapálili a jeho dcera bezpečně vyzvedla jeho negativy.

V roce 1982 se přestěhoval na neobydlený ostrov ve Vnitřním moři Seto kvůli svému přesvědčení o soběstačnosti. Vrátil se do Janaiši v prefektuře Jamaguči poté, co mu byla v roce 1987 diagnostikována rakovina žaludku. Po jaderné katastrofě ve Fukušimě Daiiči v roce 2011 pokračoval ve fotografování.

Kikudžiró Fukušima zemřel po mrtvici 24. září 2015, bylo mu 94 let.[2]

Film

Dokumentární film Nippon no Uso (Japan Lies – The Photojournalism of Kikujiro Fukushima, Age 90) poskytuje vhled do života Fukušimy. Na základě 250 000 fotek Fukušimy a jeho vlastních zkušeností film ukazuje málo známou stránku japonské poválečné cesty. Film režíroval Saburo Hasegawa a produkoval Documentary Japan a byl vydán 4. srpna 2012 v Tokiu.[3][4][5]

Sbírka prací

Před jeho smrtí byla práva na všechna jeho díla převedena na společnost Kjodo News Images v Tokiu v souladu s přáním Kikudžira. Bylo uloženo více než 100 000 negativů, které jsou nadále digitalizovány. Práce jsou dostupné online.

Ceny a ocenění

Knihy s díly Fukušimy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kikujirō Fukushima na anglické Wikipedii.

  1. (japonsky) Tokyo Metropolitan Museum of Photography, editor. 328 Outstanding Japanese Photographers『日本写真家事典』Nihon šašinka džiten. Kjóto: Tankóša, 2000. ISBN 4-473-01750-8
  2. Renowned photojournalist Kikujiro Fukushima dies at 94 [online]. [cit. 2015-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2015. (anglicky) 
  3. Archived copy [online]. [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-10. (anglicky) 
  4. 'Nippon no Uso: Hodo Shashinka Fukushima Kikujiro 90-sai (Japan Lies)' - The Japan Times [online]. [cit. 2015-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 'Japan Lies' documentary about photojournalist Kikujiro Fukushima reaps awards - The Japan Daily Press [online]. [cit. 2015-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2015. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy