Kildinská sámština
Kildinská sámština | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | poloostrov Kola, Rusko (v mapě č. 8) |
Počet mluvčích | asi 500 (2007)[1] |
Klasifikace | |
Písmo | Cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | sjd |
Ethnologue | SJD |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků. Mluví jí zhruba 500–600 lidí v severozápadním Rusku na poloostrově Kola, což z ní činí jazyk s největším počtem mluvčích mezi východosámskými jazyky.[1][2] V běžné každodenní mluvě ji však používá pouze okolo 100 lidí.[2] Má čtyři dialekty a je zapisována cyrilicí.
Abeceda a výslovnost
Kildinská sámština používá cyrilici od 80. let 19. století. Dlouhá samohláska se značí pomocí macronu (např. ū). V případě, že má písmeno i dieresi, píše se macron nad ní.
А а | Ӓ ӓ | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё | Ж ж | З з | Һ һ | ' |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
/a/ | /ʲa/ | /b/ | /v/ | /ɡ/ | /d/ | /je/, /ʲe/ | /jo/, /ʲo/ | /ʒ/ | /z/ | /ʰ/ | |
И и | Й й | Ҋ ҋ | Ј ј | К к | Л л | Ӆ ӆ | М м | Ӎ ӎ | Н н | Ӊ ӊ | |
/i/, /ji/, /ʲi/ | /j/ | /j̊/ | /k/ | /l/ | /l̥/ | /m/ | /m̥/ | /n/ | /n̥/ | ||
Ӈ ӈ | О о | П п | Р р | Ҏ ҏ | С с | Т т | У у | Ф ф | Х х | Ц ц | |
/ŋ/ | /о/ | /p/ | /r/ | /r̥/ | /s/ | /t/ | /u/ | /f/ | /x/ | /ts/ | |
Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь | Ҍ ҍ | Э э | Ӭ ӭ | Ю ю | Я я | |
/ʧ/ | /ʃ/ | /ç/ | /ɨ/ | /ʲ/ | /ʲ/ | /e/ | /ʲe/ | /ju/, /ʲu/ | /ja/, /ʲa/ |
Příklady
Číslovky
Kildinská sámština | Česky |
э̄ххт, ōxxтэ | jeden |
кӯhт, кӯxxт | dva |
кōллм | tři |
нēлльй | čtyři |
выдт | pět |
кудт | šest |
кыджемь | sedm |
кāххц | osm |
аххц | devět |
лоагкь | deset |
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kildinská sámština na Wikimedia Commons
Reference
Média použitá na této stránce
A map of Sami dialects numbered
- 1. Southern Sami
- 2. Ume Sami
- 3. Pite Sami
- 4. Lule Sami
- 5. Northern Sami
- 6. Skolt Sami
- 7. Inari Sami
- 8. Kildin Sami
- 9. Ter Sami