Kim Hjon-u
| Kim Hjon-u | |
|---|---|
 (c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 6. listopadu 1988 |
| Místo narození | Wondžu,  Jižní Korea |
| Stát | Jižní Korea |
| Sportovní informace | |
| Klub | Kangwonkotunghakkjo (s.š.) Kjongnamtehakkjo (uni.) Samsung Life Ins. (prof.) |
| Trenéři | I Ču-san (s.š.) Čchö Ho-sun (s.š.) Kim In-sop (SLI) Pak Čang-sun (SLI) Pang Te-du (repr.) An Han-pong (repr.) |
| Kategorie | lehká a střední váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 2012, 2016 |
| Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| zlato | LOH 2012 | řecko-římský do 66 kg |
| bronz | LOH 2016 | řecko-římský do 75 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | MS 2013 | velterová váha |
| bronz | MS 2011 | lehká váha |
| bronz | MS 2018 | velterová váha |
| Korejský název | |
|---|---|
| Hangul | 김현우 |
| Populární přepis | Kim Hyeon-woo Kim Hyun-woo |
| Revidovaný přepis | Kim Hyeon-u |
| McCune-Reischauer | Kim Hyŏn-u |
| Český odborný přepis | Kim Hjŏn-u |
| Český populární přepis | Kim Hjon-u |
Kim Hjon-u (* 6. listopadu 1988 Wondžu) je jihokorejský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 2012.
Sportovní kariéra
Zápasení se věnoval od 9 let v rodném Wondžu.[1] Na řecko-římský styl se specializoval od 14 let na střední škole v Čchunčchonu.[2] Je zaměstnancem pojišťovny Samsung Life, jejíž sportovní tým reprezentuje. Jeho osobním trenérem je Kim In-sop.[3] V jihokorejské mužské reprezentaci se prosazoval od roku 2010 ve váze do 66 kg. V roce 2012 startoval na olympijských hrách v Londýně. V semifinále porazil 2:1 na sety obhájce zlaté olympijské medaile Francouze Steeva Guénota a postoupil do finále proti Maďaru Tamási Lőrinczovi. Vyrovnané finále vyhrál 2:0 na sety a získal zlatou olympijskou medaili.
Od roku 2014 startoval ve vyšší velterové váze do 75 (74) kg. V roce 2016 se kvalifikoval na olympijské hry v Riu. V úvodním kole nastoupil proti Romanu Vlasovovi z Ruska. Pro korejská a bulvární média kontroverzní zápas plný emocí začal aktivně a v polovině druhé minuty se ujal záručákem vedení 2:0 na body. V polovině zápas ho však za pasivitu rozhodčí poslal do parteru čehož Vlasov využil a dvěma chvaty podbřišákem (2 body) a klavidem (4 body) zápas otočil na 2:6. Půl minuty do konce poslal rozhodčí pasivního Rusa do parteru, čehož využil a pár sekund před koncem zápasu kladivem snížil na 5:6. Korejská strana se dožadovala vyššího bodového hodnocení za provedený chvat, ale jury protest zamítla. Vlasov ho však svým postupem do finále vytáhl do oprav, ve kterých uspěl, v boji o třetí místo porazil Chorvata Božo Starčeviće 6:4 na technické body a získal bronzovou olympijskou medaili.
Výsledky
| Turnaj | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |||||||||||
| -66 | -74 | -75 | -77 | ||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | 1. | 3. | ||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | — | úč. | 3. | 1. | — | úč. | úč. | 3. | |||||||||||||
| Asijské hry | — | úč. | 1. | 3. | |||||||||||||||||||
| Mistrovství Asie | — | — | — | — | 1. | — | — | 1. | 1. | 1. | — | — | — | ||||||||||
| MS juniorů | 2. | 3. | — | ||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. m.yna.co.kr [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-17.
- ↑ Archivovaná kopie. news.donga.com [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-17.
- ↑ Archivovaná kopie. www.skyedaily.com [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kim Hjon-u na Wikimedia Commons - Výsledky Kim Hjon-uho na uni-leipzig.de profil č. 1
- Výsledky Kim Hjon-uho na uni-leipzig.de profil č. 2
- Kim Hjon-u v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
_crowned.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0
Rio 2016; Greco-Roman Wrestling 75 kg