Kim Tu-bong

Kim Tu-bong
3. předseda Korejské strany práce
Ve funkci: 28. října 1946 – 30. června 1949
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Kim Ir-Sen
1. předseda stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění
Ve funkci: 9. září 1948 – 20. září 1957
Předseda vlády	Kim Ir-Sen
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Čchoi Jong-kon
Stranická příslušnost
Členství	Korejská strana práce (1946–1958) New People's Party (1946)
Vojenská služba
Složka	Korejská lidová armáda
Narození	16. února 1889 Pusan Korejské císařství Korejské císařství
Úmrtí	mezi březnem 1958 a rokem 1960 (ve věku 69–71) neznámé
Občanství	severokorejské
Alma mater	Korejská univerzita
Profese	lingvista, politik
Náboženství	Daejonggyo
Commons	Kim Tu-bong
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kim Tu-bong (16. února 1889, Pusan – březen 1958 nebo později) byl korejský učitel, jazykovědec, politik a první předseda Korejské strany práce od roku 1946 do roku 1949.

Životopis

Mládí a studia

Narodil se 2. února 1889 v dnes jihokorejském městě Pusan. V době císařské vlády nechodil do školy, ale byl vzděláván doma. V roce 1908 se přestěhoval do Soulu, aby navštěvoval školu Geho School a Baechae School. Během svého pobytu v Soulu vstoupil roku 1913 do organizace Korea Youth a následující rok opustil školu Baechae. V této době pracoval také jako editor magazínu So nyoun.

Po absovování univerzity Bosungkobo (dnes Korejská univerzita) v roce 1908, začal Kim Tu-bong úzce spolupracovat s profesorem lingvistiky Ju Sigyeongem, který právě začínal pracovat na studii Hangulu. Také pracoval jako učitel. V roce 1916 trávil téměř veškerý svůj čas na skládání MalMooe, prvního korejského slovníku.

Šanghaj a exilová korejská vláda

Po neúspěšném projevu korejského odporu proti japonské nadvládě roku 1919 (známém také jako Hnutí 1. března) musel Kim Tu-bong emigrovat do Číny, kde v dubnu roku 1919 spoluzaložil provizorní korejskou vládu. V tomto období se začal zajímat o myšlenku komunismu a nakonec ji přijal za svou poté, co roku 1920 poprvé podpořil Demokratickou stranu. Roku 1924 byl pověřen vedením oddělení výchovy a vzdělávání dětí, kde působil jako prezident a také vyučoval korejské dějiny. Poté, co Japonsko napadlo Čínu v roce 1937, spolu s dalšími členy korejské vlády v Šanghaji uprchl do Yan'anu. Zde se stal velmi důležitou postavou při kombinování často protichůdných myšlenek komunismu a demokratických idejí.

Návrat domů a nová vláda

Kim Tu-bong se vrátil do Koreje po japonské kapitulaci ve druhé světové válce (15. září 1945). Stejně jako další komunisté se přestěhoval do sovětské okupační zóny. V únoru 1946 se stal předsedou nové Lidové strany, která byla v září stejného roku sloučena se Stranou Práce. Předsedou Strany Práce se stal roku 1946, avšak skutečnou moc už od počátku měl premiér a pozdější předseda Kim Ir-Sen. Kim Tu-bong během svého předsednictví navrhl novou vlajku, která se v Severní Koreji používá dodnes.

Jeho účast na korejské válce je sporná. Na jednu stranu byl proti zahájení války, avšak zachovalo se svědectví některých důstojníků, ke kterým měl Kim Tu-bong projev před začátkem války.

Zmizení a smrt

Během a po korejské válce byl Kim Tu-bong stále předsedou nejvyššího lidového shromáždění. Stal se však překážkou pro diktaturu Kim Ir-Sena. Poté, co se Kim Tu-bong ve věku 68 let oženil s mnohem mladší ženou, byl podroben veřejné kritice a obviněn z dovážení nelegálně získaných sexuálních stimulátorů. V březnu 1958^[1] byl obviněn z účasti na pokusu o odstranění Kim Ir-Sena z čela strany (tzv. Srpnový incident)^[2] a bez záznamů ten samý měsíc zmizel.

Předpokládá se, že zemřel mezi březnem 1958 a rokem 1960, buď byl popraven nebo zemřel ve vyhnanství.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kim Tu-bong na anglické Wikipedii a 金枓奉 na japonské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kim Tu-bong na Wikimedia Commons