Kimberley Zimmermannová
Kimberley Zimmermannová | |
---|---|
Kimberley Zimmermannová na French Open 2022 | |
Stát | Belgie |
Datum narození | 9. listopadu 1995 (28 let) |
Místo narození | Wemmel, Belgie |
Výška | 172 cm |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 462 234 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 245–236 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 215. místo (13. května 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 276–216 |
Tituly | 3 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 37. místo (6. března 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2023) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
US Open | 1. kolo (2022, 2023) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2023) |
US Open | 1. kolo (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 21. dubna 2024
Kimberley Zimmermannová (* 9. listopadu 1995 Wemmel, Vlámský Brabant)[1] je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala jeden tituly ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 215. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2023 na 37. místě. Trénuje ji Maxime Braeckman.[3]
V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2024 orlandským kvalifikačním kolem proti Spojeným státům americkým, v němž po boku Benoîtové prohrála závěrečnou čtyřhru s Dolehideovou a Townsendovou. Američanky zvítězily 4–0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život
Narodila se roku 1995 ve Wemmelu do rodiny belgického překážkáře Michela Zimmermanna, finalisty běhu na 400 metrů překážek na Letních olympijských hrách 1984 v Los Angeles.[5]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v Bruselu dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Slovence Zuzaně Zlochové z šesté světové stovky.[2] Během května 2021 vyhrála s Maďarkou Annou Bondárovou čtyřhru na I. ČLTK Prague Open 2021, štvanickém turnaji ITF s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále porazily švýcarsko-rumunský pár Xenia Knollová a Elena-Gabriela Ruseová. V témže měsíci debutovala na okruhu WTA Tour, když s Britkou Eden Silvaovou zasáhla do deblové soutěže Emilia-Romagna Open 2021 v Parmě. Ve čtvrtfinále však nestačily na Chorvatku Dariju Jurakovou a Slovinku Andreju Klepačovou.[6]
Mezi poslední osmičkou skončila i ve čtyřhře úvodního ročníku travnatého Bad Homburg Open 2021, kde startovala po boku Novozélanďanky Erin Routliffeové. Do semifinále pak obě poprvé prošly na červencovém Ladies Open Lausanne 2021 a finále odehrály o týden později na Palermo Ladies Open 2021. V závěrečném utkání zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou s Kamillou Rachimovovou až v rozhodujícím supertiebreaku. Jednalo se o jejich třetí společný start na túře WTA.[7] Z druhé finálové účasti na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021 však odešly poraženy od Belgičanek Greet Minnenové a Alison Van Uytvanckové.[8][6][2]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 5 (3–2)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (3–2 Č) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 25. července 2021 | Palermo, Itálie | antuka | Erin Routliffeová | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 7–6(7–5), 4–6, [10–4] |
Finalistka | 1. | 19. září 2021 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) | Erin Routliffeová | Greet Minnenová Alison Van Uytvancková | 3–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | červenec 2022 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Katarzyna Piterová | Jekatěrine Gorgodzeová Oxana Kalašnikovová | 6–1, 4–6, [6–10] |
Vítězka | 2. | červenec 2022 | Palermo, Itálie (2) | antuka | Anna Bondárová | Amina Anšbová Panna Udvardyová | 6–3, 6–2 |
Vítězka | 3. | červenec 2023 | Palermo, Itálie (3) | antuka | Jana Sizikovová | Angelica Moratelliová Camilla Rosatellová | 6–2, 6–4 |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 3 (1–2)
Legenda |
---|
WTA 125 (1–2) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | září 2022 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Anna Bondárová | Jesika Malečková Renata Voráčová | 6–3, 2–6, [10–5] |
Finalistka | 1. | září 2023 | Parma, Itálie | antuka | Anna Bondárová | Dalila Jakupovićová Irina Chromačovová | 2–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | říjen 2023 | Rouen, Francie | tvrdý (h) | Anna Bondárová | Maia Lumsdenová Jessika Ponchetová | 3–6, 6–7(4–7) |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2016 | Wanfercée-Baulet, Belgie | antuka | Hélène Scholsenová | 6–2, 6–2 |
2. | květen 2018 | Caserta, Itálie | antuka | Stefania Rubiniová | 1–6, 7–5, 6–1 |
Čtyřhra (18 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2014 | Tarsus, Turecko | antuka | Anita Husarićová | Anastasija Pivovarovová Melis Sezerová | 6–4, 6–2 |
2. | únor 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Anita Husarićová | Başak Eraydınová Verena Melissová | 6–0, 6–3 |
3. | březen 2015 | Pula, Itálie | antuka | Claudia Giovineová | Irina Baraová Lilla Barzóová | 7–6(7–4), 6–3 |
4. | září 2015 | Pula, Itálie | antuka | Nina Stadlerová | Alice Balducciová Camilla Scalová | 6–0, 6–1 |
5. | únor 2016 | Glasgow, Velká Británie | tvrdý (h) | Nina Stadlerová | Fatma Al-Nabhaniová Anna Zajaová | 6–2, 7–6(9–7) |
6. | březen 2017 | Le Havre, Francie | antuka (h) | Elyne Boeykensová | Fatma Al-Nabhaniová Diana Negreanuová | 7–6(7–5), 6–3 |
7. | květen 2017 | Båstad, Švédsko | antuka | An-Sophie Mestachová | Ilona Kremenová Cornelia Listerová | 4–6, 6–2, [10–5] |
8. | červen 2017 | Périgueux, Francie | antuka | Camilla Rosatellová | Manon Arcangioliová Shérazad Reixová | 6–4, 6–3 |
9. | červenec 2019 | Biarritz, Francie | antuka | Manon Arcangioliová | Victoria Rodríguezová Ioana Loredana Roșcová | 2–6, 6–3, [10–6] |
10. | srpen 2019 | Koksijde, Belgie | antuka | Lara Saldenová | Suzan Lamensová Anna Pribylovová | 6–1, 6–7(3–7), [11–9] |
11. | listopad 2019 | Malibu, Spojené státy | tvrdý | Dalma Gálfiová | Lorraine Guillermová Anna Hertelová | 7–6(7–5), 6–3 |
12. | leden 2020 | Daytona Beach, Spojené státy | antuka | Dalma Gálfiová | Paula Ormaecheaová Prarthana Thombareová | 7–6(7–4), 6–2 |
13. | únor 2020 | Glasgow, Velká Británie | tvrdý (h) | Myrtille Georgesová | Lara Saldenová Clara Tausonová | 7–6(7–2), 7–6(7–5) |
14. | listopad 2020 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | Suzan Lamensová | Federica Di Sarrová Anastasia Kulikovová | 3–6, 6–4, [11–9] |
15. | listopad 2020 | Las Palmas, Španělsko | antuka | Lara Saldenová | Suzan Lamensová Eva Vedderová | 6–1, 6–3 |
16. | únor 2021 | Grenoble, Francie | antuka | Ioana Loredana Roșcaová | Arianne Hartonová Juriko Lily Mijazakiová | 6–1, 7–5 |
17. | květen 2021 | Praha, Česko | antuka | Anna Bondárová | Xenia Knollová Elena-Gabriela Ruseová | 7–6(7–5), 6–2 |
18. | duben 2022 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Katarzyna Piterová | Natalija Stevanovićová Katharina Gerlachová | 6–1, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kimberley Zimmermann na anglické Wikipedii.
- ↑ Kimberley Zimmermann wint de mooiste titel uit haar carrière tot nog toe. Luxilon [online]. 2018-05-29 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ a b c Kimberley Zimmermannová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ Kimberley Zimmermannová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ Kimberley Zimmermannová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ SIMON, Yves. Australian Open: le pari gagnant de Kimberley Zimmermann. Le Soir Plus [online]. 2019-01-07 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Kimberley Zimmermann Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kimberley Zimmermannová na Wikimedia Commons
- Kimberley Zimmermannová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Kimberley Zimmermannová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Kimberley Zimmermannová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka