Kira Kirillovna Ruská

Kira Kirillovna Ruská
Narození	9. května 1909 Paříž
Úmrtí	8. září 1967 (ve věku 58 let) Hrad Hohenzollern
Příčina úmrtí	diabetes mellitus
Místo pohřbení	Hrad Hohenzollern
Choť	Ludvík Ferdinand Pruský (od 1938)[1]
Děti	Fridrich Vilém Pruský Michal Pruský Marie Cecilie Pruská Kira Pruská Ludvík Ferdinand Pruský Kristián Zikmund Pruský … více na Wikidatech
Rodiče	Kirill Vladimirovič Ruský a Viktorie Melita Sasko-Koburská
Rod	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Příbuzní	Marie Kirillovna Romanovová, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci) Philip Kirill Friedrich Wilhelm Moritz Brosi Tanko Prinz von Preußen[2], Friedrich Wilhelm Ludwig Ferdinand Kirill Prinz von Preußen[2], Viktoria-Luise Kira Ehrengard Prinzessin von Preußen[2] a Joachim Albrecht Bernhard Christian Ernst Prinz von Preußen[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 1909 – 8. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za pruského prince Ludvíka Ferdinanda.

Ruská revoluce

Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem, hesenským velkovévodou Arnoštem Ludvíkem, bratrem carevny Alexandry Fjodorovny. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.

V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.^[3] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, rumunské královně Marii v květnu 1918. "Tady je docela zima, i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.^[4]

Pozdější život

Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna" poté, co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá^[5] Kira byla veselá a upřímná,^[6] také však vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.^[7] Měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.^[8] Nakonec se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu a usadili se ve vesničce poblíž Brém v Německu.^[6] Z tohoto manželství se narodili čtyři synové a tři dcery.

Potomstvo

Kira Kirillovna měla děti:

• Bedřich Vilém (10. února 1939 – 29. září 2015)
• Michael (22. března 1940 – 3. dubna 2014)
• Marie Cécile (* 28. května 1942)
• Kira (27. června 1943 – 10. ledna 2004)
• Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 – 11. července 1977)
• Kristián-Zikmund (* 14. března 1946)
• Xenie (9. prosince 1949 – 18. ledna 1992).^[9]

Vývod z předků

Literatura

• Peter Kurth, Anastasia: The Riddle of Anna Anderson, Back Bay Books, 1983, ISBN 0-316-50717-2
• Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, ISBN 0-679-42400-8
• John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, ISBN 0-7509-3469-7
• Paul Theroff, An Online Gotha, genealogy of the royal family of Prussia

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kira Kirillovna Ruská na Wikimedia Commons
• Paul Theroff, Online Gothajská genealogie pruské královské rodiny