Kjótská univerzita
Kjótská univerzita | |
---|---|
京都大学 | |
Rok založení | 1897 |
Typ školy | Veřejná |
Počty akademiků | |
Doktorandů | 9 600 |
Ostatních studentů | 13 800 |
Studentů celkem | 22 455 (2022) |
Akademických pracovníků | 3 500 |
Další informace | |
Počet fakult | 10 |
Rozpočet | 250 miliard jenů |
Sídlo | Kjóto |
Adresa | Kjóto, Japonsko |
Zeměpisné souřadnice | 35°1′34,36″ s. š., 135°46′51,03″ v. d. |
http://www.kyoto-u.ac.jp/en | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kjótská univerzita (japonsky 京都大学) je univerzita sídlící v japonském městě Kjóto. Je řízena ministerstvem vzdělávání, patří mezi sedm nejvýznamnějších japonských vysokých škol a účastní se projektu Top Global University, zaměřeného na výuku v angličtině.
Historie
Je po Tokijské univerzitě nejstarší v Japonsku. Byla založena roku 1869 v Ósace jako Chemická škola, roku 1886 se přestěhovala do současného sídla v kjótské čtvrti Jošida a roku 1897 se stala součástí systému císařských univerzit. Roku 1899 přibyla právnická a lékařská fakulta a v roce 1906 fakulta literatury.
Organizační struktura
Univerzitu navštěvuje 13 800 studentů řádného a 9 600 doktorandského studia (rok 2015), vyučuje na ní 3 500 pedagogů. Má deset fakult, osmnáct doktorských programů a čtrnáct výzkumných ústavů.[1]
- Fakulta humanitních studií
- Fakulta literatury
- Pedagogická fakulta
- Právnická fakulta
- Ekonomická fakulta
- Přírodovědná fakulta
- Lékařská fakulta
- Farmaceutická fakulta
- Zemědělská fakulta
- Technická fakulta
Kjótská univerzita je členem Asociace východoasijských výzkumných univerzit (AEARU) a Asociace univerzit Tichomořského oblouku (APRU). Má 48 sportovních týmů, její baseballisté hrají v lize Kansai Big Six.
Vědecké úspěchy
Škola patří k nejnáročnějším a nejvýše hodnoceným v Japonsku, ve světovém žebříčku QS World University Rankings byla v roce 2016 klasifikována na 37. místě.[2] Vznikl zde filosofický směr zvaný Kjótská škola, který založil Kitaró Nišida. Zdejší výzkumníci objevili bakterii Ideonella, schopnou rozkládat plastické hmoty.[3] Na univerzitě působil český japanolog Karel Fiala.
Nositelé Nobelovy ceny
- Hideki Jukawa, fyzika
- Šin’ičiró Tomonaga, fyzika
- Ken’iči Fukui, chemie
- Susumu Tonegawa, lékařství
- Aun Schan Su Ťij, mír
- Rjódži Nojori, chemie
- Makoto Kobajaši, fyzika
- Tošihide Masukawa, fyzika
- Šin’ja Jamanaka, lékařství
- Isamu Akasaki, fyzika
Nositelé Fieldsovy medaile
Vedení školy
Rektorem je od roku 2014 Džuiči Jamagiwa (山極 壽一, *1952), v pořadí 26. Předchozí rektoři:
- 25. Hiroši Macumoto (松本 紘, *1942)
- 24. Kazuo Oike (尾池 和夫, *1940)
- 23. Makoto Nagao (長尾 真, *1936)
- 22. Hiroo Imura (井村 裕夫, *1931)
- 21. Jasunori Nišidžima (西島 安則, *1926)
- 20. Tošio Sawada (沢田 敏男, *1919)
- 19. Mičio Okamoto (岡本 道雄, 1913 - 2012)
- 18. Tošio Maeda (前田 敏男, 1908 - 1991)
- 17. Ozuma Okuda (奥田 東, 1905 - 1999)
- 16. Kó Hirasawa (平澤 興, 1900 - 1989)
- 15. Jukitoki Takigawa (瀧川 幸辰, 1891 - 1962)
- 14. Šundžiró Hattori (服部 峻治郎, 1890 - 1983)
- 13. Risaburó Torigai (鳥養 利三郎, 1887 - 1976)
- 12. Tóru Haneda (羽田 亨, 1882 - 1955)
- 11. Kósaku Hamada (濱田 耕作, 1881 - 1938)
- 10. Motooki Macui (松井 元興, 1973 - 1947)
- 9. Šigenao Koniši (小西 重直, 1875 - 1948)
- 8. Šinzó Šindžó (新城 新蔵, 1873 - 1938)
- 7. Torasaburó Araki (荒木 寅三郎, 1866 - 1942)
- 6. Kendžiró Jamakawa (山川 健次郎, 1854 - 1931)
- 5. Masataró Sawajanagi (澤柳 政太郎, 1865 - 1927)
- 4. Micuru Kuhara (久原 躬弦, 1856 - 1919)
- 3. Dairoku Kikuči (菊池 大麓, 1855 - 1917)
- 2. Rjóhei Okada (岡田 良平, 1864 - 1934)
- 1. Hiroši Kinošita (木下 廣次, 1851 - 1910)[4]
Reference
- ↑ Global 30. www.uni.international.mext.go.jp [online]. [cit. 2017-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20.
- ↑ QS World University Rankings
- ↑ Enzym z bakterie Ideonella umí rozložit PET láhev za pár dní. Ekolist
- ↑ Seznam rektorů školy, www.kyoto-u.ac.jp Archivováno 20. 3. 2017 na Wayback Machine. (japonsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kjótská univerzita na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky