kkStB řada 108

Parní lokomotiva řady 108
Lokomotiva 108.04
Řada (kkStB)	108
Řada dle Kryšpína (ČSD)	275.0
Základní údaje
Výrobce	První českomoravská, Vídeňské Nové Město, StEG
Výroba v letech	1901–1910
Počet vyrobených kusů	36
Provozovatel	kkStB, SB, ČSD, BBÖ, CFR, PKP
Období provozu	1901–1948
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	60 600 kg
Hmotnost ve službě	68 300 kg
Adhezní hmotnost	29 000 kg
Délka přes nárazníky	11 462 mm
Výška skříně od TK	3 955 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	150 m
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	2'B 1´ m4s
Maximální povolená rychlost	100 km/h
Přetlak páry	15 bar
Počet válců	2+2
Průměry válců	350/600 mm
Zdvih pístů	680 mm
Typ rozvodu	Heusinger
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	2 100 mm
Průměr běhounů	995/1 258 mm
Výhřevná plocha topeniště	227,5/217,7 m²
Plocha roštu	3,53 m²
Vlečný tendr
Řada/označení	86 (kkStB)
Zásoba vody	21,0 m³
Počet náprav	4
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řada 108 kkStB (u ČSD později řada 275.0) byla parní čtyřválcová sdružená rychlíková lokomotiva s vlečným tendrem. Tyto lokomotivy byly vyrobeny pro císařsko-královské státní dráhy (kkStB) a Jižní dráhu (Südbahn – SB).

Vznik a vývoj

Lokomotivy s výkonným kotlem a s uspořádáním pojezdu 2'B 1' představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl Karl Gölsdorf. Výrobě předcházela několikaletá konstrukční práce, jednalo se o první čtyřválcové sdružené lokomotivy s tímto uspořádáním pojezdu. Při zkouškách dosáhly rychlost 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h. Trvalý výkon lokomotivy byl 1400 PS, špičkový až 1600 PS. Poslední dodávané lokomotivy byly dodány s nově zkonstruovanými čtyřnápravovými tendry řady 86, které umožňovaly nasazení řady 108 na dlouhá ramena.

Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v První českomoravské, ta je dodala v letech 1901–1903. Do roku 1910 bylo vyrobeno celkem 25  strojů této řady. Výroba probíhala ve Vídeňském Novém Městě, v lokomotivce státních drah (StEG) a šest lokomotiv dodala ještě První českomoravská. Lokomotiva 108.22 z První českomoravské získala v roce 1906 velkou cenu (Grand premio) na světové výstavě v Miláně.

V letech 1903–1908 objednala jedenáct těchto lokomotiv i Jižní dráha. Lokomotivy označené 211–221 byly vyrobeny ve Vídeňském Novém Městě a v lokomotivce státních drah. Kvůli kratším točnám byly spřaženy s třínápravovými tendry.

Provoz

Lokomotivy byly nasazeny převážně na rychlíky mezi Vídní a Prahou a mezi Vídní a Krakovem.

Po první světové válce přešlo 24 lokomotiv kkStB k ČSD, které je označily řadou 275.0. Jedna z nich – 108.15, později 275.14 pobývala až do roku 1924 v Polsku s označením Pf11-1 PKP, poté ji převzaly ČSD. Lokomotivy vozily rychlíky na tratích Praha–Brno, Praha–Cheb i dalších. Po válce vozily i rychlé nákladní vlaky a rychlíky Praha–Babiny (dnes Horažďovice předměstí). Do roku 1948 byly všechny vyřazeny. Lokomotiva 108.14 přešla po první světové válce k CFR, avšak kvůli vážným závadám a nedostupnosti náhradních dílů dojezdila již ve 20. letech 20. století.

Lokomotivy Jižní dráhy přešly po jejím zestátnění v roce 1923 k Österreichische Bundesbahnen a dostaly nové označení 108.01–11. Všechny byly vyřazeny do roku 1935.

Popis

Pojezd lokomotivy se skládal z předního dvounápravového podvozku, hnacího a spřaženého dvojkolí a zadního Adamsova běhounu bez vratného ústrojí. U lokomotiv 108.01–17 měl podvozek rozvor 2 420 mm a střed otáčení posunutý o 40 mm dozadu, u vyšších čísel měl rozvor 2 440 mm a střed otáčení posunutý o 50 mm. Podvozek nebyl příčně posuvný. Hnací dvojkolí bylo v rámu jako první, mělo zalomenou nápravu a byly k němu připojeny ojnice všech čtyřech válců. Průměr kol byl 2 100 mm s obručemi tloušťky 50 mm. Hnací a spřažené dvojkolí a obě dvojkolí podvozku byla jednostranně obrzděna.

Parní stroj byl čtyřválcový, sdružený na mokrou páru. Vysokotlaké válce byly umístěné uvnitř rámu, nízkotlaké vně. Plochá šoupátka nízkotlakých válců poháněl Heusingerův rozvod, plochá šoupátka vysokotlakých válců byla spřažena vždy se sousedícím šoupátkem vnějšího válce.

Rošt měl délku 3 270 mm, osa kotle byla 2 830 mm nad temenem kolejnice. Kotel měl 329 žárnic, resp. 314 u strojů od č. 108.18. Vzdálenost trubkovnic byla 4 002 mm. Na kotli byl jeden parní dóm a dva pojišťovací ventily, u 108.01 umístěné nad zadním dvojkolím podvozku, u dalších strojů nad spřaženým dvojkolím.

Lokomotivy byly vybaveny sací brzdou, později byly dosazeny kompresory a výstroj tlakové brzdy.

• 

  Čelo 215 Jižní dráhy

• 

  215 po dodání v roce 1903 na vídeňském Jižním nádraží

• 

  Pohled do budky

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pf11 na polské Wikipedii a KkStB 108 na německé Wikipedii.

Literatura

• BLIEBERGER, Johann; POSPICHAL, Josef. Enzyklopädie der kkStB-Triebfahrzeuge, Band 1. Die Reihen 1 bis 228. Vídeň: bahnmedien.at, 2008. ISBN 978-3-9502648-0-7. (německy) 
• GÖLSDORF, Karl. Lokomotivbau in Alt-Österreich 1837–1918. Vídeň: Slezak, 1978. ISBN 3-900134-40-5. (německy) 
• GRIEBL, Helmut. BBÖ Lokomotiv-Chronik 1923–1938. Vídeň: Slezak, 1985. ISBN 3-85416-026-7. (německy) 
• SCHRÖPFER, Heribert. Triebfahrzeuge österreichischer Eisenbahnen - Dampflokomotiven BBÖ und ÖBB. Düsseldorf: Alba, 1989. ISBN 3-87094-110-3. (německy) 
• STOCKKLAUSNER, Johann. Dampfbetrieb in Alt-Österreich. Vídeň: Slezak, 1979. ISBN 3-900134-41-3. (německy) 
• BEK, Jindřich. Atlas lokomotiv - lokomotivy let 1860-1900. [s.l.]: Nadas, 1979. 136 s. Kapitola 275.0, s. 52–53. 
• KRATOCHVÍL, Miloš. Čtyřválcové lokomotivy. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2010. 84 s. ISBN 978-80-86765-14-3. Kapitola 275.0, s. 6–9,18,25-35. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kkStB řada 108 na Wikimedia Commons
• Stránka o řadě 275.0 ČSD
• Stránky o řadě 108 kkStB
• Popis a náčrtek kkStB 108