Klára Benešovská
PhDr. Klára Benešovská, CSc. | |
---|---|
Klára Benešovská (2019) | |
Narození | 28. února 1950 (73 let) Znojmo Československo |
Alma mater | Masarykova univerzita v Brně Univerzita Karlova (CSc.) |
Povolání | historička umění |
Ocenění | 2005 Ocenění AV ČR 2015 Řád Za zásluhy Lucemburského velkovévodství |
Rodiče | Jan Fischer |
Příbuzní | Klára Benešovská, psycholožka (dcera) Hana Benešovská, egyptoložka (dcera) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klára Benešovská, rozená Fischerová (28. února 1950, Znojmo) je česká historička umění, medievalistka se specializací se na umění gotické doby, především na architekturu a architektonickou plastiku, dlouholetá vědecká pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV.
Život a kariéra
Narodila se v rodině znojemského sochaře a medailéra Jana Tomáše Fischera (1912–1957). V letech 1968-1970 vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (prof. Albert Kutal, prof. Václav Richter a Zdeněk Kudělka) a v letech 1970-1973 na filozofické fakultě Univezity Karlovy v Praze, kde také v roce 1975 získala doktorát. Společně s Helenou Soukupovou se v oboru středověké architektury vzdělávala soukromě i na DAMU u Doc. Václava Mencla, prvním výstupem jejich spolupráce byla knížka Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Do praxe nastoupila po mateřské dovolené a v letech 1976–1981 pracovala ve Středočeském podniku pro obnovu a konzervaci památek, kde se setkala s architektem Petrem Chotěborem, s nímž také později spolupracovala. V letech 1983–1987 absolvovala vědeckou aspiranturu v Ústavu dějin umění Československé akademie věd v Praze, kam v roce 1989 nastoupila do oddělení středověkého umění. V roce 1990 obhájila kandidátskou disertaci pod titulem Královští stavebníci na dvoře Jana Lucemburského.
Od roku 1989 působí jako vědecká pracovnice ústavu v Oddělení umění středověku, které až do roku 2016 vedla.
Projekty
Podílela se na desítkách projektů a na 254 publikacích,[1] z nichž k nejvýznamnějším patří:
- 2001 spoluautorka a kurátorka výstav a katalogu Deset století architektury (Pražský hrad 2001, oddíly Románská architektura, Gotika)
- 2003 - spoluautorka a kurátorka stálé expozice a publikace Příběh pražského hradu (Pražský hrad, Starý palác)
- 2011 - autorka a kurátorka výstavy v Domě U zvonu a katalogu Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310
- 2016 - spoluautorka a kurátorka výstavy Slovanský klášter Karla IV. Zbožnost, umění, vzdělanost, Emauzský klášter v Praze, 6.5. – 21.11. 2016
- 2017/2021 – Imago, imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí ve středověku v českých zemích; dvousvazková publikace, sestavená společně s Kateřinou Kubínovou a grafikem Pavlem Štefanem, vyšla roku 2021, byla nakladatelstvím Academia vyhlášena Knihou roku 2021[2]
Bibliografie
- Bibliografie Kláry Benešovské na webu Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky[3]
- Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, Dodatky, Academia, Praha 2006 (Katalogová hesla)
Odkazy
Reference
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 160-162, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klára Benešovská na Wikimedia Commons
- PhDr. Klára Benešovská [online]. Ústav dějin umění [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Klára Benešovská v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Knight of the Order of Merit of the Grand Duchy of Luxembourg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
PhDr. Klára Benešovská, CSc. (2019)