Augustiniánský klášter v Lysé nad Labem

Klášter augustiniánů v Lysé nad Labem
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Lysá nad Labem
Ulice	Zámecká
Souřadnice	50°12′7,92″ s. š., 14°50′2,04″ v. d.
Základní informace
Řád	Bosí augustiniáni
Založení	1713
Zrušení	1812
Znak
Odkazy
Kód památky	27223/2-1866 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter bosých augustiniánů v Lysé nad Labem ve Středočeském kraji, jehož předchůdcem byl v letech 1355–1421 klášter řeholních kanovníků sv. Augustina (Canonici regulares S. patris Augustini; CanReg), rozvíjel svou činnost na lyském panství od roku 1713. Barokní areál bývalého kláštera, zrušeného v roce 1812, je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Již roku 1244 je doložena kaple sv. Desideria, která se později stala farním kostelem nově založeného města Nové Lysé (roku 1291). Město patřilo českým královnám. Z nich královna Anna Svídnická postoupila roku 1355 podací právo svému manželovi Karlu IV. a ten ho daroval augustiniánskému klášteru v Praze-Karlově. Ten zde založil augustiniánský konvent, do něhož uvedl pět řeholníků. Snad oni přestavěli původní kapli sv. Desideria na gotický chrám a při něm vzniklo augustiniánské proboštství. Je zachován rukopis Sermones de sanctis (Národní knihovna), na němž jsou podepsáni „canonici regulares Montis S. Desiderii in Lyssa“. Více zpráv o tomto klášteru, který byl roku 1421 za husitských válek zničen, se nedochovalo.

Konvent sv. Jana Nepomuckého a Desideria (připomínající starý zbořený klášter augustiniánů-kanovníků, založil hrabě František Antonín Špork v blízkosti svého zámku, snad v místech, kde stával starý augustiniánský klášter, zničený husity roku 1421.

Hrabě Špork uvedl do kláštera šest bosých augustiniánů. Klášter byl postaven podle návrhu B. Scottiho a v letech 1739–1741 byl přistavěn kostel Panny Marie (A. Lurago). Od roku 1718 dostal klášter od hraběte Šporka kostel Panny Marie ve Vysoké u Suchdola na Kutnohorsku spolu se dvorem a letohrádkem. Vznikl zde pobočný malý klášter konventu v Lysé, kde bosí augustiniáni až do roku 1746 spravovali faru.

Klášter v Lysé byl roku 1812 zrušen a jeho budova byla přeměněna na kontribučenskou sýpku. Sýpka se zachovala do 20. století, zatímco významný kostel byl roku 1891 zbořen. Tomuto osudu neunikl ani letohrádek s poustevnami či malým klášterem na Vysoké u Suchdola, kde tamní kaple sv. Jana Křtitele i přilehlé budovy zůstaly po požáru z roku 1834 v troskách.

Při kostele Narození Panny Marie byla roku 1704 postavena Loretánská kaple. Založila ji hraběnka Františka Apollonie ze Swéerts-Reistu, manželka hraběte F. A. Šporka. Kaple byla zrušena roku 1782 a později zanikla spolu s kostelem.^[2][3]

V barokním areálu bývalého augustiniánského kláštera je umístěn státní archív s oficiálním názvem „Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem“.^[4]

• 
  Chodba v přízemí
• 
  Pohled do archívu
• 
  Jedna z fresek v refektáři
• 
  Freska v 1. poschodí
• 
  Klášterní chodba

• BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXI, Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. 412 s. Dostupné online. Kapitola Lysá nad Labem – Klášter, s. 157–158. 
• BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. III. díl, II. svazek, Žebravé řády. Praha: Libri, 2008. 423 s. Dostupné online. Kapitola Bosí augustiniáni: Lysá nad Labem – konvent sv. Jana Nepomuckého s kostelem Narození Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, s. 139–142. 
• BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. III. díl, III. svazek, Řeholní klerikové. Praha: Libri, 2008. 183 s. Dostupné online. Kapitola Piaristé: Lysá nad Labem – pokusy o založení koleje, s. 114. 
• DURDÍK, Jan. K otázce kultu sv. Desideria v Lysé n. L. (Nová Lysá). In: Vlastivědný sborník Polabí, seš. 5–6, 77–79
• FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
• HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
• KOUKALOVÁ, Šárka. Pozoruhodné objekty městské památkové zóny. Lysá n.L. 2003
• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Díl 3. Kolín-Miro. Praha: Libri, 1998. s. 719–735
• MACEK Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 173–174
• MOTYKOVÁ, Karla. Archeologický výzkum v letech 1997 a 1998, Lysá nad Labem – č.p. 6 – bývalý konvent bosých augustiniánů. Poděbrady 1998
• OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 K/O. Praha : Academia, 1978. s. 335–336
• PREISS, Pavel. Václav Vavřinec Reiner: Dílo, život a doba malíře českého baroka. Praha: Academia, 2013. s. 869–870.
• VLČEK Pavel; SOMMER Petr; FOLTÝN Dušan: Encyklopedie českých klášterů. Praha 2002, 357–359
• VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXX, Sešit 1–2, 1929. s. 1–6
• VOJÁČEK, Josef. Klášter Augustiniánů bosáků v Lysé nad Labem, in: Sborník Historického kroužku, XXX, Sešit 3–4, 1929. s. 135–143
• VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.
• ZAHRADNÍK Pavel; VLČEK Pavel. Stavebně historický průzkum – bývalý konvent bosých augustiniánů č.p. 6, Praha 1996

• Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
• Seznam kulturních památek v Lysé nad Labem
• Seznam soch v Lysé nad Labem
• Rotunda svatého Desideria v Lysé nad Labem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Lysá nad Labem na Wikimedia Commons
• Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem
• Informační centrum Lysá nad Labem