Augustiniánský klášter v Pivoni

Klášter Pivoň
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MístoPivoň
Souřadnice
Klášter Pivoň
Klášter Pivoň
Základní informace
Řádaugustiniáni
Založení13. století
Zrušení1787
Znak
Odkazy
Kód památky20767/4-2149 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Pivoň je bývalý augustiniánský klášter přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesniciMnichovaokrese Domažlice v Plzeňském kraji. Založen byl ve druhé polovině 13. století a existoval až do zrušení císařem Josefem II. v roce 1787. V 19. století byla klášterní budova upravena na zámek. V polovině 20. století celý zámecký vyhořel, a přes dílčí opravy už nebyl obnoven. Zříceniny budov jsou chráněny jako kulturní památka.[1] V listopadu 2022 byl bývalý klášter s účinností od 1. července 2023 prohlášen národní kulturní památkou.[2]

Historie

Augustiniánský klášter v Pivoni byl založen ve druhé polovině 13. století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1379. První řeholníci do něj přišli z kláštera svatého Viléma v Bavorsku. Roku 1573 klášter vyhořel a roku 1595 byla zahájena jeho obnova. Během třicetileté války jej v letech 1641 a 1648 vydrancovali Švédové.[3]

Klášterní budova

Roku 1666 byl postaven nový barokní refektář a roku 1686 byl barokně upraven také klášterní kostel Zvěstování Panny Marie. Dochovaná podoba kláštera je výsledkem rozsáhlejší barokní přestavby z roku 1733 a pozdějších úprav.[3] V letech 1728–1731 pivoňští augustiniáni založili zámek ve Ždánově.[4]

Klášter byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1787 a klášterní majetek v hodnotě 141 000 zlatých spravoval náboženský fond. Roku 1800 vše v dražbě koupil pražský advokát Leonard Stöhr a klášterní budovy přestavěl na čtyřkřídlý zámek. Dalším majitelem se roku 1843 stal Leopold Felix z Thun-Hohensteinu, který zámek připojil k poběžovickému panství.[3]

Počátkem 19. století byl klášter přeměněn v zámek o třiceti pokojích. Roku 1864 se klášter dostal do majetku hraběcího rodu Coudenhove-Kalergi, který vlastnil poběžovické panství až do roku 1945. Za první republiky v zámeckém areálu fungovala česká škola, četnická stanice a bylo v něm několik bytů.[3]

Po druhé světové válce bývalý klášter sloužil různým účelům, nebyl však udržován a chátral.[5]Po roce 1948 budovy využívalo místní jednotné zemědělské družstvo, které z kostela udělalo sýpku. V padesátých letech 20. století byla na kostelní věži pozorovatelna pohraniční stráže, jejíž příslušník způsobil roku 1953 odhozeným nedopalkem požár celého areálu.[6] Po požáru bylo ještě téhož roku provedeno statické zajištění zdí kostela,[7] ale k větší opravě došlo až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byla postavena nová střecha kostela a opravena věž. Po roce 1990 zahájilo sdružení Aurelius opravy s cílem využívat areál ke kulturním a sociálním účelům, ale stavební práce nebyly dokončeny.[6] Od roku 2002 je v majetku sdružení Aurelius.[8]

Stavební podoba

Nástěnné malby
Hospodářské zázemí

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je jednolodní stavba s podélným, ploše uzavřeným chórem, k němuž na jihu přiléhá dvoupatrová věž. Hlavní loď člení ploché lizény, nesoucí průběžný vlys a hlavní římsu, a pět vysokých obdélných oken v malovaných rámech. V ose jižního průčelí je kamenný pravoúhlý profilovaný portál, původně krytý předsíní. Západní průčelí kostela vystupuje z východního křídla ambitu a je členěno do tří polí, která jsou zakončena vysokým trojúhelným štítem, opatřeným třemi nad sebou řazenými eliptickými okny. V ose přízemí je bohatě profilovaný kamenný portál. Portál doplňují pilastry, nesoucí úseky vlysu s letopočtem 1691 a monogramem JHS (Jesus Hominum Salvator). Na štítu je znak kláštera – planoucí srdce pod mitrou a opatskou berlí. Interiér lodi je přístupný západním portálem, vedoucím do předsíně, opatřené třemi křížovými klenbami. Stěny lodi člení svazkové toskánské pilastry. Klenba má pět polí s lunetovou klenbou. Vítězný oblouk je zdůrazněný pilastry, má půlkruhovou archivoltu a otevírá se do chóru.[9]

Po barokní přestavbě z roku 1733 byl klášter rozdělen do tří dvorů propojených branami. Jeden dvůr sloužil jako hospodářské zázemí, ve druhém stál kostel a ve třetím vlastní klášter, jehož jednopatrové budovy obklopovaly lichoběžný[7] rajský dvůrkašnou uprostřed. Úpravy z 19. století neměly žádné slohové znaky.[3]

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je v jádře raně gotický. Z této nejstarší stavební fáze pochází pravoúhlý presbytářkřížovou klenbou se žebry sbíhajícími se do svazkových přípor s bobulovými hlavicemi. K jižní straně presbytáře přiléhá hranolová věž s polygonální nástavbou. Loď bývala zaklenutá valenou klenboulunetami, ale po požáru zůstaly stát pouze obvodové zdi.[10]

K památkově chráněnému areálu patří kromě konventu a kostela také hospodářská budova, ohradní zeď s portálem a opěrná zeď.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-04]. Identifikátor záznamu 131612 : Klášter augustiniánů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. GLASEROVÁ, Dominika. Osm zámků či klášterů se stane národními kulturními památkami, schválila vláda [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-11-23 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pivoň – zámek, s. 255. Dále jen Bělohlávek (1985). 
  4. Bělohlávek (1985), s. 411.
  5. LÍBAL, Dobroslav. Raně gotický presbytář bývalého klášterního kostela v Pivoni. Umění. 1982, čís. 5, s. 448–453. 
  6. a b Kostely sudetských Němců svědčí o nevyřešeném vztahu k minulosti [online]. Česká televize, 2018-10-03 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  7. a b c Klášter augustiniánů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  8. VAINDL, Ladislav. Klášter v Pivoni léta chátral. Teď se stal národní kulturní památkou. iDnes.cz [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  9. In: BŘICHÁČEK, Pavel. Hrad Starý Herštejn, Pivoň a Vranov v proměnách staletí. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2020. ISBN 978-80-7660-001-0.
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pivoň, s. 60. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
PivonKloster 04.JPG
Autor: Allexkoch, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustinerkloster in Pivoň
PivonKloster 07.JPG
Autor: Allexkoch, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustinerkloster in Pivoň
PivonKloster 02.JPG
Autor: Allexkoch, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustinerkloster in Pivoň
PivonKloster 01.JPG
Autor: Allexkoch, Licence: CC BY-SA 4.0
Augustinerkloster in Pivoň