Klášter Pivoň

Klášter Pivoň
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Místo	Pivoň
Souřadnice	49°29′13,34″ s. š., 12°44′16,7″ v. d.
Klášter Pivoň
Základní informace
Řád	augustiniáni
Založení	13. století
Zrušení	1787
Odkazy
Kód památky	20767/4-2149 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Pivoň je bývalý augustiniáský klášter přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici u Mnichova v okrese Domažlice. Založen byl ve druhé polovině třináctého století a existoval až do zrušení císařem Josefem II. v roce 1787. V devatenáctém století byla klášterní budova upravena na zámek. V polovině dvacátého století celý zámecký vyhořel, a přes dílčí opravy už nebyl obnoven. Zříceniny budov jsou chráněny jako kulturní památka.^[1] V listopadu 2022 byl bývalý klášter s účinností od 1. července 2023 prohlášen národní kulturní památkou.^[2]

Historie

Augustiniánský klášter v Pivoni byl založen ve druhé polovině třináctého století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1379. První řeholníci do něj přišli z kláštera svatého Viléma v Bavorsku. Roku 1573 klášter vyhořel a roku 1595 byla zahájena jeho obnova. Během třicetileté války jej v letech 1641 a 1648 vydrancovali Švédové.^[3]

Roku 1666 byl postaven nový barokní refektář a roku 1686 byl barokně upraven také klášterní kostel Zvěstování Panny Marie. Dochovaná podoba kláštera je výsledkem rozsáhlejší barokní přestavby z roku 1733 a pozdějších úprav.^[3] V letech 1728–1731 pivoňští augustiniáni založili zámek ve Ždánově.^[4]

Klášter byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1787 a klášterní majetek v hodnotě 141 000 zlatých spravoval náboženský fond. Roku 1800 vše v dražbě koupil pražský advokát Leonard Stöhr a klášterní budovy přestavěl na čtyřkřídlý zámek. Dalším majitelem se roku 1843 stal Leopold Felix Thun-Hohenstein, který zámek připojil k poběžovickému panství.^[3]

Po požáru roku 1953 proběhlo statické zajištění kostela. Počátkem 19. století byl klášter přeměněn v zámek o třiceti pokojích. Roku 1864 se klášter dostal do majetku hraběcího rodu Coudenhove-Kalergi, který zde vytrval až do roku 1945. Po druhé světové válce sloužil objekt armádě. Objekt nebyl udržován a chátral.^[5]

Za první republiky v zámeckém areálu fungovala česká škola, četnická stanice a bylo v něm několik bytů.^[3] Po roce 1948 budovy využívalo místní jednotné zemědělské družstvo, které z kostela udělalo sýpku. V padesátých letech dvacátého století byla na kostelní věži pozorovatelna pohraniční stráže, jejíž příslušník způsobil roku 1953 odhozeným nedopalkem požár celého areálu.^[6] Ještě téhož roku bylo provedeno statické zajištění zdí,^[7] ale k větší opravě došlo až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byla postavena nová střecha kostela a opravena věž. Po roce 1990 zahájilo sdružení Aurelius opravy s cílem využívat areál ke kulturním a sociálním účelům, ale stavební práce nebyly dokončeny.^[6] Od roku 2002 je v majetku sdružení Aurelius.^[8]

Stavební podoba

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je jednolodní stavba s podélným, ploše uzavřeným chórem, k němuž na jihu přiléhá dvoupatrová věž. Hlavní loď člení ploché lizény, nesoucí průběžný vlys a hlavní římsu, a pět vysokých obdélných oken v malovaných rámech. V ose jižního průčelí je kamenný pravoúhlý profilovaný portál, původně krytý předsíní. Západní průčelí kostela vystupuje z východního křídla ambitu a je členěno do tří polí, která jsou zakončena vysokým trojúhelným štítem, opatřeným třemi nad sebou řazenými eliptickými okny. V ose přízemí je bohatě profilovaný kamenný portál. Portál doplňují pilastry, nesoucí úseky vlysu s letopočtem 1691 a monogramem JHS (Jesus Hominum Salvator). Na štítu je znak kláštera – planoucí srdce pod mitrou a opatskou berlí. Interiér lodi je přístupný západním portálem, vedoucím do předsíně, opatřené třemi křížovými klenbami. Stěny lodi člení svazkové toskánské pilastry. Klenba má pět polí s lunetovou klenbou. Vítězný oblouk je zdůrazněný pilastry, má půlkruhovou archivoltu a otevírá se do chóru.^[9]

Po barokní přestavbě z roku 1733 byl klášter rozdělen do tří dvorů propojených branami. Jeden dvůr sloužil jako hospodářské zázemí, ve druhém stál kostel a ve třetím vlastní klášter, jehož jednopatrové budovy obklopovaly lichoběžný^[7] rajský dvůr s kašnou uprostřed. Úpravy z devatenáctého století neměly žádné slohové znaky.^[3]

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je v jádře raně gotický. Z této nejstarší stavební fáze pochází pravoúhlý presbytář s křížovou klenbou se žebry sbíhajícími se do svazkových přípor s bobulovými hlavicemi. K jižní straně presbytáře přiléhá hranolová věž s polygonální nástavbou. Loď bývala zaklenutá valenou klenbou s lunetami, ale po požáru zůstaly stát pouze obvodové zdi.^[10]

K památkově chráněnému areálu patří kromě konventu a kostela také hospodářská budova, ohradní zeď s portálem a opěrná zeď.^[7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivoňský klášter na Wikimedia Commons