Klášter Säben
Klášter Säben | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Itálie |
Místo | Säben |
Souřadnice | 46°38′47″ s. š., 11°34′6″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | benediktinský |
Založení | 6. století |
Zrušení | 2021 |
Odkazy | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter Säben (latinsky Sabiona, Saviona, Sabio, ladinsky Jevun) je benediktinský klášter na Hoře Säben v italské části Jižního Tyrolska. Byl založen na konci 17. století jeptiškami ze salcburského kláštera Nonnberg a fungoval až do listopadu 2021.[1]
Historie
Klášter Säben, ležící na Svaté hoře nad městem Klausen, byl osídlen již v neolitu. Na místě dnešního kláštera bývalo pozdně římské sídliště, které se brzy vyvinulo v raně křesťanské centrum: od 6. století do roku 960 zde bylo sídlo Biskupství Säben-Brixen, jehož součástí byl i kostel im Weinberg, postavený na počátku 5. století.[2]
Dne 13. září 901 daroval král Ludvík IV. Dítě biskupu Zachariášovi Meierhofovi obec Prichsna, z níž později vznikl Brixen.[3] Nejpozději v roce 960 za vlády biskupa Richberta tam bylo přeneseno biskupství. Poté zůstal Säben biskupským opevněným hradem.[4] Ve 14. a 15. století byl hrad Säben sídlem soudu Klausen a správním centrem nejjižnějších oblastí Brixenského biskupství.
Na popud kanovníka, městského a špitálního faráře Matthiase Jennera přišly v roce 1685 z kláštera Nonnberg v Salcburku na Säben první řeholnice, tři chórové a dvě laické sestry, aby oživily klášter Svatého Kříže, který měl být na Säbenu postaven.[5] Založení nového kláštera potvrzuje zakládací listina knížecího biskupa Johanna Franze Khuena von Belasi z 21. listopadu 1686, který také vysvětil klášterní kostel. V roce 1699 byl klášter povýšen na opatství a první abatyší byla zvolena M. Agnes von Zeiller (v pramenech nazývaná též Maria Agnes Zeillerin).[6]
V roce 1974 byl klášter přijat do Beuronské kongregace. Kontemplativní benediktinky žily v přísné klauzuře, věnovaly se chórové modlitbě a domácím pracím, ale také se staraly o poutníky a v létě přijímaly hosty v penzionu.
V letech 1970–1996 vedla komunitu její desátá abatyše Marcellina Pustet, která pocházela z opatství Herstelle. Jedenáctou abatyší byla v roce 1996 vysvěcena Maria Ancilla Hoheneggerová.
V květnu 2021 abatyše M. A. Hoheneggerová oznámila, že v dohledné době klášter Säben kvůli nedostatku nových adeptek opustí. Na svém rozhodnutí se předem dohodla s Ivo Muserem, biskupem z Bolzano-brixenské diecéze, a opatem Albertem Schmidtem z Beuronské kongregace. Poslední tři jeptišky se v listopadu 2021 přestěhovaly do Cisterciáckého opatství Mariengarten a opatství Nonnberg.[1][7][8][9] Jihotyrolské filmařky Evi Oberkofler a Edith Eisenstecken doprovázely jeptišky v posledních měsících před zrušením kláštera a své dojmy shrnuly ve filmu Saeben[10]. Následně vznikl vnitrocírkevní spor o další využití budov.[11]
Budovy
Budova kláštera byla postavena koncem 17. století ze zříceniny středověkého biskupského hradu. Prostý klášterní kostel je dílem Giovanniho Battisty Delaie ze Scarie. Kolem roku 1890 byl klášter přestavěn a rozšířen.[12] V bezprostřední blízkosti kláštera se kromě Kostela svatého Kříže a Chrámu Panny Marie nacházejí další dvě sakrální stavby.
Seznam abatyší
- 1686–1715: Maria Agnes Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld
- 1715–1734: Maria Antonia Spergser
- 1734–1749: Agnes Thekla Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld
- 1749–1773: Maria Floriana Pezer
- 1773–1812: Maria Candida Mayr
- 1812–1892: Oberinnen im Dreijahresturnus
- 1882–1910: Ida Urthaler
- 1910–1921: Aloisia Steiner
- 1921–1940: Beatrix Kopp
- 1940–1969: Maria Magdalena Felderer
- 1970–1996: Marcellina Pustet
- 1996–2021: Maria Ancilla Hohenegger
Zajímavost
Podle kláštera Säben byla pojmenována Säbenská ulice (1906) a Säbenské náměstí (1923) v Mnichově.
Literatura
- Martin Bitschnau: Säben. In: Oswald Trapp (Hrsg.): Tiroler Burgenbuch. IV. Band: Eisacktal. Verlagsanstalt Athesia, Bozen 1977, S. 114–155.
- Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), S. 493–498.
- Sybille-Karin Moser (Hrsg.): Säben. Tappeiner, Bozen 1992, ISBN 88-7073-139-1.
- Elisabeth Mader: Die stille Kämpferin – Marcellina Pustet – die 10. Äbtissin von Säben, Athesia: Bozen 2019, ISBN 978-88-6839-355-7.
- Fiorenzo Degaspen: Dem Himmel ganz nah – Die schönsten Wallfahrtsorte in Südtirol, Athesia Buch: Bozen 2022, S. 83–90.
Filmové dokumenty
- Evi Oberkofler (Regie) und Edith Eisenstecken (Produktion): Saeben, (Arbeitstitel: Hohe Mauern – Geschichten aus dem Kloster Saeben) Film, 90 min., 2023, Itálie.[13][14][15]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Säben na Wikimedia Commons
- Kloster Säben Freunde e. V.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kloster Säben na německé Wikipedii.
- ↑ a b Benediktinerinnen verlassen Kloster Säben [online]. 2021-11-11 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 493.
- ↑ Martin Bitschnau, Hannes Obermair. Tiroler Urkundenbuch, II. Abteilung: Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals. Svazek 1: Do roku 1140. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner, 2009. ISBN 978-3-7030-0469-8. S. 84–86, Nr. 116.
- ↑ Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. V: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 494.
- ↑ Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. V: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 495.
- ↑ Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Dědictví a misie, č. 43 (1967), s. 496.
- ↑ Das aufgelassene Klosterter [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Traurige Nachrichten: Benediktinisches Klosterleben in Säben geht zu Ende [online]. Südtirol Online, 2021-05-07 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ORF Religion Editorial: Benediktinerinnen verlassen Kloster Säben, Österreichischer Rundfunk Online, 11. listopadu 2021, https://religion.orf[nedostupný zdroj]. at/stories/3209764/
- ↑ Johanna Prader: Považovaly jsme za svou povinnost věnovat klášteru Säben film, Südtirol-Online, 28. června 2023, www.stol.it/artikel/kultur/kino-tv/wir-sahen-es-als-unsere-verpflichtung-kloster-saeben-einen-film-zu-widmen
- ↑ Ff - Südtiroler Wochenmagazin., 2023-04-27 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 497.
- ↑ https://www.cinemaitaliano.info/hohemauern
- ↑ o. V.: Urauffährung des Films übe Kloster Saeben, o. D., www.niederstaetter.it/de/magazine/uraufführung-des-films-über-kloster-saeben/17-2040.html
- ↑ https://kultur.bz.it/de/veranstaltung/saeben-e191988
Média použitá na této stránce
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: User:Matthias Süßen, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento obrázek zobrazuje chráněnou památku číslo 15431 v Jižním Tyrolsku.
Autor: Oliver Abels (SBT), Licence: CC BY-SA 3.0 de
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2014.
Autor: Eric Gaba (Sting - fr:Sting) and NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Blank physical map of Italy including the 08-2009 modification of the boundary between Emilia-Romagna and Marche regions, for geo-location purpose.