Klášter Säben

Klášter Säben
Lokalita
Stát	Itálie Itálie
Místo	Säben
Souřadnice	46°38′47″ s. š., 11°34′6″ v. d.
Säben
Základní informace
Řád	benediktinský
Založení	6. století
Zrušení	2021
Odkazy
Web	www.kloster-saeben-freunde.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Säben (latinsky Sabiona, Saviona, Sabio, ladinsky Jevun) je benediktinský klášter na Hoře Säben v italské části Jižního Tyrolska. Byl založen na konci 17. století jeptiškami ze salcburského kláštera Nonnberg a fungoval až do listopadu 2021.^[1]

Historie

Klášter Säben, ležící na Svaté hoře nad městem Klausen, byl osídlen již v neolitu. Na místě dnešního kláštera bývalo pozdně římské sídliště, které se brzy vyvinulo v raně křesťanské centrum: od 6. století do roku 960 zde bylo sídlo Biskupství Säben-Brixen, jehož součástí byl i kostel im Weinberg, postavený na počátku 5. století.^[2]

Dne 13. září 901 daroval král Ludvík IV. Dítě biskupu Zachariášovi Meierhofovi obec Prichsna, z níž později vznikl Brixen.^[3] Nejpozději v roce 960 za vlády biskupa Richberta tam bylo přeneseno biskupství. Poté zůstal Säben biskupským opevněným hradem.^[4] Ve 14. a 15. století byl hrad Säben sídlem soudu Klausen a správním centrem nejjižnějších oblastí Brixenského biskupství.

Na popud kanovníka, městského a špitálního faráře Matthiase Jennera přišly v roce 1685 z kláštera Nonnberg v Salcburku na Säben první řeholnice, tři chórové a dvě laické sestry, aby oživily klášter Svatého Kříže, který měl být na Säbenu postaven.^[5] Založení nového kláštera potvrzuje zakládací listina knížecího biskupa Johanna Franze Khuena von Belasi z 21. listopadu 1686, který také vysvětil klášterní kostel. V roce 1699 byl klášter povýšen na opatství a první abatyší byla zvolena M. Agnes von Zeiller (v pramenech nazývaná též Maria Agnes Zeillerin).^[6]

V roce 1974 byl klášter přijat do Beuronské kongregace. Kontemplativní benediktinky žily v přísné klauzuře, věnovaly se chórové modlitbě a domácím pracím, ale také se staraly o poutníky a v létě přijímaly hosty v penzionu.

V letech 1970–1996 vedla komunitu její desátá abatyše Marcellina Pustet, která pocházela z opatství Herstelle. Jedenáctou abatyší byla v roce 1996 vysvěcena Maria Ancilla Hoheneggerová.

V květnu 2021 abatyše M. A. Hoheneggerová oznámila, že v dohledné době klášter Säben kvůli nedostatku nových adeptek opustí. Na svém rozhodnutí se předem dohodla s Ivo Muserem, biskupem z Bolzano-brixenské diecéze, a opatem Albertem Schmidtem z Beuronské kongregace. Poslední tři jeptišky se v listopadu 2021 přestěhovaly do Cisterciáckého opatství Mariengarten a opatství Nonnberg.^[1][7][8][9] Jihotyrolské filmařky Evi Oberkofler a Edith Eisenstecken doprovázely jeptišky v posledních měsících před zrušením kláštera a své dojmy shrnuly ve filmu Saeben^[10]. Následně vznikl vnitrocírkevní spor o další využití budov.^[11]

Budovy

Budova kláštera byla postavena koncem 17. století ze zříceniny středověkého biskupského hradu. Prostý klášterní kostel je dílem Giovanniho Battisty Delaie ze Scarie. Kolem roku 1890 byl klášter přestavěn a rozšířen.^[12] V bezprostřední blízkosti kláštera se kromě Kostela svatého Kříže a Chrámu Panny Marie nacházejí další dvě sakrální stavby.

Seznam abatyší

• 1686–1715: Maria Agnes Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld
• 1715–1734: Maria Antonia Spergser
• 1734–1749: Agnes Thekla Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld
• 1749–1773: Maria Floriana Pezer
• 1773–1812: Maria Candida Mayr
  • 1812–1892: Oberinnen im Dreijahresturnus
• 1882–1910: Ida Urthaler
• 1910–1921: Aloisia Steiner
• 1921–1940: Beatrix Kopp
• 1940–1969: Maria Magdalena Felderer
• 1970–1996: Marcellina Pustet
• 1996–2021: Maria Ancilla Hohenegger

Zajímavost

Podle kláštera Säben byla pojmenována Säbenská ulice (1906) a Säbenské náměstí (1923) v Mnichově.

Literatura

• Martin Bitschnau: Säben. In: Oswald Trapp (Hrsg.): Tiroler Burgenbuch. IV. Band: Eisacktal. Verlagsanstalt Athesia, Bozen 1977, S. 114–155.
• Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), S. 493–498.
• Sybille-Karin Moser (Hrsg.): Säben. Tappeiner, Bozen 1992, ISBN 88-7073-139-1.
• Elisabeth Mader: Die stille Kämpferin – Marcellina Pustet – die 10. Äbtissin von Säben, Athesia: Bozen 2019, ISBN 978-88-6839-355-7.
• Fiorenzo Degaspen: Dem Himmel ganz nah – Die schönsten Wallfahrtsorte in Südtirol, Athesia Buch: Bozen 2022, S. 83–90.

Filmové dokumenty

• Evi Oberkofler (Regie) und Edith Eisenstecken (Produktion): Saeben, (Arbeitstitel: Hohe Mauern – Geschichten aus dem Kloster Saeben) Film, 90 min., 2023, Itálie.^[13][14][15]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Säben na Wikimedia Commons
• Kloster Säben Freunde e. V.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kloster Säben na německé Wikipedii.