Klášter Sezemice
| Klášter Sezemice | |
|---|---|
 (c) Zp, CC BY-SA 3.0 Gotický kostel Nejsvětější Trojice postavený v místech bývalého kláštera | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Sezemice |
| Ulice | Havlíčkova |
| Souřadnice | 50°3′51,84″ s. š., 15°51′14,4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Cisterciácký řád |
| Odkazy | |
| Kód památky | 21034/6-2139 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Sezemice byl ženský cisterciácký klášter na území tehdejší vsi Sezemice u Pardubic. Byl pravděpodobně šlechtickou fundací vzniklou zhruba okolo roku 1265. Kterému rodu či šlechtici můžeme být vděčni za založení, se neví. Erby dochované v kaplích sv. Anny a sv. Antonína pocházejí až ze 14. století.
Ženská větev cisterciáckého řádu neměla vlastní organizační strukturu a jednotlivé domy byly vždy podřízeny patronskému mužskému klášteru. Na žádost pražského biskupa o inkorporování do řádu z roku 1267 byl klášter rozhodnutím generální kapituly roku 1269 inkorporován podřízením klášteru Hradiště nad Jizerou.[1]
Ve víru husitských válek se ztratil klášterní archiv.
Historie sezemického kláštera
Písemnosti týkající se kláštera se dochovaly až z první třetiny 14. století a z nich vyplývá, že sezemické jeptišky byly pravidelně okrádány lupiči. Přicházely o koně a dobytek, ekonomická situace kláštera byla bídná. Okolo roku 1333 postihl klášter veliký požár a po něm následovala vichřice. Papež Jan XXII. pak udělil klášteru odpustky pro návštěvníky, kteří přispějí na jeho opravu a královna vdova Eliška Rejčka odkázala cisterciačkám 20 kop grošů. Spekuluje se také, že zachovaný soubor liturgických rukopisů zhotovených právě pro Elišku Rejčku byl původně zamýšlen jako dar klášteru v Sezemicích.
Z roku 1350 se dochoval zápis litomyšlské diecéze o velikosti konventu sezemického kláštera. Žilo zde tehdy jedenáct jeptišek, deset mnišek a abatyše. Za vlády Karla IV. se klášteru celkem dařilo, sestry rozšiřovaly svůj majetek. V květnu 1421 byl klášter podle Kroniky Vavřince z Březové vypálen tábority a velký vypravěč Václav Hájek z Libočan o pár desítek let později tvrdí, že vojsko zde zajalo třináct panen, které dle Žižkova příkazu měly být svázány a utopeny v potoce. Pražští hejtmané byli útlocitnější a ujistili se, že panny u sebe nemají žádný majetek, poté je propustili.
Po dobytí a vypálení kláštera připadl opuštěný majetek synům Jiřího z Poděbrad a stal se součástí panství Kunětická hora. Mezi doložené klášterní vsi patří Sezemice, část Počapel, Komárov, Choteč a Lukovna. Klášter zcela zanikl a sestry se nikdy nevrátily.
Odkazy
Reference
Literatura
- FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“