Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)

Klášter augustiniánů Mělník-Pšovka
Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce s kostelem sv. Vavřince
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Místo	Mělník-Pšovka
Ulice	Českolipská
Souřadnice	50°21′45″ s. š., 14°28′2,64″ v. d.
Základní informace
Řád	augustiniáni
Založení	1263
Zrušení	1789
Odkazy
Kód památky	20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter obutých augustiniánů v Mělníku-Pšovce je někdejší konvent obutých augustiniánů v Pšovce, části města Mělník. Dnešní podoba areálu je z doby barokní přestavby. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.^[1] V současné době v objektu sídlí dům pro seniory s pečovatelskou službou.

Historie

Klášter augustiniánů byl vybudován roku 1263. Jeho donátory byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni sem přišli z Pivoně. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice.

Dne 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie. Za českého povstání proti panovníkovi získalo klášter a jeho statek město Mělník. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy.^[2]

V roce 1619 povstalí stavové zabavili konvent jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník, a řeholníci byli nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov.^[2]

Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Augustinián Marek Blažej se stal prvním farářem v Pšovce, kdy byl konventní kostel sv. Vavřince prohlášen za farní.

Od náboženské matice koupila roku 1789 klášter i statek Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.^[2] V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.^[3]

Domov pro seniory Senlife

V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem přestavby na domov pro seniory. Provozovatelem domova seniorů se stala společnost Senlife.^[4] V říjnu 2021 získal Klášter Mělník Zvláštní cenu poroty soutěže Best of Realty.^[5]

Architektura

Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem obdélného dvora s ambitem a s kostelem sv. Vavřince na severní straně. Prostory jsou v přízemí sklenuty valeně s lunetami nebo křížovou hřebínkovou klenbou. Při jižní straně kostela jsou dvě obdélné prostory, které jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Jedna z nich se stala sakristií kostela.^[3] V zachovaném čtvercovém ambitu, jehož arkády byly roku 1866 zazděny, je zachován mramorový náhrobník z roku 1574.^[2]

Kostel sv. Vavřince má zachován gotický pravoúhlý presbytář, k němuž byla přistavěna později plochostropá loď.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• MARROU, Henri: Svatý Augustin, Augustin a augustiniáni v českých zemích, Křesťanská akademie Řím, 1979

Související články

• Kostel svatého Vavřince (Mělník-Pšovka)
• Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter augustiniánů v Mělníku na Wikimedia Commons
• Augustiniánský klášter na Pšovce, Mělník na webu Domov seniorů Senlife Mělník
• Klášter obutých augustiniánů s kostelem svatého Vavřince v Mělníce-Pšovce na webu Hrady.cz