Augustiniánský klášter v Třeboni
| klášter augustiniánů v Třeboni | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Třeboň I |
| Ulice | Husova |
| Souřadnice | 49°0′18,75″ s. š., 14°46′10,16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Řád augustiniánů |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 36509/3-2342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Areál kláštera řeholních kanovníků řádu sv. Augustina v Třeboni založili roku 1367 Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka a jejich založení potvrdil pražský arcibiskup. Původní gotická část, tj. dvoulodní kostel sv. Jiljí a Panny Marie s kaplí sv. Vincence, dobudovaný po roce 1370, klášterní ambit s polychromovanými žebrovými klenbami a freskami z počátku 15. století, se dochovaly téměř v původním stavu. Klášterní budovy ve stylu pozdního baroka byly postaveny roku 1750.
Historie
Klášter se stal po svém založení významným střediskem náboženského hnutí Devotio moderna, umění a vzdělanosti, jeho nadace tvořily roku 1379 téměř čtvrtinu hodnoty pozemků a platů Třeboňska. Po vypuknutí husitské revoluce jej kanovníci opustili a vrátili se roku 1433. Podruhé se o jeho zrušení uvažovalo v 16. století v souvislosti s příchodem jezuitů, kteří byli nakonec uvedeni do Jindřichova Hradce. Klášter byl zrušen za josefinských reforerm v roce 1785, protože neprokázal školní ani špitální činnost. Při stávajícím kostele byl nahrazen katolickým děkanským úřadem, Třeboňského vikariátu a biskupství Českobudějovického.
Areál je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.[1]
Různé
- Prohlídky kostela svatého Jiljí a Panny Marie Královny a části kláštera - gotické křížové chodby s nástěnnými malbami z 15. století a rajské zahrady se studní provádí pan kostelník každý den mimo neděle v 15.hodin. [2]
- Objekt je přístupný pro dětský kočárek a částečně pro vozíčkáře.
- V klášterním areálu, severovýchodně od ambitů křížové chodby a děkanského chrámu, působilo v 18. a 19. století první Třeboňské klasické gymnázium, až do výstavby nové budovy v nedaleké ulici Na Sadech (v roce 1903) za Staroměstskými hradbami, zmiňované v srpnu 1887 v souvislosti s školskými nařízeními, "ordonancemi ministra školství" Gautsche o postátnění vyšších škol.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-28]. Identifikátor záznamu 148370 : Klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Farnost Třeboň - prohlídky. trebon.farnost.cz [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-21.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Profesor Masaryk, opora realistů“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2021, roč. XXIX., čís. 136, ISSN 1210-1648, str. 4 – 14
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter augustiniánů v Třeboni na Wikimedia Commons - Augustiniánský klášter v Třeboni
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Třeboň I, okres Jindřichův Hradec. Březanova, pohled ke klášteru.
František Mareš, Jan Sedláček: Soupis památek historických a uměleckých od pravěku do počátku XIX. století, ročník 10. Politický okres třeboňský (1900). Str. 57, obr. 80: Třeboň. Klášterní chrám sv. Jiljí s křížovou chodbou.