Klášter dominikánů (Nymburk)
| Dominikánský klášter v Nymburce | |
|---|---|
 Základní škola v místě nymburského kláštera. Vpravo zachovaná kaple sv. Jana Nepomuckého jako součást areálu. | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Nymburk |
| Souřadnice | 50°11′4,92″ s. š., 15°2′22,92″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Dominikáni |
| Založení | 1275 |
| Zrušení | 1789 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dominikánský klášter existoval v Nymburce v letech 1275-1421 a 1663-1789.
Historie
Kaple jako součást areálu dnešní základní školy
Počátky kláštera dominikánů v Nymburce sahají pravděpodobně do roku 1275, kdy král Přemysl Otakar II. daroval řádu ve městě místo ke stavbě chrámu a kláštera a věnoval mu i ostrov na Labi. Jako ochránci nového konventu jsou současně uvedeni Smil z Lichtenburka, Mutina a jeho bratr Budík z Poděbrad spolu s městským fojtem. Nový klášter se těšil značné podpoře a rychle vzkvétal. Ke konci 14. století bylo v klášteře čtyřicet mnichů. Ještě na počátku 15. století byl několikrát štědře obdarován, například roku 1401, 1405 a 1408.
Klášter byl však silně ohrožen již na počátku husitské revoluce a podle nepotvrzených zpráv byl již v dubnu 1421 zničen husity, kteří krátce předtím zničili dominikánský klášter v nedalekém Kolíně (22. dubna 1421) a tamní mnichy upálili. Zdá se však, že i po roce 1421 se přece jen klášterní budovy v Nymburku zachovaly a teprve ke konci roku 1424 nastala jeho definitivní zkáza. Tehdy byl přítomnými tábority v čele s Janem Hvězdou z Vícemilic upálen městský děkan Jiří Rohovlád a kněz Klement. Současně byl vydrancován i dominikánský klášter tak, že zůstal na dlouhou dobu v troskách. Podle některých zpráv se na zničení kláštera a kostela podíleli přímo i nymburští měšťané. Z původního kostela Panny Marie se zachoval jen gotický cihlový presbytář a obvodové zdivo lodi.
Na troskách tohoto kláštera byl po roce 1663 opět vybudován nový dominikánský klášter a zasvěcen Panně Marii Růžencové. Od roku 1694 byl v nymburském konventu opět priorát. V této době vznikl prudký a dlouhotrvající spor mezi dominikány a městem o podací právo nad děkanstvím. Z toho pak řád vyvozoval právo na obsazení nymburského děkanství. Spor byl vyřešen roku 1667 smírem a patronátní právo nad děkanstvím a školou zůstalo městu. Roku 1674 byl poslední dominikán městským děkanem a od té doby byli dominikáni již jen ve svém klášteře.
Dominikánský klášter po svém dostavění roku 1674 opět prožíval dobu rozkvětu a řada měšťanských synů vstupovala do místního kláštera. Zdejší dominikán Player vydal ve své době úspěšný spis „De Homine Angelico“. V roce 1773 bylo v klášteře deset kněží a jeden bratr.
Za šestnáct let byl však roku 1789 klášter Josefem II. zrušen. Posledním převorem byl Dominik Kaudeř.
Z budovy kláštera se z jedné části stala později škola, druhou užívali právováreční měšťané, byla zde dočasně i radnice a kostel užíván z části jako školní kaple.
Odkazy
Literatura
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 156.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Basic version of one coat of arms of the Dominican Order (or Order of Preachers): gyronny of sable and argent, a cross flory counterchanged. The other main historical coat of arms is sable, a pile inverted argent.
.svg){kind=link}