Klášter irských františkánů

Klášter irských františkánů – hybernů na Novém Městě pražském
Klášter s kostelem po zrušení (1785) litografie Josef Anton Scotti de Cassanona
Klášter s kostelem po zrušení (1785)
litografie Josef Anton Scotti de Cassanona
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoHybernská čp. 3/II
PrahaNové Město
Souřadnice
Základní informace
Řádbenediktini, františkáni, hyberni
Založení1355, 1629-1631
Zrušení1786
Znak
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Někdejší klášter irských františkánů – hybernů existoval při bývalém kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, dnes dům U Hybernů. Jeho raně barokní budova, v empíru přestavěná na celnici, se nachází v jižní části náměstí Republiky proti Obecnímu domu, u bývalého kostela na nároží Hybernské ulice na Novém Městě, Praze 1.

Budova je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Budova někdejšího kláštera hybernů
Dnešní podoba někdejšího klášterního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie u hybernů

Na místě kláštera irských františkánů původně existoval konvent milánských benediktinů ambroziánského ritu, založený roku 1355 císařem Karlem IV. klášter s gotickým kostelem sv. Ambrože.

V době husitských válek mniši uprchli a klášter utrpěl značné škody. Později byl v menším rozsahu obnoven králem Jiřím z Poděbrad.

Povolení k založení kláštera roku 1629 získali od císaře Ferdinanda II. irští františkáni, kteří pak vykupovali domy na místě budoucího kláštera. Ten byl vybudován jako novostavba v letech 1641–1654. Od roku 1653 začali s novostavbou barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie podle plánu architekta Carla Luraga, který byl i jeho stavitelem. Hyberni v klášterní zahradě údajně jako první v Čechách na počátku 18. století pěstovali brambory. [2]

V roce 1786 byl klášter zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II.zrušen. 12. září 1787 byly objekty vyklizeny a převedeny pod vojenský erár. Plán ke stavební proměně vypracoval generálmajor Ing. Andreas von Heillmann, nákladnou rekonstrukci však armáda z finančních důvodů neprovedla. V roce 1806 došlo k odsvěcení kostela a zboření jeho barokní věže s bání. Následně byl klášter (1808–1811) i kostel (do 1813) přestavěn na celní úřad, podle kterého se dosud nazývá přilehlá ulice V Celnici.

K otevření celnice se vztahuje zlacený nápis se jménem císaře Františka I. a letopočtem 1811 na průčelí chrámu. Přestavba silně zasáhla do vnější i vnitřní podoby obou staveb. Zatímco klášter byl opatřen nepříliš výraznými pravidelně členěnými fasádami, budova kostela byla proměněna v hmotnou klasicistní budovu, otlučením barokní štukové dekorace získala strohé rysy a nový portál s masivními dórskými sloupy.

Budova někdejšího kostela Panny Marie byla znovu přestavěna v letech 1938-1949 na výstavní síň, která svému účelu sloužila až do roku 1991. Dům U Hybernů příležitostně i dnes slouží jako výstavní síň, především pro divadlo Hybernia. Rozlehlou budovu bývalého kláštera v roce 2015 prodal v aukci český stát utajenému investorovi, později zjištěné společnosti slovenského podnikatele Milana Fiľa, kterému patří i firma provozující divadlo Hybernia.[3]

Klášterní knihovna

Klášterní knihovna obsahovala mimo jiné část šternberské knižní sbírky (zejména díky odkazu bratrů Ignáce Karla a Václava Vojtěcha ze Šternberka), které se později staly součástí sbírky v Národní knihovny, kam přešly po zrušení kláštera.

Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, který podporoval umění a věnoval se vědecké práci, knihovně věnoval další cennou literaturu, usiloval o zachování dostupnosti knihovny pro veřejné účely. Provoz měli zajišťovat hyberni společně s jeho dcerou Marií Terezií Paarovou. Plán však nebyl realizován a 12. června 1724 se hybernové dohodli s pražskou univerzitou, že polovina inventáře náleží univerzitě, zejména pak knihy s právnickou a lékařskou tematikou, čímž se šternberská knihovna stala základem obnovené knihovny Univerzity Karlovy. [4]

Reference

Literatura

  • VLČEK, F. - SOMMER, P. - FOLTÝN, D. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Nakladatelství Libri 1998, s. 490-494.
  • PAŘEZ, Jan - KUCHAŘOVÁ, Hedvika. Hyberni v Praze. Eireannaigh i Pprág. Dějiny františkánské koleje Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze 1629-1786. Praha: Oswald, 2001.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
U Hybernů 3.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
U Hybernů
Josef Ant. Scotti de Cassano - Hybernská ulice.jpg
Josef Ant. Scotti de Cassano - Hybernská ulice (1785)
Klášter hybernů 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášter irských františkánů - hybernů
Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Autor: Tom Lemmens, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen des Generalministers der Franziskaner (OFM).