Klášter křižovníků (Most)

Klášter řádu rytířů strážců Božího hrobu v Jeruzalémě ve městě Most
Špitální kaple Svatého Ducha v Mostě
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Most
Souřadnice	50°31′42,96″ s. š., 13°38′35,88″ v. d.
Základní informace
Řád	Řád Božího hrobu
Založení	1227
Zrušení	1253
Mateřský klášter	zderazský klášter v Praze
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter křižovníků v Mostě existoval v letech 1227–1950, a to postupně jako klášter dvou řádů: řádu rytířů strážců Božího hrobu v Jeruzalémě v letech 1227–1253 a křižovníků v červenou hvězdou v letech 1253–1950 ve městě Most.

Křižovníci v červeným křížem

(latinsky) Fratres cruciferi Dominici sepulchri Hierosolymitani

Nynější Most patříval starému českému rodu Hrabišiců. Jeden z jeho členů, Kojata IV., odkázal 22. července 1227 město Most v kaplí sv. Václava i se vším příslušenstvím křižovníkům na Zderaze. Ale asi roku 1237 zabral celé toto zboží král Václav I. a na vrchu nad tehdejší vsí postavil hrad Hněvín (německy Landeswarte). Brzy potom, nejdéle roku 1253, přešla kaple sv. Václava i se špitálem z rukou křižovníků v červeným křížem do majetku a správy křižovníků v červenou hvězdou.

Křižovníci v červenou hvězdou

Klášter křižovníků v červenou hvězdou ve městě Most
Špitální komplex starého Mostu
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Most
Základní informace
Řád	Křižovníci v červenou hvězdou
Založení	1253
Zrušení	1950
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Mostě získali křižovníci v červenou hvězdou roku 1253 kapli sv. Václava a špitál s komendou, který patřil dříve křižovníkům s červeným křížem. Roku 1280 dostala komenda v Mostě od pražského měšťana Volflima (psáno též Wobolin) Nemilkov. Mostecká komenda přetrvala i husitské bouře a kolem roku 1580 získala kostel ve Zlatníkách. V pozdější době získala statek Taschenberg s Chanovem, Nemilkovem, Sedlcem a částí Braňan, Koporče a Kaštic. Zakládací listina komendy shořela roku 1639 spolu s archivem, takže pro nejstarší období chybějí přímé doklady. Zbývá ještě dodat, že ve druhé polovině 16. století byl mostecký komtur vizitátorem zahražanského kláštera magdalenitek.

Působení křižovníků v mostecké duchovní správě

Komenda unikla za Josefa II. sekularizaci a trvala nepřetržitě až do roku 1950. Od roku 1793 působili křižovníci s červenou hvězdou v duchovní správě farnosti Most – extra urbem prakticky až do 15. září 1957, kdy odešel křižovník Václav Truxa do Litoměřic. K návratu křižovníků do Mostu došlo 1. srpna 2019, kdy byl ustanoven za děkana farnosti – děkanství Most – in urbe křižovník Leo Gallas.^[1] Ten byl 11. srpna 2019 za přítomnosti velmistra řádu Josefa Šedivého v mosteckém kostele sv. Václava uveden do úřadu.^[2]

Duchovní správci špitální kaple jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Most – extra urbem a od 2. poloviny 20. století na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Most – in urbe.

Odkazy

Reference

Literatura

• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 135-136.

Související články

• Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
• Římskokatolická farnost Most - extra urbem
• Špitál svatého Ducha (Most)

Externí odkazy

• Křižovníci
• Kongregace, řehole a mnišské řády v Mostě
• Pamětní spis ke znovuotevření děkanského kostela v Mostě