Klášter kapucínů (Olomouc)

Klášter kapucínů v Olomouci
kostel Zvěstování Páně při klášteře kapucínů (pohled z Dolního náměstí)
kostel Zvěstování Páně při klášteře kapucínů (pohled z Dolního náměstí)
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MístoOlomouc
Souřadnice
Základní informace
ŘádŘád menších bratří kapucínů
ZakladatelProvincie kapucínů v ČR
Založení1653
Zrušení1951
Obnovení90. léta 20. století
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter kapucínů s kostelem Zvěstování Páně se nachází v historickém centru Olomouce. Barokní areál postavený ve 2. polovině 17. století zahrnuje budovu kláštera s novějším jižním křídlem, kostel, klášterní zahrady a dva úseky ohradní zdi.

Historie

Do Olomouce povolal kapucíny biskup kardinál František Dietrichstein roku 1614. Zásluhou mecenáše Jana Kavky z Říčan byl pro ně na předměstí před městskými hradbami vybudován klášter, který však byl v roce 1619 napaden protestanty a téměř úplně rozbořen.[1] Kapucíni se odstěhovali do Brna, ale po porážce stavovského povstání se již v červnu 1622 vrátili zpět do Olomouce. S pomocí svého dobrodince Jana Kavky z Říčan a peněz, které dostali z pobělohorských konfiskací, se na původním místě pustili do stavby nového kláštera. Kapucíni v něm bydleli až do roku 1642, kdy byl zbořen Švédy během třicetileté války. [1]

Nový konvent s kostelem Zvěstování Páně, umístěný již ve městě, začali kapucíni stavět v roce 1653. Vykoupili za tím účelem 19 domů na Dolním náměstí. Stavba byla financována z almužen a peněžního daru vídeňského obchodníka Jakuba Serty, který rok před tím vstoupil do řádu jako bratr Electus.[2] Kostel byl vysvěcen v dubnu 1661. Roku 1737 byla započata výstavba nového křídla kláštera. Klášter utrpěl značné škody při obléhání Olomouce pruskými vojsky v roce 1758. V roce 1807 proběhla generální oprava klášterních budov a obnovena byla i klášterní zahrada. V roce 1894 kapucíni v Olomouci otevřeli první serafínskou školu v českých zemích. Olomoucký konvent byl též noviciátním domem pro kleriky i laiky. [1]

Bývalá školní budova v sousedství konventu (pohled z klášterní zahrady)

V letech 1933–1935 přestavěli kapucíni část kláštera a zřídili v ní řádové učiliště zaměřené na studia teologie a filozofie (tzv. Serafikum). [3] Tato budova byla za nacistické okupace zabrána a proměněna v nemocnici. Po válce zde bydleli kapucínští studenti filozofie a krátce se sem vrátila serafínská škola. Po nástupu komunistického režimu klášter zabral stát a v dubnu 1950 byli kapucíni vyhnáni. V tu dobu v klášteře žilo 25 kapucínů (11 kněží, pět bratří laiků, devět studentů filozofie) a 20 studentů serafiky.[1] Zatímco kostel zůstal otevřený pro veřejnost a sloužil svému účelu, klášterní budovy užívalo postupně několik institucí. Po armádě je převzaly Československé státní dráhy, které zde zřídily výpočetní středisko.

Po sametové revoluci se kapucíni vrátili do kláštera v lednu 1991.[4] Soudní spory o navrácení majetku pokračovaly až do roku 1995.[2] Na počátku 21. století byly modernizovány interiéry, zastřešen dvůr konventní budovy, upraveny klášterní zahrady.[3]

V klášteře sídlí juniorát, tedy formace bratří mezi prvními a doživotními sliby. V roce 2023 v klášteře žije 7 řeholníků, z toho 3 kněží. Řeholní řád Menších bratrů kapucínů je zaměřený na misijní činnost a chudobu, bratři žijí v chudobě a soucítí se sociálně slabými, nemocnými a ostatními lidmi, kteří jsou vyřazeni ze společnosti. Budova bývalého řádového učiliště je využívána jako ubytovna pro vysokoškolské studenty. [4]

Popis

klášterní zahrada s ohradní zdí

Klášterní areál se rozkládá mezi Dolním a Blažejským náměstím a Hrnčířskou ulicí. Jedná se o architekturu, která v souladu s řádovými idejemi skromnosti a prostoty jen v minimální míře využívá zdobné prvky. Vychází ze schématu, který počátkem 17. století vytvořil v Itálii řádový bratr Antonio z Pordenone, tvůrce teoretických podkladů pro kapucínskou architekturu.[5] Dominantu tvoří kostel Zvěstování páně v typickém stylu řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem obráceným k Dolnímu náměstí. V zadní části je chodbou propojen s asymetricky umístěnou budovou konventu čtvercového půdorysu, která má uprostřed dvůr (bývalá rajská zahrada). Jednoduchá jednopatrová stavba s obdélnými okny je kryta sedlovou střechou.

Jižní stranu areálu zabírá samostatně stojící dvoupatrová budova obdélného půdorysu (bývalé řádové učiliště). Zadní část areálu směrem k Michalskému výpadu tvoří klášterní zahrada, menší užitková zahrada je v boční části v sousedství Hrnčířské ulice. Areál obklopují dva úseky ohradní zdi, které umožňují vstup z Blažejského náměstí a Hrnčířské ulice.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Klášter v Olomouci. hrobka.kapucini.cz [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  2. a b FIALA, Jiří, aj. Chrámy, kostely, svatyně a kaple v Olomouci. [s.l.]: DANAL, 2008. ISBN 80-85973-77-4. S. 98–101. 
  3. a b SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 300. 
  4. a b Kostel a klášter v Olomouci – KAPUCÍNI [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 
  5. Architektura kapucínských klášterů – KAPUCÍNI [online]. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Klášterní zahrada.jpg
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC BY-SA 4.0
zahrada kláštera kapucínů v Olomouci
Nová část kláštera - školní budova (serafikum).jpg
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášter kapucínů v Olomouci - Nová část se školní budovou (serafikum)