Klášter milosrdných bratří (Praha)
| Klášter milosrdných bratří Na Františku | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Staré Město |
| Ulice | U milosrdných, Na Františku, Kozí a Dvořákovo nábřeží |
| Souřadnice | 50°5′32,44″ s. š., 14°25′15,14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Řád milosrdných bratří (Hospitálský řád sv. Jana z Boha) |
| Založení | 1620 |
| Zrušení | 1950 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 38201/1-31 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter milosrdných bratří Na Františku s kostelem svatých Šimona a Judy je někdejší konvent řádu milosrdných bratří (Hospitálský řád sv. Jana z Boha) na Starém Městě pražském, v lokalitě zvané Na Františku.
Historie
Klášter v pražské lokalitě zvané Na Františku je již od svého vzniku spojen s charitativním zdravotnickým zařízením, historicky je přímo spjat s dnešní nemocnicí Na Františku. První zdravotnické zařízení zde vzniklo zřejmě již v polovině 14. století. Na vltavském nábřeží Starého Města z této doby je doložena existence špitálu s kaplí. Ty založil pan Bohuslav z Olbramovic a po něm nechal stavbu dokončit první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a v roce 1354 kapli svatých Šimona a Judy vysvětil.
Původní špitál ze 14. století zanikl v průběhu 16. století. V roce 1615 zdejší pozemky zakoupil Václav Vilém z Roupova pro českobratrský sbor a vedle původního kostela začala výstavba sborového chrámu. Během stavby však v roce 1617 došlo k provalení klenby, čímž se výstavba značně zdržela a chrám tak mohl být vysvěcen až 14. června 1620. Z důvodu politických událostí té doby však utrakvisté kostel využívali jen necelý rok. Starší kostel byl v roce 1618 upraven pro německé luterány.
Řád milosrdných bratří areál převzal od krále Ferdinanda II. na Štědrý den roku 1620. Špitální bratři velmi brzy započali s výstavbou zcela nového chrámu a klášterního komplexu. Nový kostel vznikl jako goticko-renesančních jednolodní chrám. Bratři se zjevně při výstavbě snažili vymezit vůči husitským uživatelům původního českobratrského sboru. Z něho byla zachována jen severní loď, kterou od nového kostela oddělovala zeď. Starý gotický kostel byl prakticky pohlcen novými budovami kláštera.
Klášter milosrdných bratří přibližně v dnešní podobě s nemocnicí vznikal postupně v letech 1620–1653 v místě zaniklého špitálu a nový klášterní kostel svatých Šimona a Judy byl postaven na místě dřívějšího českobratrského kostela.
Přibližně v letech 1700–1730 proběhla rozsáhlá barokní přestavba celého kláštera.
Další přestavby nemocničních křídel proběhly ve 20. století.
Související články
Externí odkazy
Literatura
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášter milosrdných bratří s kostelem svatých Šimona a Judy v Praze "Na Františsku"
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášter milosrdných bratří Na Františku
Autor: Juancharlie, Licence: CC BY-SA 3.0
Logo del hospital Sanatorio Marítimo de Viña del Mar (Chile).
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášter milosrdných bratří s kostelem svatých Šimona a Judy v Praze "Na Františsku"
(c) FOTO:FORTEPAN / G K, CC BY-SA 3.0
Szent Simon és Judás templom.
Praha, Staré Město, bývalé Janské náměstí s kostelem svatého Šimona a Judy, klášterem Milosrdných bratří a bývalým kostelem svatého Kříže většího a zrušeným klášterem řádu Křižovníků s červeným srdcem. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2 880, mapováno 1842, opravené vydání 1852. Výřez z mapového listu 6068-1-002