Klášter minoritů (Mladá Boleslav)

Klášter minoritů v Mladé Boleslavi
Klášter na Karmeli (2012)
Klášter na Karmeli (2012)
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoMladá Boleslav
UliceNa Karmeli
Souřadnice
Základní informace
ŘádMinorité
Založení/1293/1345
Zrušení1784
Odkazy
Kód památky35018/2-1651 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter minoritů v Mladé Boleslavi existoval v letech /1293/1345-1784. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Založení a první etapa života kláštera

O počátcích minoritského kláštera v Mladé Boleslavi se zprávy rozcházejí. Antonín Ludvík Frind tvrdí, že byl založen již roku 1293 a osazen 15 mnichy a 5 laickými bratry. Kostel s klášterem prý dal vystavět Jan z Michalovic, který podnikl v této době kajícnickou cestu do Francie. Klášter stál na hoře zvané Karmel (lokalita v Mladé Boleslavi). Páni z Michalovic zůstali trvale příznivci kláštera a roku 1345 nebo 1354 byl klášter rozšířen a přestavěn péčí Beneše z Michalovic. Někteří badatelé pokládali právě teprve tento letopočet za datum vzniku kláštera. Beneš z Michalovic se přičinil, aby přišlo roku 1345 celkem deset nových konventuálů a opat Oldřich, který byl z benediktinského řádu, klášter vysvětil. Klášter obdržel četné odkazy a dobře prosperoval. Již roku 1421 byl klášter husity poničen a mniši byli vyhnáni. Budovy však zůstaly stát a kolem roku 1500 byly dány k dispozici Českým bratřím, kteří na místě bývalého kláštera postavili bratrskou modlitebnu a nazvali ji horou Karmel.

Období protireformace

Na počátku protireformace byla roku 1625 předána hora Karmel řádu bosých karmelitánů, kteří se domnívali, že to je jejich bývalý konvent. Proti tomu vystoupili minorité a dokázali, že objekt patřil původně jim a roku 1630 se opět do něj vrátili. V krátkém pětiletém období během třicetileté války nemohli bosí karmelitáni vyvinout v Mladé Boleslavi ani žádnou větší činnost.

Obnova po třicetileté válce

V letech 16751711 minorité celý komplex opět opravili a zřídili i nový kostel sv. Bonaventury. Byly to jen nejnutnější a nuzné budovy, a proto se pokračovalo ve výstavbě dál. Teprve v letech 17271728 byl vybudován nový trakt, v němž byl umístěn refektář, kuchyně, spižírna a několik světnic. Pokračovala i stavba nové konventní budovy, zatímco starý konvent byl stále v troskách. Pro nedostatek prostředků však konvent byl ještě roku 1752 v takovém stavu, že hrozilo jeho spadnutí. Teprve od roku 1754 do roku 1767 byla konečně stavba ukončena, zřízena i nová oratoř a kostel byl upraven. To však se již přiblížila doba zániku minoritů v Mladé Boleslavi. Roku 1784 byl minoritský klášter zrušen a budovy byly předány piaristům, kteří přenesli své gymnázium z nedalekých Kosmonos do Mladé Boleslavi.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-06]. Identifikátor záznamu 146765 : Klášter piaristický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mladá Boleslav, klášter Na Karmeli.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Klášter Na Karmeli v Mladé Boleslavi.