Klášter servitů na Novém Městě
| Klášter servitů v Praze na Novém Městě | |
|---|---|
 Klášter servitů na Novém Městě pražském | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Nové Město |
| Ulice | Na slupi |
| Souřadnice | 50°4′4,02″ s. š., 14°25′16,67″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Řád služebníků Mariiných (servité) |
| Založení | kolem roku 1360 |
| Zrušení | 16. století, 1783 |
| Obnovení | 1669 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 40095/1-1219 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter servitů na Trávníčku na Novém Městě pražském je někdejší klášter při kostele kostele Zvěstování Panny Marie Na slupi v Praze 2-Novém Městě. Kostel je v současnosti (k roku 2021) stále v užívání pravoslavné církve.
Historie
Novoměstský klášter servitů byl založen kolem roku 1360 jako jeden ze šesti zdejších klášterů, vzniklých v rámci založení Nového Města pražského Karlem IV. Nejstarší označení pro tento kostel a celý klášter je „in viridi“, „na zeleném“. Později bylo toto pojmenování pozměněno na „na Trávníčku“, pravděpodobně podle zelených luk v údolí botičského potoka, na nichž byl klášter založen. Ve středověku se klášter i kostel označují, podle přilehlého potoka, jednoduše jako „Botič“.
Legenda praví, že Karel IV. klášter založil poté, co po své nemoci přislíbil, před obrazem ve florentském klášteře servitů, že i u nás založí klášter tohoto řádu, jako dík za své uzdravení. Dalším možným podnětem k založení tohoto kláštera mohla být pro Karla IV. snaha o posílení upadajícího náboženského života Čech a zejména Prahy druhé poloviny 14. století.[1]
Karel IV. požádal v roce 1359 papeže Inocence VI. o povolení založit v Praze nový klášter servitů a bylo mu vyhověno. Klášter byl založen v roce 1360 a bezprostředně poté se rozběhla i stavba kostela. Podle Beneše z Veitmile[2] byl kostel zřízen u starší kaple Panny Marie.
V době husitských nepokojů měla z věže zdejšího kostela bojůvka pražanů namířeno děla proti královskému opevnění na Vyšehradě.
V průběhu 16. století zdejší konvent na čas zanikl, ale po třicetileté válce byl roku 1669 obnoven a budovy zrekonstruovány. Konečný zánik kláštera znamenalo až zrušení v roce 1783 v rámci josefinských reforem. Poté budovy kláštera využívala císařská armáda.
V letech 1858–1863 byly budovy bývalého kláštera opraveny a regotizovány podle plánu architekta Bernarda Grubera. V současné době v budově sídlí Ústav revmatologie a knihovna Revmatologického ústavu.
Reference
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Kostel Panny Marie na Trávníčku v Praze. Vyd. 1. Praha: Umělecká beseda, 1948, 29 s.
- ↑ KALINA, Pavel a Jiří KOŤÁTKO. Praha 1310–1419: kapitoly o vrcholné gotice. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 237 s. ISBN 80-7277-161-2, s.133-138.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter servitů na Novém Městě na Wikimedia Commons - O novoměstském klášteře servitů při kostele Zvěstování Panny Marie na Trávníčku, hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emblem of the Servite order, from a 15th cent. majolica
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Na slupi)