Klášter svatého Mikuláše (Jaffa)

Klášter svatého Mikuláše Սուրբ Նիկողայոս Վանք Հայոց
Lokalita
Stát	Izrael Izrael
Místo	Tel Aviv - Jaffa
Souřadnice	32°3′19,08″ s. š., 34°45′8,28″ v. d.
Základní informace
Řád	Arménská apoštolská církev
Založení	před 1000
Mateřský klášter	Jeruzalém
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Mikuláše sídlí ve čtvrti Stará Jaffa v Tel Avivu–Jaffě, ve státě Izrael. Je situován v blízkosti přístavu, od ulice Retzif HaAliya HaShniya č. 3-7 (na nábřeží) po jižní hranici Netif HaMazalot a z jihovýchodu Segev street. Patří mezi nejstarší křesťanské lokality a komunity ve městě: byl založen před rokem 1000. Je klášterem arménské apoštolské církve v Palestině, spadá pod správu Arménského patriarchátu jeruzalémského.

Přesné datum založení kláštera není známo, došlo k němu za vlády Abbásovců, před rokem 1000. Zasvěcení patronu námořníků, svatému Mikuláši z Myry, určilo umístění kostela s klášterem do blízkosti jaffského přístavu.

Klášter sloužil jako první ze sítě vlastních církevních hospiců pro arménské poutníky ve Svaté zemi, jejich cesty organizovalo arménské bratrstvo sv. Jakuba. Z Jaffy na cestě do Jeruzaléma poutníci přespávali další noc v klášteře sv. Jiří v Ramle a pak v Arménské čtvrti v Jeruzalémě. Dále mohli pokračovat do svých enkláv v Nazaretu (je tam dosud, přímo za kostelem Narození Panny Marie), na sever do Haify a do Akkonu, nebo na západní břeh Jordánu do Betléma, Ramalláhu, Gazy, a dále do Ammanu v Jordánsku.^[1]

Za francouzské invaze byl v klášteře vojenský lazaret. V březnu roku 1799 zde údajně Napoleon Bonaparte navštívil své vojáky, nakažené morem. Žánrový obraz Napoleon navštěvuje oběti moru v Jaffě namaloval na císařovu objednávku jako propagandu o pět let později dvorní malíř Antoine-Jean Gros, který v Jaffě nikdy nebyl a pro architekturu mohl využít jen zběžné dobové kresby.

Klášter s kostelem tvoří velký architektonický komplex objektů, kaskádovitě uspořádaných do dvou až čtyř nadzemních pater a navazující na systém chodeb někdejší pevnosti, kam se obyvatelé v případě ohrožení města mohli ukrýt. Dále je obklopen obchody a obytnými (rekreačními) domy arménské komunity. Dříve tak tvořil arménskou čtvrť. Směrem k východu se rozkládá zahrada s mnoha palmami a bujnou vegetací. Zavlažuje ji moderní systém meliorace, která užívá odsolenou mořskou vodu.

Kostel má v současnosti jeden vstup ze severozápadní strany (z nábřeží), vstup do kaple v patře je z nádvoří. Přiléhají k nim také další prostory komunitního centra.

Kostel je poměrně malý a nízký, trojlodní, jeho středověké pilíře jsou obestavěné pozdějšími zdmi, klenby jsou křížové a valené s výsečemi. Ze staršího vybavení se dochovala jen ikona svatého Mikuláše v severní lodi.

Ze ostatních středověkých prostor se dochovaly archeologické nálezy, fragmenty úseků zdiva a valených kleneb a síň sklenutá sloupem se středověkou hlavicí.

• 

  (c) Andrew Shiva / Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Hlavní vchod
• 
  Interiér kostela
• 

  (c) Andrew Shiva / Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Druhé a třetí patro
• 
  Kaple na terase druhého patra
• 

  (c) udi Steinwell, CC BY 2.5
  Středověká síň
• 

  (c) תיקוה שטרית, CC BY 2.5
  Pohled z terasy
• 
  Pohled z balkónu přes minaret Mořské mešity

• DUM TRAGUT, Jasmine – WINKLER, Dietmar W. (editoři), Monastic Life in the Armenian Church. Glorious Past - Ecumenical Reconsideration. (Sborník statí). LIT Verlag Gmbh Wien-Zürich 2018, ISBN 978-3-643-96066-5
• MONTERESCU Daniel: Jaffa Shared and Shattered: Contrived Coexistence in Israel/Palestine. Indiana University Press 2015, dostupné online ISBN 978-0-253-01677-5

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter svatého Mikuláše (Jaffa) na Wikimedia Commons
• Terra sancta on line (anglicky)