Klášter v Doubravníku

Klášter v Doubravníku
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoDoubravník
Souřadnice
Základní informace
ŘádŘád augustiniánů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubravnický klášter augustiniánek stával u kostela Povýšení svatého Kříže v městečku Doubravník v okrese Brno-venkov.

Historie

Založen byl zřejmě někdy mezi lety 1208-1220Štěpánem I. z Medlova jako rodový klášter Pernštejnů. Zakládající listina se nedochovala.

Dochovala se ale listina z 25. září 1208, na základě níž Štěpán I. z Medlova získal Doubravník a jeho okolí. V uvedené listině Robert, biskup olomoucký, vyměňuje, se souhlasem českého krále Přemysla Otakara I. a jeho bratra markraběte moravského Vladislava Jindřicha v přítomnosti četných šlechticů z obou zemí a za souhlasu děkana Walthera a celého konventu jeho kostela, se šlechticem Orphanem (tj. Štěpánem I. z Medlova), synem Gotharda, dvě vsi svého biskupství - Doubravník (Dubravnic) a Drahník (Dragnic) a jedno popluží v Dřevnicích (Drevniche) za dvě vsi Orphanovy - Tuřany (Turane) a Petrovice (Petruich), které jsou blíže Olomouci. V této listině je zmínka o kostele v Doubravníku, což vede k následné úvaze, že když stál již roku 1208 kostel, musilo zde být osídlení už ve 12. století - lze tedy předpokládat, že Doubravník patří mezi nejstarší vsi na Moravě. Listina z roku 1208 je nejstarší listinou uloženou v Archivu města Brna.

Dále se dochoval originál listiny z roku 1220, v níž Vladislav Jindřich, markrabě, na žádost Štěpána I. z Medlova, purkrabího z Dívčích hradů, udělil abatyši a konventu kláštera v Doubravníku své patronátní právo kostela v Bystřici nad Pernštejnem. V té době již tedy musel doubravnický klášter existovat.

Dějiny kláštera byly velmi pohnuté, jak o tom svědčí zákroky olomouckých biskupů i římských papežů. Ti museli často zakročovat ve sporech, jež měl klášter s vrchností, která nakloněna husitství, zabírala klášterní statky pro sebe. To vyvrcholilo počátkem 15. století, kdy byl klášter již podruhé ve své historii vypálen. V úspěšném žhářství Tatarských nájezdníků z roku 1241 nyní pokračovalo rozezlené vojsko husitské. Řádové sestry se údajně zachránily útěkem na hrad Pernštejn a o zabrané statky se soudily, aby získaly prostředky na živobytí. Poslední z nich se roku 1543 přestěhovaly do kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova a klášter v Doubravníku se z pohromy již více nezotavil.

Pernštejnové na jeho místě nechali v 16. století postavit trojlodní kostel Povýšení svatého Kříže s rodovou hrobkou.[1]

Reference

  1. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289. 

Literatura

  • Klicman L., Počátky kláštera doubravnického na Moravě, ČČH 4 (1898)
  • Vodička J., Znovu o počátcích kláštera doubravnického na Moravě, diplomová práce FF MU Brno 1950
  • Vodička J., Dva příspěvky k české diplomatice XIII. století, disertační práce FF MU Brno 1951, 2-66, 122, 127, 131-133
  • Sedláček P., Páni z Medlova, Jižní Morava 28 (1992) 41-45, 50-51.
  • Jan Libor, Premonstrátky nebo augustiniánky? (opět k počátkům kláštera v Doubravníce), ČMM 113 (1994)
  • Charouz Jindřich Zdík, Doubravnické otazníky, ČMM 114 (1995)
  • Teplý Jaroslav, Pernštejnové v 13.-14. století, Pardubice 1996, 8-18, 48-49
  • Doležel Jiří, Ante aream monasterii sanctae Crucis – klášter v Doubravníku ve světle dosavadních výzkumů, Pravěk, Nová řada 8/1999, 331-340.
  • Doležel Jiří, Doubravník. Zaniklý konvent sester řehole sv. Augustina s kostelem sv. Františka a později sv. Kříže, in: Foltýn Dušan (red.), Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha, Libri 2005, 285-289.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“