Klášterní Skalice

Klášterní Skalice
Klášter
Klášter
Znak obce Klášterní SkaliceVlajka obce Klášterní Skalice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKouřim
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel142 (2023)[1]
Rozloha3,33 km²[2]
Katastrální územíKlášterní Skalice
Nadmořská výška226 m n. m.
PSČ281 63
Počet domů60 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlášterní Skalice 9
281 63 Kostelec nad Černými lesy
oukl.skalice@volny.cz
StarostaJaroslav Lukeš
Oficiální web: www.klasterniskalice.cz
Klášterní Skalice
Další údaje
Kód obce571687
Kód části obce170488
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní Skalice je obec ležící v okrese Kolín. Žije zde 142[1] obyvatel.

Ves Klášterní Skalice se zámkem a zbytky kláštera se nachází 3 km severně od města Kouřim. Zámek stojí v areálu zemědělského dvora a je veřejnosti nepřístupný. V současné době je zámek využíván jako skladiště a byty. Součástí zámku je zrušená kaple Panny Marie. Severně od zámku stojí 10 m vysoký gotický pilíř, poslední památka na zaniklý klášterní komplex.

Klášterní Skalice je také název katastrálního území o rozloze 3,33 km².[4]

Historie

Středověk

Obec, původně nazvaná pouze Skalice, se v listinách objevuje v polovině 14. století. První písemná zpráva pochází z roku 1345. Významu nabyla až jako Skalice Klášterská, nyní Klášterní Skalice až později po založení posledního českého kláštera řádu cisterciáků s kostelem Milosti Panny Marie (Ad Gratiam beatae Virginis), jehož zakládací listinu 13. října 1357 vydal mindenský biskup Dětřich z Portic a Kuglvajtu, původně cisterciácký mnich braniborského kláštera v Lehninu. Fundátor do nového založení pozval opata a 12 mnichů z mateřince v Sedlci u Kutné Hory. Věnoval jim pozemkový majetek, jmenovitě vesnice Skalici, Ždánice, Miškovice, Lipskou, les Kozí hřbet, a dále 2 000 kop pražských grošů na stavbu kláštera. Základní kámen byl položen a vysvěcen olomouckým biskupem Janem VIII. Očkem u Vlašimi, za přítomnosti císaře Karla IV., Arnošta z Pardubic, Dětřicha a dalších šlechticů. Dětřich spolu s pozdějšími donátory financoval stavbu trojlodní baziliky na půdorysu latinského kříže v délce něco přes 50 metrů a konventní budovy s čtvercovým rajským dvorem. Klášter přijal pod svou ochranu a finančně jeho stavbu podpořil král Václav IV. V dubnu roku 1421 byla blízká Kouřim obsazena husitským vojskem Pražanů, kteří patrně vyvrátili i stavebně nedokončené skalické opatství, konkrétní zprávy o něm chybí. Opět roku 1481 se připomíná nový opat s konventem jako chráněnec Viléma Zuba z Landštejna, ale klášter jen živořil a v roce 1553 jej ke svým statkům připojil sedlecký klášter již jako pustý.

Novověk

V roce 1690 z iniciativy opata sedleckého kláštera Jindřicha Snopka (+1709) byl klášter obnoven jako novostavba v barokním slohu. Ke zbytkům zdi gotického kostela byla postavena jednolodní barokní kaple Panny Marie. K definitivnímu zrušení a vyvlastnění kláštera došlo v roce 1783 za reforem císaře Josefa II.). Od náboženského fondu jej v roce 1819 koupil Jiří Dörfel. Ten obytnou budovu kláštera přestavoval na zámek. Při tom použil kámen ze zřícenin kláštera. Pozdější majitelka obce prodala zámek i s hospodářským dvorem Janovi II. z Lichtenštejna v roce 1872. Tehdy byla zámecká budova opět přestavěna a získala dnešní podobu. Přízemí bylo upraveno jako byt správce dvora a v patře byly zřízeny sýpky a skladiště.

Při pozemkové reformě ve 20. letech minulého století se zámek stal sídlem zbytkového velkostatku a v padesátých letech přešel do správy JZD. Soukromému zemědělskému podniku patří i v současnosti.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

V obci Klášterní Skalice (276 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] kolář, kovář, krejčí, výroba lihovin, 2 lomy, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, obchod s vínem.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Z obce je 1,5 km na silnici I/12 Praha - Kolín. Ve vzdálenosti 2,5 km lze najet na silnici II/334 Sadská - Kouřim - Sázava.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Kouřim a Bošice ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 012 z Peček do Kouřimi.

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava (stav 2017) – Obec obsluhuje autobusová linka G54 Kolín - Plaňany - Kouřim (provoz v pracovních dnech, sobotu i neděli) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Pamětihodnosti

Klášter Skalice

Konvent byl založen až v roce 1357 a dokončen v roce 1400. Za Karla IV. patřil tento klášter po Zbraslavi a Vyšším Brodu k nejvýznamnějším stavbám cisterciáků v Čechách. K založení kláštera silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základní kámen byl položen 13. října 1357 a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Později fundaci potvrdil i sám papež Inocenc IV.

Zpočátku nebyl klášter tak bohatý, ale díky privilegiím, výsostným právům a dobrému hospodaření klášter i jeho statky rychle bohatl. Na přelomu 14. a 15. století získal finanční podporu přímo od krále Václava IV. Za husitského povstání byl ale v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená Kouřim a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických.

Nejvýznamnější stavbou klášterního areálu měla být gotická bazilika, na niž z jihu navazovaly gotické konventní budovy. Poslední pozůstatek po trojlodní bazilice je zbytek jednoho ze čtyř gotických pilířů v křížení hlavní a příčné lodi, který stojí severně od nynějšího zámku. Dále se zachovaly fragmenty kaple s východním průčelím štítové zdi konventu a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou klenbou a kapitulní síň) kdysi rozsáhlého klášterního hospodářského dvora se nachází v dnes soukromém zemědělském statku.[11] Architektonické zlomky, a to části okenních kružeb, sanktuarium, dva plasticky zdobené kamenné svorníky s figurami anděla a býka byly přeneseny do lapidária Národního muzea v Praze a do regionálního muzea v Kolíně nad Labem.

Gotický most přes Výrovku

Podrobnější informace naleznete v článku Starý most v Klášterní Skalici.

Západní a východní část vsi dělí říčka Výrovka, na níž se nacházel cenný gotický most. Ten byl pro havarijní stav v roce 2015 nahrazen novým betonovým mostem, pouze některé kvádry byly zakomponovány do opěrné zdi nové konstrukce jako připomínka.[12]

Další

  • Socha svatého Prokopa
  • Socha Panny Marie
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svaté Anny

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 570. (česky a německy)
  11. Dobroslav Líbal, in: Die Parler und der schöne Stil, díl II., Köln am Rhein 1978, s. 619-622
  12. Článek v Kolínském deníku

Literatura

  • FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. 300 - 302.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Klášterní Skalice - chalupa čp. 38.JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášterní Skalice - chalupa čp. 38
Klášter (Klášterní Skalice).JPG
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Klášterní Skalice - lidové stavby čp. 17, 21 a 20 při cestě ke svatému Prokopu.JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášterní Skalice - lidové stavby čp. 17, 21 a 20 při cestě ke svatému Prokopu
Klasterni Skalice CZ flag.svg
Vlajka obce Klášterní Skalice, okres Kolín. Modrý list, uprostřed bílá, žlutě zdobená mitra s bílými fimbriemi vodorovně položenými v jedenácté osmnáctině šířky listu. Pod mitrou žlutá lilie, z níž vyrůstají do stran pod fimbriemi odvrácené a odkloněné žluté berly s bílými sudarii.
Klasterni Skalice CZ CoA.jpg
Znak obce Klášterní Skalice, okres Kolín. V modrém štítě stříbrná, zlatě zdobená mitra s fimbriemi do krajů štítu. Pod ní zlatá lilie, z níž do stran vyrůstají pod fimbriemi zlaté odvrácené a odkloněné berly se stříbrnými, do stran vlajícími sudarii.
Most v Klášterní Skalici (02).jpg
(c) IZDoprava.cz, CC BY-SA 3.0
most v Klášterní Skalici z 28.6.2014
Klášterní Skalice - bývalý mlýn čp. 11 (1).JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášterní Skalice - bývalý mlýn čp. 11
Klášterní Skalice - pohled na ves od západu (od silnice do Miškovic) (3).JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Klášterní Skalice - pohled na ves od západu (od silnice do Miškovic)