Klášterní knihovna
Klášterní knihovna je v širším smyslu každá knihovna spravovaná klášterem, častěji se však tento pojem vztahuje ke starším středověkým knihovnám.
Význam a historie
Středověké klášterní knihovny uchovávaly předávaly nejen intelektuální dědictví a učení středověku, ale také pozůstatky starověké latinské literatury. Jádrem každé klášterní knihovny byla Bible a díla církevních otců, včetně souvisejících textů, stejně jako řádové řehole a materiály pro kázání.
Množství klášterních knihoven zaniklo v 17. století v důsledku církevní reformace, a to zejména v německých zemích a majetek byl často převeden do dvorních, farních nebo státních, nebo také do univerzitních knihoven.
Na tradičně katolických územích klášterní knihovny v době protireformace a baroka opět vzkvétaly. Zejména ve střední Evropě, tj. v jižním Německu, Rakousku, českých zemích ad. přešla řada menších klášterů poničených za třicetileté války (např. Zwiefalten, Weingarten, sv. Havel, Medlík, Admont) pod správu benediktinů, kteří systematicky reorganizovali knihovní fond a prostřednictvím reprezentativních knihovních sálů vyjádřili svůj postoj ke vzdělání.
Většina starých klášterních knihoven přešla do státních rukou teprve po nucené sekularizaci za Napoleonovy invaze na počátku 19. století (Říšská deputace z 25. února 1803). To byl osud např. Bavorské státní knihovny.
Ve Švýcarsku byla v 19. století řada klášterních knihoven převedena do kantonálních knihoven, které jsou dodnes určeny svým regionálním sbírkovým mandátem (např. knihovny klášterů Muri a Wettingen v knihovně kantonu Aargau a klášterních knihoven Fischingen, Ittingen, Kreuzlingen a St. Katharinental, které jsou uložené v knihovně kantonu Thurgau). Dochovaly se především v Rakousku.
Moderní klášterní knihovny jsou specializované teologické knihovny.
Architektura
Na kvalitní architektonické zpracování, výzdobu a vybavení klášterních knihoven zejména v období baroka kladli zástupci církevních řádů značný důraz.
Největší klášterní knihovnou na světě s délkou 70 m a šířkou 14 m, výškou asi 13 m je knihovna Admontského opatství dokončená v roce 1776.
Mezi nejkrásnější klášterní knihovny v Česku patří pražské knihovny premonstrátského kláštera na Strahově, či v Nové Říši, staroměstské koleje jezuitů (Klementinum) a další.
Seznam umělecko-historicky významných klášterních knihoven
- Knihovna Strahovského kláštera (premonstráti)
- Klementinum, jezuitská kolej v Praze
- Klášter Teplá (premonstráti)
- Vyšebrodský klášter (cisterciáci)
- Knihovna Broumovského kláštera (benediktini)
- Knihovna dominikánského kláštera ve Znojmě
- Klášter Neustift (augustiniáni kanovníci)
- Biblioteca dei Girolamini, Neapol
- Klášter Schussenried (premonstráti)
- Knihovna Valsaského opatství (cisterciáci)
- Klášter Wiblingen (benediktini)
- Knihovna mettenského kláštera (benediktini)
- Stará knihovna opatství Ottobeuren (benediktini)
- Korbejské opatství (benediktini)
- Klášter Wedinghausen (premonstráti, po sekularizaci zrušen, dnes gymnázium)
- bývalá jezuitská kolej Amberg
- Knihovna xantenského opatství (kanovnický klášter sv. Viktora)
- pozdně středověká knihovna kláštera sv. Gotharda v Hildesheimu (benediktini)
- Kášter Admont (benediktini)
- Altenburské opatství (benediktini)
- Herzogenburské opatství (augustiniáni kanovníci)
- Knihovna opatství Kremsmünster (benediktini)
- knihovna opatství Melk (benediktini)
- Klášter Sankt Florian (augustiniáni kanovníci)
- Opatství sv. Pavla v Lavanttalu (benediktini)
- Klášter svatého Petra v Salcburku (benediktini)
- Klášter Kostanjevica (Gorica) (františkánský)
- Knihovna kláštera Escorial
- Knihovna kláštera svatého Havla (benediktini)
- Knihovna kláštera Einsiedeln
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klosterbibliothek na německé Wikipedii.
Literatura
- Gert Adriani: Die Klosterbibliotheken des Spätbarock in Österreich und Süddeutschland. Zusatz zum Titel: ein Beitrag zur Bau- und Kunstgeschichte des 17. und 18. Jahrhunderts, Graz, Wien, Verlag Styria, 1935, zugleich Dissertation an der Universität Jena, 1933
- Andreas Hepperger: Klosterbibliotheken in Österreich und die „Digital Heritage“-Politik Europas, Hochschulschrift, Donau-Universität Krems, Master Thesis, 2003, PDF (1,12 MB)
- Klemens Löffler: Deutsche Klosterbibliotheken. 2. Auflage. Schroeder, Bonn/Leipzig 1922.
- Stefanie Seidel: Das Reiselexikon Bibliotheken. Die schönsten Räume, die wertvollsten Sammlungen Deutschland, Österreich, Schweiz. Callwey 1995.
- Stiftsbibliothek St. Gallen (nakl.): Handbuch der Schweizer Klosterbibliotheken. Schwabe Verlag, Basel 2022, ISBN 978-3-7965-4598-6.
- Erbe und Auftrag, Jg. 98 (2022), sešit 1 (tematický sborník „Klosterbibliotheken“)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu klášterní knihovna na Wikimedia Commons
- Klášterní knihovny v Rakousku
- Knihovna benediktinského opatství Ettal v Horním Bavorsku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Bad Schussenried, Kloster Schussenried, Neuer Konventsbau, Bibliothekssaal
Autor: Stiftsbibliothek St. Gallen, Licence: CC BY-SA 3.0
Barocksaal der Stiftsbibliothek St. Gallen
Autor: Rosino, Licence: CC BY-SA 2.0
Library in the Mafra National Palace, Portugal
Autor: Miriamel, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek zobrazuje švýcarskou kulturní památku národního významu s identifikačním číslem