Klára Pollertová-Trojanová
MgA. Klára Pollertová-Trojanová | |
---|---|
Rodné jméno | Klára Pollertová |
Narození | 17. září 1971 (52 let) Praha, Československo |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Choť | Ivan Trojan (1992 - 2022) |
Děti | František Trojan Josef Trojan Antonín Trojan Václav Trojan |
Rodiče | Emil Pollert (1938–2014) Eva Pollertová, roz. Jansová (1942–2013) |
Příbuzní | Emil Pollert (pradědeček) Jaroslav Pollert starší (strýc) Jaroslav Pollert mladší (bratranec) Lukáš Pollert (bratr) Veronika Pexová (sestra) Ondřej Trojan (švagr) Ladislav Trojan (tchán) Olga Trojanová (tchyně) Adéla Pollertová (sestřenice) |
Umělecké ceny | |
1993 – Cena Valtra Tauba | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klára Pollertová-Trojanová, rozená Klára Pollertová (* 17. září 1971 Praha), je česká herečka.
Životopis
Pochází ze sportovní a umělecké rodiny Pollertů, jejím bratrem je olympijský vítěz z Letních olympijských her 1992 v Barceloně Lukáš Pollert.
V československém filmu debutovala již v dětském věku v roce 1979 ve stejnojmenné filmové adaptaci Čapkovy novely Hordubal. V roce 1983 pak účinkovala v televizním seriálu Návštěvníci. V roce 1989 ztvárnila jednu z hlavních postav snímku Vrať se do hrobu!. Společně se svým mužem Ivanem Trojanem si zahrála i jeho filmovou manželku ve snímku Jedna ruka netleská z roku 2003.
Po ukončení studií na střední odborné škole vystudovala herectví na pražské DAMU, kde získala titul MgA., v divadle začínala hrát v roce 1994 Činoherním studiu Ústí nad Labem. Od roku 1995 byla členkou pražského Divadla pod Palmovkou.
Osobní život
Třicet let (1992–2022) byl jejím manželem herec Ivan Trojan, se kterým má čtyři syny – Františka (* 1999), Josefa (* 2001), Antonína (* 2009) a Václava (* 2012).[1]
Filmografie
Herecká filmografie
- 1979 – Hordubal (Hafie)
- 1980 – Zlatá slepice
- 1981 – Soví hnízdo (Stáňa)
- 1981 – Počítání oveček (dívka na Hančině posteli)
- 1983 – Návštěvníci (Ali Lábusová, spolužačka Adama)
- 1983 – Klíče od města (Martina)
- 1985 – Vesničko má středisková (Majka Pávková)
- 1985 – Do zubů a do srdíčka (Zuzana)
- 1986 – Operace mé dcery (Milena)
- 1989 – Vrať se do hrobu! (studentka Eva Málková)
- 1989 – Muka obraznosti
- 1993 – Mussolini - Cesta k moci (Carmen)
- 1993 – Moře mlčí (dívka)
- 1993 – Giovane Mussolini, Il
- 1994 – Laskavý divák promine (Terezie - Marie)
- 1995 – Tvůj svět (studentský film)
- 1995 – Pohádka o lidech a Boží lékárně (Justýnka)
- 1996 – O princi Truhlíkovi (Vítěnka)
- 1996 – Není houba jako houba (Berta)
- 1996 – Jak si pan Pinajs kupoval od kocoura sádlo (nevěsta)
- 1996 – Dívka se zázračnou pamětí (Anabel Frídmanová, vycházející pěvecká hvězda)
- 1997 – Vojtík a duchové (Kunhutina neteř Veronika)
- 1997 – Nebezpečné vztahy (divadelní záznam)
- 1997 – Cyprián a bezhlavý prapradědeček (Kunhutina neteř Veronika)
- 1999 – Oběti: Přepadení (Hrabánková, Igorova manželka)
- 2003 – Jedna ruka netleská (Sandra)
- 2007 – Poločas rozpadu (Karla)
- 2008 – Milovat se
- 2009 – Chuť léta
- 2009 – Archiv (žena v Křižákově bytě)
- 2012 – Kriminálka Anděl – díl Panenka (Marta Skálová)
- 2012 – Ve stínu (žena v sanitce)
- 2012 – Smíchov pláče, Brooklyn spí (Jana)
- 2012 – Don’t Stop (matka Mikiho)
- 2012 – Čtyři slunce (Jerryho matka)
- 2017 - Zádušní oběť (Kacovová)
- 2018 - Rašín (Šámalová)
- 2019 - Cena za štěstí (Kateřina Sladká)
- 2021 - Podezření (MUDr. Čechurová)
Dokumentární
TV pořady
Dabing
- 1994 – TV film Návrat Lew Harpera – Melanie Griffith (Schuyler Devereauxová)[2]
- 1998 – TV film Jenom láska – [dabing Hallmark] – Marisa Tomei (Evie)[3]
- 1999 – TV film Posedlost Ayn Randové – [dabing Hallmark] – Julie Delpy (Barbara Brandenová)[4]
Divadlo
Vybrané divadelní role
- Činoherní klub
- Národní divadlo (Stavovské divadlo)
- 1991 – Sbohem, Sókrate (Klára) – vystupovala v alternaci s Barborou Kodetovou[7]
- Divadlo DISK
- Činoherní studio Ústí nad Labem
- 1993 – Kurva svatá (Tonka) – divadelní představení na DAMU[9]
- 1993 – Její pastorkyňa (Jenůfa)[10]
- 1993 – Tři mušketýři (D'Artagnanova matka / Ketty)[11]
- 1994 – Valašská čtverylka (Votruba)[12]
- 1994 – Procitnutí jara (Vendla)[13]
- 1994 – Na malém dvorci (Aneta Vaševičová)[14]
- 1994 – Romeo a Julie (Julie)[15]
- 1995 – Císařův mim (Pamela)[16]
- Divadlo pod Palmovkou
- 1996–1997 – Život je sen (Rosaura, dáma)[17]
- 1996–1999 – Jak se vám líbí (Rosalinda) – vystupovala v alternaci[18]
- 1997 – Nebezpečné vztahy (Prezidentová de Tourvel) – vystupovala v alternaci s Miroslavou Pleštilovou[19]
- 1997–1999 – Kouzelník z Lublinu (Magda)[20]
- 1998–1999 – Pitvora (Beatriz - Juana)[21]
- 2001 – Ubohý vrah (Druhá herečka)[22]
- Divadlo v Řeznické
- Švandovo divadlo
- 2002–2003 – Čas katů (Mme Charpennet / Popravovaná žena)[24]
- 2003 – Clavijo (Marie)[25]
- 2003–2007 – Poručík z Inishmoru (Maired)[26]
- 2003–2008 – Znalci (Kiki)[27]
- 2003–2005 – Ženitba (Duňaša)[28]
- 2004–2005 – Vášeň jako led aneb Myšlenka pana Doma (Félie, milenka pana Doma)[29]
- 2004–2006 – Vojcek - Der Romantiker (Markéta, manželka Profesora)[30]
- 2005–2007 – Klářiny vztahy (Klára)[31]
- 2005–2010 – Žebrácká opera (Jenny) – vystupovala v alternaci s Janou Strykovou[32][33]
- 2006–2008 – Mobile Horror (Terhi)[34]
- 2006–2008 – Periferie (Paní)[35]
- 2007 – Bomby, prachy a láska! (Gnazezza Monnezza)[36]
- 2008 – Její pastorkyňa (Kolušina)[37]
- 2008 – Dorotka (Adéla)[38]
- 2008–2009 – Oděsa (Pelegeja, místní kurtizána) – roli později převzala Blanka Popková[39][40]
- 2009 – Kdo je tady ředitel? (Mette) – roli později převzaly Šárka Urbanovská a Blanka Popková[41]
- Divadlo Viola
- Divadlo Letí
- Divadlo Broadway
- Od 2013 – Večírek – vystupuje v alternaci s Miroslavou Pleštilovou[44]
Ocenění
Odkazy
Reference
- ↑ REIGLOVÁ, Eliška. Klára Trojanová o rozvodu: Jsem držák, ale prostě se to stalo. Musela jsem se s tím smířit, říká. Prima Ženy [online]. FTV Prima, 2023-12-26 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Návrat Lew Harpera na Dabingforum.cz
- ↑ Marisa Tomei na Dabingforum.cz
- ↑ Julie Delpy na Dabingforum.cz
- ↑ Utrpení mladého Medarda na vis.idu.cz
- ↑ Orestés na vis.idu.cz
- ↑ Sbohem, Sókrate na vis.idu.cz
- ↑ Její pastorkyňa na vis.idu.cz
- ↑ a b Kurva svatá na vis.idu.cz
- ↑ Její pastorkyňa na vis.idu.cz
- ↑ Tři mušketýři na vis.idu.cz
- ↑ Valašská čtverylka na vis.idu.cz
- ↑ Procitnutí jara na vis.idu.cz
- ↑ Na malém dvorci na vis.idu.cz
- ↑ Romeo a Julie na vis.idu.cz
- ↑ Císařův mim na vis.idu.cz
- ↑ Život je sen na vis.idu.cz
- ↑ Jak se vám líbí na vis.idu.cz
- ↑ Nebezpečné vztahy na vis.idu.cz
- ↑ Kouzelník z Lublinu na vis.idu.cz
- ↑ Pitvora na vis.idu.cz
- ↑ Ubohý vrah na vis.idu.cz
- ↑ Snídaně u Tiffanyho (Snídaně v podvečer) na vis.idu.cz
- ↑ Čas katů na vis.idu.cz
- ↑ Clavijo na vis.idu.cz
- ↑ Poručík z Inishmoru na vis.idu.cz
- ↑ Znalci na vis.idu.cz
- ↑ Ženitba na vis.idu.cz
- ↑ Vášeň jako led aneb Myšlenka pana Doma na vis.idu.cz
- ↑ Vojcek - Der Romantiker na vis.idu.cz
- ↑ Klářiny vztahy na vis.idu.cz
- ↑ Žebrácká opera na stránkách Švandova divadla. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19.
- ↑ Žebrácká opera na vis.idu.cz
- ↑ Mobile Horror na vis.idu.cz
- ↑ Periferie na vis.idu.cz
- ↑ Bomby, prachy a láska na vis.idu.cz
- ↑ Její pastorkyňa na vis.idu.cz
- ↑ Dorotka na vis.idu.cz
- ↑ Oděsa na stránkách Švandova divadla. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19.
- ↑ Oděsa na vis.idu.cz
- ↑ Kdo je tady ředitel? na i-divadlo.cz
- ↑ Noc po rozvodu (Musica podruhé) na vis.idu.cz
- ↑ Večeře na vis.idu.cz
- ↑ Večírek na i-divadlo.cz
- ↑ Klára Pollertová-Trojanová na stránkách Švandova divadla. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“