Klínovecká hornatina
| Klínovecká hornatina | |
|---|---|
 Klínovec ze severovýchodu | |
| Nejvyšší bod | 1243,7 m n. m. (Klínovec) |
| Rozloha | 776,97 km² |
| Nadřazená jednotka | Krušné hory |
| Sousední jednotky | Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina |
| Stát |  Česko |
| Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
| Povodí | v ČR: Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIA-2A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.[1]
Poloha a sídla
Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.[1]
Charakter území
Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.[1] [3]
Geomorfologické členění
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.
| Geomorfologické členění Krušných hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krušnohorská subprovincie • Krušnohorská hornatina | ||
| KLÍNOVECKÁ HORNATINA | Přebuzská hornatina | Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m) Kraslická hornatina (Špičák, 991 m) Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m) Zaječická hornatina (Zaječí vrch, 1009 m) |
| Jáchymovská hornatina | Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1007 m) Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1116 m) Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m) Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m) | |
| Jindřichovická vrchovina | Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m) Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m) Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m) | |
| Krajkovská pahorkatina | nečlení se (K Rozhledně, 625 m) | |
| LOUČENSKÁ HORNATINA | Přísečnická hornatina | Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m) Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 993 m) Přísečnická kotlina (835 m) Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m) Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m) |
| Rudolická hornatina | Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m) Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m) Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 923 m) | |
| Novoveská hornatina | nečlení se (Mračný vrch, 852 m) | |
| Flájská hornatina | ||
| Cínovecká hornatina | nečlení se (Pramenáč, 910 m) | |
| Nakléřovská hornatina | ||
| Bolebořská vrchovina | Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m) Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
- Klínovec (1244 m)
- Božídarský Špičák (1116 m)
- Macecha (1114 m)
- Meluzína (1097 m)
- Blatenský vrch (1043 m)
- Plešivec (1029 m)
- Zaječí vrch (1009 m)
- Vysoká seč (1006 m)
- Tisovský vrch (977)
- Olověný vrch (802 m)
Reference
- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
- ↑ Demek, Mackovčin 2006, s. 81
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klínovecká hornatina, s. 223. Dále jen Demek, Mackovčin 2006.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“