Klabavské souvrství

Břidlice klabavského souvrství v přírodní památce Štěpánský rybník

Klabavské souvrství je faciálně pestrý soubor hornin pražské pánve ordovického stáří, který vznikal sedimentací v hlubším moři. Mocnost profilu je od několika metrů do 300 metrů a nachází se v západních Čechách v okolí Rokycan. Jméno nese po obci Klabava, kde nedaleko starého zámku byl definován opěrný profil.[1] K utváření tohoto profilu docházelo v ordoviku, tedy před 485–443 miliony let[2] – konkrétně nejsvrchnější tremadokarenig.[1]

Základní facií jsou klabavské břidlice, šedozelené, často písčité, dříve (Holub 1911) označované jako eulomové břidlice, rozšířené na Rokycansku. Termín zavedli Kettner a Kodym v roce 1919. Dalšími faciemi jsou:

  • didymograptolitové břidlice, vyskytující se zejména mezi Klabavou a Ejpovicemi
  • laminárně zvrstvené tufy a tufitické břidlice
  • hrubozrnné diabasové konglomeráty
  • sedimentární železné rudy (hematity)
  • olešenské břidlice (vázané na blízkost tehdejšího pobřeží)[3]

Horniny obsahují graptolity, trilobity, konulárie, červykřemenité houby.[4]

Reference

  1. a b Stratotyp Klabavského souvrství (ordovik Pražské pánve): od biostratigrafie k litostratigrafii [online]. Česká geologická společnost, 2005 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  2. International Chronostratigraphic Chart v. 2015/01 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SVOBODA, Josef, kolektiv. Encyklopedický slovní geologických věd. Svazek 1. A–M. Praha: Academia, 1983. 917 s. 21-074-83. S. 646–647. 
  4. Ordovik [online]. Dicranopeltis [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

PP Štěpánský rybník, kámen.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Břidlice nejvyšší polohy klabavského souvrství v přírodní památce Štěpánský rybník. Okres Rokycany, Česká republika.