Kladensko-nučická dráha

Kladno(-Výhybka) – Nučice
V místech, kudy vedla železniční trať, dnes většinou vedou polní cesty
Stát	Česko Česko
Technické informace
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda Kladno-výhybka KND Nučice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kladensko-nučická dráha (zkratka KND) byla železnice určená od počátku pro nákladní dopravu, a to železné rudy z Nučic, později také vápence z lomů Mořina a uhlí (odbočka na dolu Max) do kladenských železáren. Do provozu byla uvedena 7. ledna 1858. Pozoruhodností této tratě bylo její úrovňové křížení na širé trati s Buštěhradskou dráhou poblíž obce Pletený Újezd, které bylo jedním ze dvou takových křížení v Evropě.

Dráha patřila firmě Pražská železářská společnost (PEG). Úsek Kladno–Hořelice byl zrušen 31. prosince 1968, úsek Hořelice–Mořina byl předán tehdejšímu těžebnímu podniku vlastnícímu mořinské lomy, který na trati zrušil všechny stanice a odbočky kromě stanice Kuchař a zrekonstruoval ji. Vlečka z Nučic k lomům na Mořině (včetně předávacího kolejiště v místě bývalého nádraží Hořelice), je dosud provozována.

Vývoj Kladensko-nučické dráhy

• 20. října 1857 povolena stavba
• 7. ledna 1858 otevřen úsek Kladno–Nučice (22,7 km)
• 26. listopadu 1858 otevřena větev do Tachlovic (3,8 km)
• 14. srpna 1890 otevřena větev k dolu Max u Libušína (6,5 km)^[1]
• 1. října 1891 tachlovická větev prodloužena k lomům Čížovec a Holý Vrch u Trněného Újezda
• 1900 napojení lomů Amerika u Mořiny^[2]
• 1973 zrušena větev k dolu Max

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladensko-nučická dráha na Wikimedia Commons
• Trasa Kladensko-nučické dráhy v Atlasu drah ČR (celý atlas na serveru Želpage)
• Výprava za pozůstatky Kladensko-nučické dráhy Archivováno 3. 1. 2019 na Wayback Machine., František Nyklíček, zveřejněno 3. 5. 2004, poslední úprava 8. 4. 2006. Mapa, fotografie.