Kladivo na čarodějnice (film)

Kladivo na čarodějnice
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	103 min
Žánry	historický drama
Námět	Václav Kaplický
Scénář	Otakar Vávra Ester Krumbachová
Režie	Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Elo Romančík Vladimír Šmeral Josef Kemr Eduard Cupák Soňa Valentová Lola Skrbková Jiřina Štěpničková Marie Nademlejnská Václav Lohniský Blanka Waleská
Hudba	Jiří Srnka Antonio Vivaldi Adam Michna z Otradovic
Kamera	Josef Illík
Střih	Antonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra	1970
Distribuce	Filmové studio Barrandov
Kladivo na čarodějnice na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kladivo na čarodějnice je český film režiséra Otakara Vávry natočený v roce 1969 na motivy stejnojmenné knihy Václava Kaplického.

Obsah

Film vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století (1678–1695), které zahájil případ krádeže posvěcené hostie žebračkou. Vystrašená losinská hraběnka nechá na své panství povolat samozvaného inkvizitora Jindřicha Bobliga. Boblig s pomocí svého písaře Ignáce a losinského kata Jokla vyslýchá žebračku i její společnice, které ji ke krádeži hostie navedly. Mučením si vynucuje nejen přiznání ke smyšleným čarodějnickým praktikám, ale také udávání dalších lidí, kteří se měli na čarování podílet. Obviněné ženy nutí k tomu, aby udávaly jeho názorové odpůrce, jako je šumperský děkan Kryštof Lautner a losinský farář Tomáš König, a především bohaté měšťany z Velkých Losin a Šumperka, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Mezi oběti procesů, které Boblig odsoudil k smrti a nechal upálit, se postupně dostanou i jeho přísedící z inkvizičního tribunálu. Obviní také oba kněze, kteří hájili nespravedlivě odsouzené a ukazovali na nelidské metody výslechů. Farář König po svém obvinění zemře na selhání srdce, ale děkan Lautner, proti kterému při výslechu na mučidlech svědčila i jeho krásná hospodyně Zuzana, je zradou zajat a mučením donucen k přiznání. Před smrtí však alespoň dokáže zastavit udávání dalších podezřelých, když prohlásí, že při sletu čarodějnic na Petrových kamenech Ďábel seslal tmu, v níž nikoho z přítomných nepoznával. Jednotlivé části filmu jsou uvozeny vstupy fanatického mnicha, patrně Heinricha Kramera, který pronáší citáty z knihy Malleus maleficarum. Ponurou a strašidelnou atmosféru filmu dokresluje hudba Jiřího Srnky, včetně úvodní písně, která je verzí raně novověké německé vojenské písně Der Tod in Flandern ("Smrt ve Flandrech") s českým textem Ester Krumbachové.

Ve filmu je vidět způsoby cíleného navozování atmosféry strachu mezi lidmi a metody vynucování naučených „přiznání“. Protože tyto metody připomínaly politické procesy z doby stalinismu (50. léta), komunistická cenzura film přijala spíše negativně. Zpočátku byl promítán v menších kinech a později, během sílící normalizace, byl stažen z distribuce a byl promítán pouze příležitostně ve filmových klubech, na televizních obrazovkách se objevil až po roce 1989.^[zdroj?!]

Obsazení

Odkazy

Související články

• román Kladivo na čarodějnice Václava Kaplického
• Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice) – syntéza představ o čarodějnictví z roku 1486

Externí odkazy

• Kladivo na čarodějnice ve Filmovém přehledu
• Kladivo na čarodějnice na Kinoboxu
• Kladivo na čarodějnice v Česko-Slovenské filmové databázi