Klasifikace strunatců
Moderní klasifikace strunatců uznává obvykle tři tradiční podkmeny, ale na nižších úrovních došlo k poměrně výrazným změnám. Hlavním požadavkem je v současné době monofyletičnost jednotlivých taxonů, a proto byla například zpochybněna třída ryby (Pistes) v tradičním pojetí. Parafyletická třída plazi nezahrnuje v klasickém pojetí všechny své potomky (ptáci jsou přímí potomci jedné linie plazů), ale přesto se obvykle třída plazů v systémech udržuje.
Taxon Chordata (česky strunatci) je přisuzován Williamu Batesonovi (1885).[1] Klasifikace strunatců procházela složitým vývojem, nicméně již poměrně brzy se ukázalo, že mimo obratlovce se podobnou tělní stavbou vyznačují také pláštěnci a bezlebeční. Do dnešní doby se uznávají tyto tři skupiny (nejčastěji podkmeny) strunatců:[1][2]
- podkmen pláštěnci (Tunicata)
- podkmen bezlebeční (Cephalochordata)
- podkmen obratlovci (Vertebrata)
Taxon strunatci je s největší pravděpodobností monofyletický, ačkoliv s důkazy pro tuto skutečnost byly poměrně značné problémy.[3]
Systém
Následující systém vychází z třetí edice knihy Vertebrate Palaeontology,[4] systém pláštěnců je z knihy Fishes of the World.[5] Systém dělá kompromis mezi požadavkem na linnéovskou taxonomii a snahou vytvářet monofyletické (přirozené) vývojové linie.
- kmen Chordata – strunatci
- podkmen Tunicata (Urochordata) – pláštěnci
- třída Ascidiacea – sumky
- třída Thaliacea – salpy
- třída Appendicularia – vršenky
- podkmen Cephalochordata (Acraniata) – bezlebeční (kopinatci)
- podkmen Craniata – obratlovci
- třída Agnatha[pozn 1] (bezčelistnatci)
- podtřída Myxinoidea (sliznatky)
- podtřída Petromyzontida (mihule)
- podtřída Conodonta (konodonti) †
- podtřída Pteraspidomorphi †
- řád Anaspida †
- řád Thelodonti †
- infrakmen Gnathostomata (čelistnatci)
- třída Placodermi (pancířnatci) †
- třída Chondrichthyes (paryby)
- třída Acanthodii †
- třída Osteichthyes[pozn 1] (ryby)
- podtřída Actinopterygii (paprskoploutví)
- podtřída Sarcopterygii (lalokoploutví)
- nadtřída Tetrapoda (čtyřnožci)
- třída Agnatha[pozn 1] (bezčelistnatci)
- podkmen Tunicata (Urochordata) – pláštěnci
- ↑ a b c Takto označený taxon je pravděpodobně nepřirozený, parafyletický.
Vztahy mezi podkmeny
Vzájemné vztahy tří hlavních podkmenů nejsou zcela jisté. Některé (zejména starší) zdroje považují za sesterskou skupinu obratlovců bezlebečné (taxon Euchordata):[6][7][8]
strunatci |
| ||||||||||||
Mnohé nedávné studie však přichází se zcela novým konceptem, který považuje pláštěnce za příbuznější obratlovcům, než jsou kopinatci (taxon Olfactores):[3][9][10][11]
strunatci |
| ||||||||||||
Reference
- ↑ a b Taxonomicon: Taxon: Phylum Chordata Bateson, 1885 - chordates [online]. Dostupné online.
- ↑ ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
- ↑ a b SWALLA, Billie J, Andrew B Smith. Deciphering deuterostome phylogeny: molecular, morphological and palaeontological perspectives. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2008-04-27, roč. 363, čís. 1496, s. 1557–1568. ISSN 0962-8436. DOI 10.1098/rstb.2007.2246.
- ↑ Benton, M.J. (2004). Vertebrate Palaeontology, Third Edition. Blackwell Publishing, 472 pp. The classification scheme is available online Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine
- ↑ Nelson, J. S. Fishes of the World. 4. vyd. New York: John Wiley and Sons, Inc, 2006. Dostupné online. ISBN 0-471-25031-7. S. 601 pp..
- ↑ LUNDBERG, John G. Chordata - Tree of Life Web Project [online]. Dostupné online.
- ↑ CAMERON, C B, J R Garey, B J Swalla. Evolution of the chordate body plan: new insights from phylogenetic analyses of deuterostome phyla. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2000-04-25, roč. 97, čís. 9, s. 4469–4474. Dostupné online. ISSN 0027-8424.
- ↑ WINCHELL, Christopher J, Jack Sullivan, Christopher B Cameron, Billie J Swalla, Jon Mallatt. Evaluating hypotheses of deuterostome phylogeny and chordate evolution with new LSU and SSU ribosomal DNA data. Molecular Biology and Evolution. 2002-05, roč. 19, čís. 5, s. 762–776. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038.
- ↑ BLAIR, Jaime E., S. Blair Hedges. Molecular Phylogeny and Divergence Times of Deuterostome Animals. Mol Biol Evol. 2005-11-01, roč. 22, čís. 11, s. 2275–2284. Dostupné online. DOI 10.1093/molbev/msi225.
- ↑ PHILIPPE, Hervé, Nicolas Lartillot, Henner Brinkmann. Multigene analyses of bilaterian animals corroborate the monophyly of Ecdysozoa, Lophotrochozoa, and Protostomia. Molecular Biology and Evolution. 2005-05, roč. 22, čís. 5, s. 1246–1253. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msi111.
- ↑ DELSUC, Frédéric, Henner Brinkmann, Daniel Chourrout, Hervé Philippe. Tunicates and not cephalochordates are the closest living relatives of vertebrates. Nature. 2006-02-23, roč. 439, čís. 7079, s. 965–968. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature04336.
Média použitá na této stránce
Autor: Nhobgood, Licence: CC BY-SA 3.0
Tunicate colony. (Clavelina moluccensis)
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 4.0
A Lancelet (or Amphioxus) specimen —Subphylum: Cephalochordata— collected in coarse sand sediments (600 µm) on the Belgian continental shelf.
Total Length: approximately 22 mm.
Geo-location not applicable as the picture was taken in the laboratory.
Autor: Zac Wolf, Licence: CC BY-SA 2.5
One of two resident male whale sharks in the Georgia Aquarium in the United States.