Klasnatka

Klasnatka
Klasnatka (Elsholtzia stauntonii)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Nepetoideae
Rod	klasnatka (Elsholtzia) Willd., 1790
Synonyma
Aphanochilus Benth. Cyclostegia Benth. Paulseniella Briq. Platyelasma Kitag.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klasnatka (Elsholtzia) je rod rostlin, patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnuje zhruba 40 druhů aromatických bylin, polokeřů nebo keřů, rozšířených především v temperátních a tropických oblastech Asie. Některé z nich jsou pěstovány pro okrasu i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Rod je pojmenován po německém lékaři a botanikovi 17. století Johannu Elsholtzovi.^[1]

Popis

Jednoleté či vytrvalé byliny, polokeře a keře, často aromatické, se vstřícnými, řapíkatými, vejčitými nebo eliptickými, na vrcholu zašpičatělými listy. Oboupohlavné, osově souměrné květy jsou uspořádány v lichopřeslenech tvořících hustě nahloučené válcovité nebo víceméně jen jednostranné lichoklasy. Listeny mohou být různého tvaru, vzhledově se liší od asimilačních listů, v květenství bývají střechovitě uspořádané. Čtyři tyčinky i čnělka pestíku vyčnívají daleko z korunní trubky. Barva květů je bílá, nažloutlá, růžová nebo fialová; kvetou obvykle v pozdním létě a na podzim a jsou opylovány hmyzem, kterému za odměnu poskytují hojnost nektaru. Plody jsou 4 tvrdky, z nichž často nedozrávají všechny.^[2][3][4]

Ekologie a rozšíření

Zástupci rodu klasnatka se vyskytují na velké části asijského kontinentu, chybí jen na Předním východě, ve Střední Asii a na východní Sibiři. Centrem jeho druhové diverzity je východní Asie, hlavně Čína, z níž je udáváno 33 druhů.^[2] Obvyklými biotopy jsou vlhčí horská údolí nebo naopak suché a výslunné travnaté či skalnaté svahy, břehy vodních toků, světlé, například borové lesy, okraje křovin a lesní lemy, některé rostou i v hustých stinnějších lesích či na ruderálních stanovištích. V teplejších oblastech šplhají až do nadmořských výšek přes 2500 m. Některé pěstované druhy zplaněly i v jiných částech světa mimo původní areál, především v Evropě a Severní Americe. Z české květeny se jako příležitostně zplaňující neofyt uvádí jednoletá klasnatka brvitá (Elsholtzia ciliata).^[4]

Význam

Mnohé druhy jsou pěstovány jak pro okrasu, tak i pro své medicínské nebo gastronomické využití. Otužilá pro pěstování v ČR je například polokeřovitá Elsholtzia stauntonii, dekorativní bohatými růžovými, dlouho rozkvetlými květy i podzimním zbarvením listů a vhodná do skupinových výsadeb; doposud má však pouze sbírkový význam.^[5] Vyžaduje plné slunce, kyprou humózní půdu a pravidelný jarní řez. Pěstuje se též zmíněná klasnatka brvitá (E. ciliata), jejíž citrusově vonící listy jsou užívány v asijské kuchyni do bylinkových směsí a jako koření k těžším masitým pokrmům.^[6]

Galerie

• 

  Elsholtzia splendens – volně rostoucí keřík

• 

  Elsholtzia splendens – detail květenství

• 

  Elsholtzia ciliata – celkový habitus

• 

  Elsholtzia ciliata – detail jednostranného květenství

• 

  Elsholtzia blanda – botanická ilustrace

• 

  Bohatě květoucí Elsholtzia stauntonii

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klasnatka na Wikimedia Commons
• Taxon Elsholtzia ve Wikidruzích