Klatovský kraj

Klatovský kraj
Území
Sídlo kraje	Klatovy
Historická země	Čechy
Stát	České království České království
Vznik	1751
Zánik	1849
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klatovský kraj byl územně správní celek v Českém království v 18. a 19. století. Vznikl během reforem ve státní správě za vlády Marie Terezie v roce 1751 vyčleněním jižní části Plzeňského kraje. Zrušen byl další správní reorganizací v roce 1849. Sídlem krajského úřadu byly Klatovy.

Klatovský kraj vznikl jako územně správní celek v západních Čechách během tereziánských reforem v polovině 18. století. Císařským reskriptem z 23. ledna 1751 byl rozdělen Plzeňský kraj na dvě části a tím došlo ke zřízení samostatného Klatovského kraje. I když byl kraj samostatnou správní jednotkou, ještě následujících dvacet let byl označován jako Klatovský podíl Plzeňského kraje (Pilsner Kreis Klattauer anteil). Prvním krajským hejtmanem byl jmenován Josef Jáchym Schmidgräbner z Lustenecku, který byl dosud plzeňským krajským hejtmanem za rytířský stav. I když reforma státní správy mimo jiné předpokládala, že hejtman bude sídlit v krajském městě, první hejtman Schmidgräbner úřadoval ze svého soukromého sídla (zámek Miletice) jak bylo v dřívějších dobách obvyklé.^[1] Další hejtmani sídlili v soukromém domě hraběte Šebestiána Künigla na rohu dnešní Plánické a Vídeňské ulice v Klatovech. K zakoupení domu krajským úřadem a jeho přestavbě došlo v roce 1810.^[2]

V čele úřadu stál krajský hejtman a čtyři krajští komisaři jmenovaní zemským guberniem, další nižší úředníky a zaměstnance jmenoval hejtman. Od roku 1803 byl krajský hejtman zároveň ředitelem gymnázia.

Na území kraje byla dvě královská města (Klatovy, Domažlice) a dalších 21 měst a městeček. V kraji bylo 13 panství a 47 menších statků.^[3] Počet obyvatel k roku 1786 činil 122 804 osob. Po několika územních změnách a připojení částí k jiným krajům byl Klatovský kraj nakonec v polovině 19. století druhým nejmenším v Českém království.

Po revoluci v roce 1848 došlo k další reorganizaci státní správy. Výnosem ministerstva vnitra z 9. srpna 1849 byl Klatovský kraj zrušen a rozdělen na čtyři politické okresy (Klatovy, Domažlice, Přeštice, Horšovský Týn), v rámci krajské správy byl celý region znovu připojen k Plzni. V roce 1853 podaly Klatovy žádost o obnovení kraje podpořenou peticí sedmdesáti měst a obcí, ale bez úspěchu.

• 1751–1763 Josef Jáchym Schmidgräbner z Lustenecku
• 1763–1769 Štěpán Desfeigny Latournelle
• 1769–1783 Šebestián František hrabě Künigl
• 1784–1791 Kryštof Arnošt z Millachu (1797 povýšen do stavu svobodných pánů)
• 1791–1797 Josef Antonín hrabě Vratislav z Mitrovic
• 1798–1799 Josef Dačický z Heslova
• 1799–1809 Anton Hein (první nešlechtický hejtman, 1809 povýšen na rytíře)
• 1809–1816 Josef Procházka
• 1816–1819 Josef von Erben
• 1819–1820 Matyáš Danielis
• 1820–1822 Adalbert von Walkoni
• 1822–1832 Ignaz Kiwisch
• 1832–1840 Josef Fischer
• 1840–1845 František Xaver hrabě Mercandin
• 1845–1848 Petr Tuschnar
• 1849 Ondřej Doležal

• Plzeňský kraj
• Historie krajů v Česku

• NOVOTNÁ, Ludmila, BLAŽKOVÁ, Marie: Krajský úřad Klatovy; Státní oblastní archiv v Plzni, Plzeň, 2014; 214 s. dostupné online
• SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4