Klaudie Felicitas Tyrolská

Klaudie Felicitas Tyrolská
císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská
Portrét císařovny a královny Klaudie (Carlo Dolci)
Doba vlády	1673–1676
Narození	30. května 1653 Innsbruck
Úmrtí	8. dubna 1676 (ve věku 22 let) Vídeň
Pohřbena	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	Markéta Habsburská
Nástupce	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Manžel	Leopold I.
Potomci	Anna Marie Sofie Marie Josefa Klementina
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand Karel Tyrolský
Matka	Anna Medicejská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaudie Felicitas Tyrolská (30. května 1653, Innsbruck – 8. dubna 1676, Vídeň) byla rozená rakouská arcivévodkyně, provdaná císařovna Svaté říše římské a královna česká, uherská, chorvatská a slavonská. Byla druhou manželkou císaře Leopolda I.

Původ

Arcivévodkyně Klaudie pocházela z tyrolské větve habsburského rodu, a byla tedy vzdálenou sestřenicí císaře Leopolda I., jehož manželkou se stala krátce po smrti jeho první ženy Markéty Terezy.

Narodila se 30. května 1653 v Innsbrucku jako dcera arcivévody Ferdinanda Karla Tyrolského a toskánské princezny Anny Medicejské. Dostalo se jí dobrého vzdělání a projevovala se jako velmi múzická, byla hodnocena jako vynikající zpěvačka i hudebnice. Klaudie byla posledním členem tyrolské větve; byla vnučkou jejího zakladatele, bývalého pasovského biskupa Leopolda, který je v české historii znám jako iniciátor tzv. vpádu pasovských roku 1611. Její svatba s císařem Leopoldem I. symbolicky opět spojila obě rodiny v jedinou.

Manželka Leopolda I.

Svatba dvacetileté arcivévodkyně s jejím o třináct let starším vzdáleným bratrancem se konala v polovině října 1673 – nejprve v zastoupení v Innsbrucku a poté osobně ve Štýrském Hradci.

Pod Leopoldovu vládu se díky tomu vrátilo Tyrolsko a tzv. Přední Rakousy, roztříštěna drobná území a enklávy, které Habsburkové vlastnili v jižním Německu na horním toku Dunaje a Rýna.

Hlavním důvodem sňatku však byl císařův horečný zájem o narození dědice. Poté, co nečekaně zemřela jeho první manželka, nehledal vhodné princezny po jednotlivých evropských dvorech, ale projevil zájem o první vhodnou adeptku, kterou bylo možno nalézt.

Již v létě 1674 se manželům narodila první dcera, Anna Marie, ta však po třech měsících zemřela. Také druhé dítě byla dcera, Marie Josefa, ani ona se nedožila svých prvních narozenin. Jejich matka je brzy následovala. Těžké porody mladou manželku zcela vyčerpaly a ta 8. dubna 1676 ve Vídni zemřela.

Nedočkala se ani své korunovace na českou a uherskou královnu, od svého sňatku fakticky neopustila Vídeň a její okolí.

Šestatřicetiletý císař Leopold I. se stal podruhé vdovcem, ze dvou manželství mu zůstaly pouze dcery. Protože se sňatky uvnitř habsburského rodu neosvědčily, svou třetí ženu si vybral z falcké větve Wittelsbachů, tedy z rodu, jenž jeho děda Ferdinanda II. málem připravil o českou korunu.

Potomci

Roku 1673 se ve Vídni provdala za císaře Leopolda I. (bratranec druhého stupně), jemuž porodila dvě dcery, které zemřely brzy po narození.

• 1. Anna Marie Sofie (11. 9. 1674 Vídeň – 22. 12. 1674 tamtéž)^[1]
• 2. Marie Josefa Klementina (11. 10. 1675 Vídeň – 11. 7. 1676 tamtéž)^[2]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 227. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klaudie Felicitas Tyrolská na Wikimedia Commons