Kleť

Kleť
Vrchol	1087 m n. m.
Prominence	432 m ↓ Nová Hospoda u Březovíku
Izolace	14 km → Chlum[1]
Seznamy	Tisícovky v Česku #207 Ultratisícovky #61 Nejprominentnější hory CZ #18 Hory Šumavského podhůří #2
Poznámka	rozhledna
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina
Souřadnice	48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d.
Kleť
Hornina	granulit
Povodí	Vltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1087^[2][3] m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, a roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.

Název

Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín – dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)^[4].

Vegetace

Přírodní rezervace

Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti. Na jihozápadním svahu hory se rozkládá jedno z nejvýznamnějších mravenčích superkolonií v Evropě.^[5]

Stavby na vrcholu

Rozhledna Josefova věž

Na vrcholu hory byla v letech 1822–1825 vystavěna knížetem a vévodou krumlovským Josefem II. ze Schwarzenbergu, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. Rozhledna, která byla pojmenována na počest svého stavitele – Josefova věž, nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.^[6]

Tereziina chata

U Josefovy věže stojí roubená horská restaurace Tereziina chata s ubytovacím zařízením, vybudovaná v roce 1925. Tereziina chata, pojmenována podle své patronky – manželky jihočeského mecenáše Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu, bývá hlavním cílem místní turistiky.

V blízkosti chaty a rozhledy se nacházejí i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.^[7]

Hvězdárna

Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957–1958.

Cesty na vrchol a dolů

Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.

Pěší výstupy

Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran; kromě západního směru jsou napojeny na železniční trať, která Kleť obtáčí:

• od jihu vedou stezky z Českého Krumlova přes přejezd u železniční stanice (modře značená a zeleně značená),
• od západu červeně značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů,
• od severu žlutě značená stezka z Křemže (vlak) a zeleně značená stezka z Holubova (vlak),
• od východu žlutě značená stezka z Plešovic (vlak) a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny (vlak).

Na kole

Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166^[8]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský – Kleť je nejnáročnější partií cyklovýjezdu s nejvyšším stoupáním 6 %.

Lanovka

Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.

Koloběžkou z Kleti dolů

Na vrcholu Kleti je půjčovna koloběžek.^[9]

Místní tradice

V okolí Českého Krumlova se pěší výstupy na Kleť těší velké oblibě. Počet výstupů se oficiálně eviduje od roku 2000.^[10] Jedním z iniciátorů této aktivity byl krumlovský ultramaratónec Zdeněk Přívratský, jehož nápadem bylo zavedení tzv. Knihy výstupů, do níž se výstupy zaznamenávají a která byla po rekonstrukci Tereziiny chaty umístěna v místní restauraci.^[11] V roce 2007 Přívratský s kamarády a příznivci výstupů založil Svobodnou společnost Kokosi na Kleti^[12] a v témže roce byl zaregistrován Klub přátel hory Kleť^[13] – obě sdružení dlouhodobě evidují výstupy na Kleť během kalendářního roku.^[14] V Tereziině chatě lze své aktivity zaznamenávat v tzv. Knize výstupů. Na konci roku je pak vyhlášen Král a Královna s nejvyšším počtem výstupů za celý rok. Do počtu výstupů za rok se započítávají také výstupy dosažené v průběhu akcí Himálajský tygr a Himálajský medvěd. Himálajský tygr se koná vždy 1. května a úkolem je během devíti hodin, co nejvíc krát vystoupit z parkoviště pod lanovkou na vrchol Kleti (převýšení 419 m). Historie akce sahá do osmdesátých let 20. století. Martin Tomka, další ze zakladatelů Kokosů na Kleti a Klubu přátel hory Kleť, ji obnovil v roce 2002.^[15] O dva roky později zavedl Martin Tomka i zimní obdobu nazvanou Himálajský medvěd, při které mají účastníci časový limit šest hodin.^[16]

Od roku 2004^[14] do roku 2017 byl nepřetržitým Králem na Kleti Roman Hommer, který měl na konci roku 2017 na svém kontě celkem 5111 evidovaných výstupů.^[10] V roce 2004, kdy se započítávalo více výstupů v kterýkoliv den v roce, si Hommer připsal 420 výstupů za rok.^[14] V dalších letech již to nebylo možné a Hommerův rekord podle stávajících pravidel byl 392 výstupů. V roce 2018 vytvořil nový rekord Václav Bauer z Chlumu u Křemže, který dosáhl 395 výstupů za rok, z toho čtrnáctkrát vyběhl na Kleť při jarním Himálajském tygru a desetkrát při zimním Himálajském medvědu (obojí znamenalo překonání dosavadních rekordů o jeden výběh navíc).^[10]

Vedlejší vrcholy

Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1043 m, souřadnice 48°51′39″ s. š., 14°17′18″ v. d.).^[2] Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou nedaleko rozcestí Pod hvězdárnou, kde se spojují červená a žlutá značka.

Asi 250 m jihovýchodně od vrcholu Malá Kleť (a asi 700 m od jihovýchodně od Kleti) se nachází ještě další nevýrazný vedlejší vrchol nazvaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Malá Kleť JV (1028 m, souřadnice 48°51′38″ s. š., 14°17′25″ v. d.).^[17]

Fotogalerie

• 

  Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou

• 

  Josefova věž na vrcholku Kleti

• 

  Pohled z rozhledny na Kleti

• 

  Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín

• 

Odkazy

Reference

Související články

• Chráněná krajinná oblast Blanský les
• Hvězdárna Kleť

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleť na Wikimedia Commons
• Klub Kleť
• Kleť na Ckrumlov.cz
• Lanová dráha Krasetín-Kleť
• Kleť na Jiznicechy.org
• Kleť na Na-kole.wz.cz
• Kleť na Tisicovky.cz
• Malá Kleť na Tisicovky.cz
• Hvězdárna Kleť
• Naučná stezka kolem Kletě a další informace
• Půjčovna koloběžek Archivováno 19. 2. 2020 na Wayback Machine.