Kleinův palác

Kleinův palác
Kleinův palác na náměstí Svobody
Kleinův palác na náměstí Svobody
Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektiLudwig Förster
Theophil von Hansen
Výstavba1847–1848
Přestavba1995–1997
Další majiteléKleinové
Současný majitelMěsto Brno
Poloha
Adresanáměstí Svobody 84/15, Brno-město, ČeskoČesko Česko
Ulicenáměstí Svobody
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky30886/7-156 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kleinův palác je novorenesanční palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, náměstí Svobody č.o. 15. Je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1]

Historie

Průjezd Kleinova paláce
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Detail z průčelí paláce

Na místě současné stavby stál dům U zlaté koule, který v roce 1842 zakoupil a později nechal zbořit Franz Klein ze známé podnikatelské rodiny Kleinů. V letech 1847 a 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo podle projektu architekta Ludwiga Förstera,[2] přičemž uvádí se i účast Theophila von Hansena.[3] Jednalo se o nový dvojbytový měšťanský dům s výraznými litinovými prvky (především arkýře) na hlavním průčelí do náměstí,[4] které zpodobňovaly hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů (železo) a které byly dodány z rodinou vlastněné železárny v Sobotíně.[5]

Franz II. Klein přenechal palác v roce 1880 své sestře Marii (1826–1904), provdané za významného brněnského advokáta a zemského poslance Eduarda Ulricha. Spolumajitelem paláce byl od roku 1885 syn Eduard Ulrich mladší (1855–1904), taktéž právník a zemský poslanec. Po jeho sebevraždě v roce 1904 dědičky palác prodaly továrníkovi Karlu Buchtovi (1863–1932), který proslul jako výrobce hudebních nástrojů. Jeho potomkům patřil palác do roku 1945[3][6] a v roce 1949 přešel do majetku města Brna. V průběhu následujících desetiletí budova degradovala působením různých organizací, které příčkami rozdělily velké místnosti a kvůli kterým dům ztratil obytnou funkci. Stavba byla rovněž poškozena požárem půdy nebo zatékající vodou.[2]

V roce 1994 palác převzala společnost Crédit Lyonnais Bank Praha,[2] která jej za 80 milionů Kč v letech 1995 až 1997 kompletně zrekonstruovala, za což získala od města bezplatný pronájem některých prostor budovy na dobu 90 let.[5] Projekt rekonstrukce vypracovala projekční kancelář K4 a zahrnoval mimo jiné i zavedení moderních inženýrských sítí, stavbu osobního výtahu či zastřešení dvora skleněnou střechou. Banku Crédit Lyonnais posléze v roce 2003 koupila banka Crédit Agricole,[7] která ovšem v roce 2012 opustila český bankovní trh a spolu s tím i Kleinův palác.

Současné využití

Kromě komerčního využití (do svého odchodu zde sídlila banka a v přízemí dodnes funguje několik obchodů) i nekomerčního využití (informační a vzdělávací centrum Knihovny Jiřího Mahena)[8] byl palác navržen i k funkci bydlení, neboť v podkroví vznikly patrové apartmány.[2] Sídlí zde také brněnská pobočka České advokátní komory.[9]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 142365 : Palác Kleinův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d STRÁDALOVÁ, Jana. Kleinův palác žije [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2001-05-09 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. 
  3. a b FLODROVÁ, Milena. Kleinův palác [online]. Encyklopedie dějin Brna, rev. 2019-10-05 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  4. Kleinův palác [online]. Tugendhat.eu [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-07. 
  5. a b Kleinův palác v Brně [online]. Mojebrno.jecool.net [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  6. Zprávy Památkového ústavu v Brně 1/1997; Brno, 1997; s. 29–31 dostupné online
  7. (sab). Banka Lyonnais dala přednost Agricole. Hospodářské noviny [online]. 17. 12. 2002 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  8. Kleinův palác [online]. Kjm.cz [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-18. 
  9. Kontakty [online]. Česká advokátní komora [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • KREJČIŘÍK, Mojmír. Kleinové : historie moravské podnikatelské rodiny. Brno: Archiv města Brna, 2009. 446 s. ISBN 978-80-86736-13-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, nám. Svobody, Kleinův palác (2022-06-26; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Kleinův palác, nám. Svobody, Brno
Kleinuv palac Brno (03).jpg
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Detail z průčelí Kleinova paláce na Náměstí Svobody v Brně
Brno (znak).svg
Znak města Brna.
Kleinův palác, Brno 04.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Kleinův palác, Brno