Kleisthenés
| Kleisthenés | |
|---|---|
 | |
| Narození | 565 př. n. l. nebo 570 př. n. l. Athény |
| Úmrtí | 1. tisíciletí př. n. l. Athény |
| Povolání | politik |
| Rodiče | Megacles[1][2] a Agariste of Sicyon[2] |
| Rod | Alkméonovci |
| Příbuzní | Hippocrates a Coesyra (sourozenci) |
| Funkce | archón epónymos (524–523 př. n. l.) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kleisthenés (starořecky Κλεισθένης, kolem 570 př. n. l. – kolem 507 př. n. l.) byl athénský státník, zákonodárce a reformátor městských institucí, podle Hérodota zakladatel athénské demokracie.
Život
Kleisthenés pocházel ze vznešeného rodu Alkméonovců, po matce byl vnukem tyrana Kleisthena ze Sikyónu a jeho vnuk byl státník a vojevůdce Alkibiadés. Patrně už za tyrana Hippia, syna Peisistratova, byl jmenován archontem a ke konci života snad opustil Athény, buď jako vyhnanec, anebo pouze na cestách. Štědrými dary dosáhl toho, že věštírna v Delfách uložila spartskému králi Kleomenovi I., aby svrhl tyranii v Athénách. Podle jiných se s Kleomenem spojil naopak Kleisthenův soupeř Isagorás, který ho poslal do vyhnanství, a teprve když svými činy vyvolal povstání a byl vyhnán z Athén, mohl se Kleisthenés kolem roku 510 př. n. l. vrátit. Kleisthenés snad roku 508 př. n. l. zlomil svými reformami moc oligarchické strany v Athénách a zavedl režim, který nazýval isonomie (zákonná rovnost). Podle Aristotela zavedl také ostrakismus, jakýsi plebiscit, kterým mohlo lidové hlasování poslat do vyhnanství nebezpečně ctižádostivé muže, kteří by se mohli pokusit o diktaturu; pro ortel vyhnanství bylo třeba 6 tisíc hlasů.
Kleisthenovy reformy
Kleisthenés zrušil Drakónovu a Solónovu organizaci obce podle čtyř tradičních rodů (gené) a zavedl nové územní dělení na démy (obce), uspořádané do deseti fýl (kmenů). Území každé fýly se skládalo z městských, přímořských a chudších vnitrozemních démů, aby mezi fýlami nebyly velké sociální rozdíly. Losováním ve velkém shromáždění všech svobodných mužů se z každé fýly vybralo 50 zástupců a tak vznikla búlé čili Rada 500; padesát z nich tvořilo vždy na desetinu roku athénskou vládu (prytaneion). Búlé navrhovala zákony a předkládala velkému shromáždění, které se scházelo asi 40krát do roka a mohlo návrh schválit, odmítnout nebo vrátit s připomínkami. Kleisthenés reformoval také soud (dikastérion), kde zasedalo několik set občanů, denně volených losem.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Clisthenes. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleisthenés na Wikimedia Commons - Ottův slovník naučný, heslo Kleisthenes, státník athénský[nedostupný zdroj]
- (anglicky) BBC: The democratic experiment, Solon and Cleisthenes
- (německy) Navicula Bacchi, Reformen des Kleisthenes
Literatura
- P. Hradečný aj., Dějiny Řecka. Praha: NLN 2007 - 768 s. ISBN 978-80-7106-192-2
- P. Oliva, Kolébka demokracie: dějiny a kultura klasického Řecka 5.-4. stol. př. n. l. Praha: Arista, 2000 - 163 s., 24 cm. ISBN 80-86410-04-8
Média použitá na této stránce
Cleisthenes, the father of Greek democracy, reformed traditional Athenian government controlled by ruling tribes into the first government "of the people" (the Demos) democracy. The Cleisthenes Project Committee was initiated by Aristotle Hutras in 2002 to begin the efforts to return to the Statehouse busts of individuals who have become legendary in the development of democratic governance. The first known likeness of Cleisthenes was created by sculptor, Anna Christoforidis. Busts of Cleisthenes and Thomas Jefferson were unveiled on March 24, 2004 in the Ohio House and Senate Chambers.