Klement Bochořák
Klement Bochořák | |
---|---|
Narození | 18. ledna 1910 Kunštát Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. srpna 1981 (ve věku 71 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | básník, spisovatel, knihovník, prozaik a překladatel |
Stát | Československo |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klement Bochořák (18. leden 1910 Kunštát – 10. srpen 1981 Brno) byl moravský knihovník, básník a spisovatel katolické orientace.
Život
Narodil se v rodině úředníka c. k. berního úřadu Lva Bochořáka (1873) a Marie roz. Firlingerové (1874–1951).[1] Oženil se s Julií roz. Lehkou (1905–1981), se kterou měl dva syny a dceru Zdeňku Valouškovou (1932–1990).
V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi (soudní praktikant, dělník, úředník zásobovacího úřadu).
V letech 1944–1946 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře.
Je pochován v Brně na ústředním hřbitově (odd. 82 hrob 76–77).[2]
Památka
Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.
Dílo
Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou.[3] Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let.[4]
Poezie
- Mladý žebrák (1935)
- Žluč a víno (1938)
- Jasy (1940)
- Listopad (1940)
- Uschlé květiny (1942)
- Zápisník (1943)
- Snář a planetář (1944)
- Tři slzy (1947)
- Svět, pláň andělská (1947)
- Poutník (1948)
- Cesty a zastavení (1958)
- Básně pro velké děti (1964)
- Věčná loviště (1969)
- Proudění (1971)
- Křížová cesta (1976)
- Staronové básně (1993)
Próza pro děti
- Barevná sklíčka (1948)
- Betlem (1948)
- Hračky (1949) – později vyšlo pod názvem Kouzelné hračky (1956)
- U krále Vendelína (1950)
- Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958)
- Legendy (1982)
- O Modrovousovi (1999)
Paměti
- V druhé světnici (1969)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Např. (dostupné v NK ČR). Řád. 25. 4. 1942, s. 1a. Dostupné online.
- ↑ Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Osoba Klement Bochořák ve Wikicitátech
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klement Bochořák na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klement Bochořák
- TOMEŠ, Jan M. K domovu se dívej, anděli. Setkání s dílem básníka Klementa Bochořáka [online]. Český rozhlas, 2020-02-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Klement Bochořák (1910-1981), český básník