Klement Bochořák

Klement Bochořák
Narození18. ledna 1910
Kunštát
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1981 (ve věku 71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníbásník, spisovatel a knihovník
Národnostmoravská[zdroj?]
StátČeskoČesko Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klement Bochořák (18. leden 1910 Kunštát10. srpen 1981 Brno) byl moravský knihovník, básník a spisovatel katolické orientace.

Život

Narodil se v rodině úředníka c. k. berního úřadu Lva Bochořáka (1873) a Marie roz. Firlingerové (1874–1951).[1] Oženil se s Julií roz. Lehkou (1905–1981), se kterou měl dva syny a dceru Zdeňku Valouškovou (1932–1990).[2]

V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi (soudní praktikant, dělník, úředník zásobovacího úřadu).

V letech 1944–1946 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře.

Je pochován v Brně na ústředním hřbitově (odd. 82 hrob 76–77).[3]

Památka

Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.

Dílo

Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou.[4] Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let.[5]

Poezie

  • Mladý žebrák (1935)
  • Žluč a víno (1938)
  • Jasy (1940)
  • Listopad (1940)
  • Uschlé květiny (1942)
  • Zápisník (1943)
  • Snář a planetář (1944)
  • Tři slzy (1947)
  • Svět, pláň andělská (1947)
  • Poutník (1948)
  • Cesty a zastavení (1958)
  • Básně pro velké děti (1964)
  • Věčná loviště (1969)
  • Proudění (1971)
  • Křížová cesta (1976)
  • Staronové básně (1993)

Próza pro děti

  • Barevná sklíčka (1948)
  • Betlem (1948)
  • Hračky (1949) – později vyšlo pod názvem Kouzelné hračky (1956)
  • U krále Vendelína (1950)
  • Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958)
  • Legendy (1982)
  • O Modrovousovi (1999)

Paměti

  • V druhé světnici (1969)

Odkazy

Reference

  1. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  2. Mudr. Zdeňka Valoušková (Bochořáková) – BillionGraves. MyHeritage [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (CS) 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  4. Např. (dostupné v NK ČR). Řád. 25. 4. 1942, s. 1a. Dostupné online. 
  5. Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Klement Bochořák (1910-1981).jpg
Klement Bochořák (1910-1981), český básník