Klement Maria Hofbauer
Svatý Klement Maria Hofbauer | |
---|---|
detail pamětní desky | |
kněz | |
Narození | 26. prosince 1751 Tasovice Moravské markrabství |
Úmrtí | 15. března 1820 Vídeň Rakouské císařství |
Svátek | 20. května |
Místo pohřbení | Romantikerfriedhof Maria Enzersdorf |
Státní občanství | Rakouské císařství |
Řád | Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečen | 29. ledna 1888, Řím, Lev XIII. |
Svatořečen | 20. května 1909, Řím, Pius X. |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | kněžská roucha |
Patronem | pekařů, cukrářů a vinařů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Klement Maria Hofbauer (Dvořák) C.Ss.R. (26. prosinec 1751 Tasovice – 15. březen 1820 Vídeň) byl český římskokatolický kněz, řeholník z kongregace redemptoristů, je světcem katolické církve, patronem pekařů. Jeho otcem byl Petr Pavel Dvořák z Moravských Budějovic, v roce 1736 při svatbě s Marií Steerovou v převážně německých Tasovicích zapsán v matrice sňatků již jako Paulus Hofbauer.
Je považován za velkou osobnost v historii Evropy – ovlivnil Vídeňský kongres a zapříčinil zrušení josefínských dekretů, které potlačovaly římskokatolickou církev. Ve Varšavě v letech 1787–1808 založil mnoho škol pro chudé a také první dívčí průmyslovku v Evropě. Když Napoleon po dobytí Varšavy zakázal všechna řeholní společenství, přesídlil do Vídně. Pro své působení na široké vrstvy obyvatel byl dán pod policejní dohled. Je hlavním patronem hlavního města Vídně, a spolupatronem hlavního města Varšavy. Jelikož se u jeho hrobu uskutečňovala uzdravení, byl blahořečen už roku 1888.[1] V katolickém liturgickém kalendáři se připomíná 20. května, kdy byl v roce 1909 svatořečen.
Místo narození a hrob světce
Kostel sv. Klementa Maria Hofbauera v Tasovicích[2] je vybudován na místě rodného domu P. Hofbauera zbouraného roku 1932. Kaple sv. Klementa[3] v přízemí věže je místem narození P. Hofbauera. Kostel zasvěcený svatému Klementovi spravuje komunita redemptoristů, za kostelem se nachází jejich klášter, který byl založen roku 1929.
Ostatky sv. Klementa Maria Hofbauera jsou uloženy v chrámu Panny Marie na nábřeží[4] (Maria am Gestade) v centru Vídně[5]. Zde v malém muzeu uchovávají např. redemptoristický oděv P. Hofbauera či věci osobní potřeby.
Jedním z nejznámějších zobrazení sv. Klementa Maria Hofbauera je oltářní obraz Sv. Klement almužny rozdávající namalovaný českým malířem Josefem Mathauserem k příležitosti jeho blahořečení v roce 1889, který se nachází v kostele Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Praze, a jehož fotokopie jsou od třicátých let hojně vydávány na devočních grafikách po celém světě.
Odhalení sochy světce
Originál sochy je z hořického pískovce a nachází se u čtvrtého stanoviště naučné stezky[6]. Odhalení sochy se konalo 18. července 2009 v areálu louckého kláštera ve Znojmě. Model v životní velikosti je z umělého kamene a zdobí areál farního kostela v Tasovicích. Autorem plastiky je Milan Kupkár[7], který v současné době žije a pracuje ve světcově rodišti.
dům ve Znojmě, kde se Klement Maria Hofbauer učil pekařem
a pamětní deska na domě
Model sochy v Tasovicích.
Pohled na kostel svatého Klementa Maria Hofbauera v Tasovicích na místě jeho rodného domu
Věž kostela
Odkazy
Reference
- ↑ pastorace.cz
- ↑ pamatkovykatalog.cz
- ↑ cirkevnituristika.cz
- ↑ hrob P. Hofbauera ve Vídni
- ↑ Maria am Gestade na mapy.cz
- ↑ Naučná stezka sv. K. M. Hofbauera prospekt v pdf
- ↑ Sochař Milan Kupkár
- ↑ Naučná stezka sv. K. M. Hofbauera popis zastavení Archivováno 25. 8. 2019 na Wayback Machine.
Literatura
- BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- Haringer Michal, Život ctihodného sluhy Božího Klementa Marie Hofbauera (Dvořáka), generálního vikáře a předního rozšiřovatele kongregace nejsvětějšího Vykupitele, Brno 1882.
- Heinzmann Josef, Svatý Klement Maria Hofbauer, Řím : Křesťanská akademie, 1989.
- Dudel Erwin, Klement Maria Hofbauer, Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství 2001, ISBN 80-7192-282-X
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klement Maria Hofbauer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klement Maria Hofbauer
- Apoštol Vídně a Varšavy pochází ze Znojemska.
- Světci k nám hovoří sv. Klement Hofbauer
- Obrazová galerie sochy Archivováno 25. 8. 2019 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
detail bronzové pamětní desky - Klement Maria Hofbauer. Desku vytvořil v roce 2001 Zdeněk Maixner.
Autor: Isolda11, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Evropský fond pro regionální rozvoj, Licence: CC0
Naučná stezka sv. K. M. Hofbauera vede z Tasovic kolem Dyje do Znojma.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Bronzová pamětní deska na domě, kde se svatý Klement Maria Hofbauer učil pekařem. Desku vytvořil v roce 2001 Zdeněk Maixner.
Autor: Ivo Csanádi (pořízeno 17. 7. 2011), Licence: CC0
Tasovice - sv. Klement Maria Hofbauer
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Dům nám. Václavské 12/3, ve Znojmě, kde se učil svatý Klement Maria Hofbauer pekařem.
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Dušan Šulc, Licence: CC BY-SA 4.0
Side altar of St. Clement in the Church of Our Lady of the Perpetual Help and St. Kajetán in Prague