Klementina Orleánská

Klementina Francouzská
sasko-kobursko-gothajská princezna
vévodkyně v Sasku
Portrét
portrét princezny Klementiny Orleánské (Franz Xaver Winterhalter, 1832)
Úplné jménoMarie Clémentine Léopoldine Caroline Clotilde d'Orléans
Narození3. června 1817
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí16. února 1907
Vídeň
PohřbenaSt. Augustin, Coburg
ManželAugust Sasko-Kobursko-Gothajský
PotomciFilip Sasko-Kobursko-Gothajský
Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský
Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská
Amálie Sasko-Coburská
Ferdinand I. Bulharský
DynastieBourbon-Orléans
OtecLudvík Filip
MatkaMarie Amálie Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Klementina Orleánská (francouzsky: Marie Clémentine Léopoldine Caroline Clotilde d'Orléans; 3. června 181716. února 1907) byla sasko-kobursko-gothajskou princeznou a saskou vévodkyní, šestým z deseti dětí a nejmladší dcerou krále Francouzů, Ludvíka Filipa I., a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Byla matkou bulharského cara Ferdinanda I.

Dětství

Marie Klementina Leopoldina Karolina Klotilda Orleánská, Mademoiselle de Beaujolais, se narodila 3. červen 1817 v Château de Neuilly v Neuilly-sur-Seine ve Francii, brzy po bourbonské restauraci. Stala se královskou princeznou a v roce 1830 se stal její otec králem.

V mládí byla popisována jako "velmi krásná a vzdělaná". Klementinu učil historii historik Jules Michelet.

Manželství

Jako princezna byla Klementina vyhledávanou nevěstou královských rodin po celé Evropě. V roce 1836 se říkalo, že se má provdat za svého bratrance Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského.

Král Leopold I. Belgický sjednal sňatek Klementiny a Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského, který byl úzce spřízněn s královskými rodinami ve Velké Británii, Portugalsku, Španělsku, Belgii, Brazílii, Mexiku a Rakousko-Uhersku. Augustův bratranec Albert byl manželem Augustovy další sestřenice, královny Viktorie.

Manželská smlouva mezi Klementinou a Augustem byla podepsána ve Vídni 24. února 1843 francouzským velvyslancem Charlesem-Josephem de Flahaut, zastupujícím Klementinu a belgickým velvyslancem Baronem O'Sullivanem, zastupujícím Augusta.

Před svatbou pár žádal o bydlení v Rakousku, a byla podána žádost, aby kníže Metternich obdařil Klementina manžela u vídeňského dvora oporou. Odpovědí bylo, že Klementinu u dvora přijmou jako princeznu z rodu Bourbonů, ale že vídeňský dvůr neuzná Augusta za Královskou Výsost. V důsledku toho bylo rozhodnut, že princ August bude žít ve Francii, opustí rakouskou službu a vstoupí do francouzské, přesto, že byl Rakušan.

20. dubna 1843 se Klementina v Château de Saint-Cloud provdala za Augusta "za velké účasti evropských královských rodin". Pár měl pět dětí.

Potomci

Klementina je popisována jako "žena ohromného charakteru a ambicí...Klementina dominuje svému manželovi a rozmazluje své děti. Sama si vzala ne více než bohatého, ale nevýrazného prince, hledala trůny pro své syny."

JménoNarozeníÚmrtíPoznámka
Filip Sasko-Kobursko-Gothajský28. března 18443. července 19214. února 1875 se oženil se svou sestřenicí, princeznou Luisou, dcerou krále Leopolda II. Belgického; měl děti
Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský8. srpna 184514. září 190715. prosince 1864 se oženil s Leopoldinou Brazilskou, mladší dcerou císaře Petra II. Brazilského; měl děti
Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská1846192712. května 1864 se provdala za Josefa Karla Ludvíka Habsbursko-Lotrinského, rakouského arcivévodu z uherské větvě Habsbursko-Lotrinské dynastie; měla děti
Amálie Sasko-Coburská18481894provdala se za Maxmiliána Emanuela Bavorského, nejmladšího bratra císařovny Alžběta Bavorské; měla děti
Ferdinand I. Bulharský26. února 186110. září 194820. dubna 1893 se oženil s Marií Luisou Parmskou, dcerou Roberta I. Parmského; měl děti

Rok 1848 a následky

Revoluční rok 1848 ve Francii vedl ke konci vlády Klementina otce, donutil ji i její rodinu k útěku z Francie, ačkoli Klementina a August, poté co zajistili, aby byly jejich děti v bezpečné vzdálenosti, se na Place de la Concorde během abdikace smísili s davem. Klementina doprovodila svého otce na francouzské velvyslanectví v Londýně, pak odjela do Koburgu a posléze do Vídně, kde se stal její manžel důstojníkem rakousko-uherské armády.

August v roce 1881 zemřel a Klementina se již znovu nikdy nevdala.

Klementina a volba na bulharský trůn

Klementina pochopila, že nikdy nebude královnou, a tak se snažila svému oblíbenému synovi Ferdinandovi vštěpit myšlenku, že jakožto potomek nejen krále Ludvíka Filipa, ale také Krále Slunce, si zaslouží být králem.

Klementina zajistila Ferdinandovi široké vzdělání: hovořil plynně několika jazyky a měl velký záje o přírodní vědy a přírodu.

Jak se ukázalo, Klementina aktivně bojovala za Ferdinandovu volbu bulharským knížetem.

Poté pracovala na zajištění evropského uznání Ferdinanda jako hlavy státu. Pracovala na tom například u císaře Viléma II. nebo sultána Abdulhamida II. Byla prý "dobročinnou a civilizační září kolem Ferdinanda, odstraňovala mu z cesty mnohé obtíže svým ženským taktem a lidumilnou činností".

Klementina si také našla čas pro navržení Ferdinandovy královské koruny, včetně "potřebného počtu šperků z jejího vlastního neceséru".

Klementina v Bulharsku

Klementina následovala svého syna do Bulharska, kde se jako panovníkova matka stala velmi důležitou osobou. Mimořádně bohatá Klementina darovala čtyři miliony franků na dokončení železniční trati spojující Bulharsko se železniční sítí v Evropě. Financovala stavbu několika budov a institucí, jako jsou školy pro nevidomé a nemocnice. Byla také jedním ze zakladatelů bulharského Červeného kříže.

Smrt

Klementina zemřela 16. února 1907 ve Vídni. Její vliv na Ferdinanda byl tak výrazný, že lidé začali předpovídat jeho pád. Pohřbena byla v Koburgu.

Tituly a oslovení

  • 6. března 1817 - 6. března 1817: Její Jasnost Mademoiselle de Beaujolais.
  • 6. března 1817 - 20. dubna 1843: Její Královská Výsost princezna Klementina Orleánská.
  • 20. dubna 1843 - 16. února 1907: Její Královská Výsost princezna Klementina Sasko-Kobursko-Gothajská, vévodkyně Saska.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík I. Orleánský
 
 
Ludvík Filip I. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Augusta Bádenská
 
 
Ludvík Filip II. Orleánský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Armand Bourbonský
 
 
Luisa Henrietta Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Luisa Alžběta Bourbonská
 
 
Ludvík Filip
 
 
 
 
 
 
Ludvík Alexander, hrabě z Toulouse
 
 
Ludvík Jan Maria Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Marie Viktorie de Noailles
 
 
Luisa Marie Adelaida Bourbonská
 
 
 
 
 
 
František III. d´Este
 
 
Marie Tereza Felicitas d'Este
 
 
 
 
 
 
Šarlota Aglaé Orleánská
 
Klementina Orleánská
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Clémentine of Orléans na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce