Klenovští ze Ptení

Klenovští ze Ptení
Rodový erb Klenovských ze Ptení
Země	České království České království, Moravské markrabství Moravské markrabství
Tituly	rytíři
Zakladatel	Pavel Klenovský ze Ptení
Rok založení	konec 15. století

Klenovští ze Ptení byla vladycká rodina ze Ptení nedaleko Prostějova. Jiným rodem byli páni z Klenové.

Historie

Znak města Vlašimi obsahuje iniciály Aleše Klenovského ze Ptení

Pavel Klenovský z Litomyšle a ze Ptení (či Ptenic, Ptiní), který měl bratra Prokopa, je zmiňován ohledně půjčky grošů Janu Kostkovi z Postupic. Prokop Klenovský ze Ptení, syn Pavla Klenovského, roku 1534 kupuje panství Zahrádku a roku 1552 mlýn v Soběslavi. Bratr Gabriel Klenovský ze Ptení na Vlašimi († 1563) vlastnil Lhotu, Kladruby a Kolodějský zámek (v letech 1545–1549) díky svatbě s Gabrielou, dcerou Václava Mandelíka z Chrástu. Roku 1553 zemřela Gabrielova manželka Veronika, dcera Aleše Berky z Dubé. Jeho nejstarší syn Aleš Klenovský ze Ptení má iniciály na znaku města Vlašim a měl bratra Jana. Manželkou mu byla Johanka Klenovská z Kralovic, jejíž bratr, Vilém Ostrovec rytíř z Kralovic^[1], a poté i jeho syn Jan získávají Vlašimské panství. Marie Magdalena Klenovská ze Ptení (1576–1604) si vzala Albrechta Novohradského z Kolovrat a poté i Jaroslava Robmhápa ze Suché (německy Rabenhaupt). Do roku 1600 držela statek Myškovice a snad i Hořany.

Klenovští ze Ptení vlastnili v Praze dům v Celetné ulici čp. 558a (U Klenovských). Roku 1531 jej koupil Gabriel se svou chotí Ludmilou z Maličína († 1537, univerzální dědičkou Pavla z Jenštejna, který zemřel asi roku 1525) a později jej vlastnila Magdaléna Robmhápová, která zanechala svůj majetek dcerám, rozeným Novohradským z Kolovrat.

Je třeba zmínit možné příbuzné, jako například Jana Klenovského († 1498 v Litomyšli), spoluzakladatele Jednoty bratrské (která například roku 1488 založila svůj sbor v Klenovicích na Hané, které vlastnil roku 1412 Jan ze Ptení), který pocházel ze zámožné rodiny z okolí Prostějova. Také Petra Klenovského, spolupracovníka Jana Černého z Litomyšle, který roku 1519 obdržel proces chemický. Pocházel z tvrze Klenovice (s nejstarší zmínkou roku 1269 na Miloslava z Klenovic/Milizlaus de Cleinowiz, v letech 1379–1383 zde seděl Sezema z Vrtby, který prodal roku 1391 Úněšov Buškovi z Klenovic, a jistá Magdalena de Wrthba roku 1487 žaluje Jana z Klenového) u Města Touškov (kde vlastnil domy Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic narozený na Klenové), kterou již dříve obýval rod Klenovců z Klenovic. Například roku 1434 Jan Klenovec – hejtman na Stříbře, dobytého roku 1426 Přibíkem z Klenové, který je roku 1417 zmiňován jako bratr: Przybiczko von Klenowycz, Jan Klenowar, sein brüder. Roku 1436 Klenovci Aleš, poté Bušek, Jindřich a Jan. Stejného rodu s nimi byli páni z Butic (nynější zaniklá vesnice Buč u Žinkov).

Erb

Na modrém štítě měli černého berana.

Příbuzenstvo

Spojili se s Kolovraty a Robmhapy ze Suché.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů