Kleofáš Hollman

Kleofáš Hollman
Narození18. února 1865
Špindlerův Mlýn
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. července 1924 (ve věku 59 let)
Vrchlabí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Vrchlabí
Povoláníarchitekt a starosta
Znám jakoarchitekt, starosta
Významná dílaRadnice v Rokytnici nad Jizerou, Kostel ve Strážném
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kleofáš Hollman (18. února 1865 Špindlerův Mlýn[1]13. července 1924 Vrchlabí[2]) byl český architekt, stavitel a starosta města Vrchlabí. Je nazýván "architektem města Vrchlabí"[3]

Životopis

Kleofáš Hollman se narodil roku 1865 ve vesničce Svatý Petr u Špindlerova Mlýna do rodiny truhláře Franze Hollmanna a jeho manželky Johanny, roz. Lorenzové.[4] Získal inženýrský titul.[5] Jeho prvním projektem byla stavba nového Kablíkova mostu (Kablikbrücke) ve Vrchlabí roku 1895. Roku 1898 se do architektonické soutěže přihlásil znovu s dalším architektem Viktorem Krausem. Soutěž sice nevyhráli, ale Hollman s Krausem nadále spolupracoval, dokonce založili i firmu Kraus & Hollman.[6] První realizací se tedy stala stavba jednoho z městských domů ve Vrchlabí roku 1896, realizovaná s Krausem.[7] Velkou měrou se také podílel na architektuře dnes již zaniklého židovského hřbitova.[8]

Vlastnil také vodní elektrárnu ve Špindlerově Mlýně, která poháněla elektrický sáňkařský výtah.[9]

Roku 1923 byl zvolen starostou Vrchlabí.[3] Zemřel jako účastník průvodu během župní turnerské slavnosti 13. července 1924.

Dílo

  • Městský dům čp. 177, Vrchlabí (1896) – spolu s V. Krausem
  • Radnice, Rokytnice nad Jizerou (1903) – spolu s V. Krausem
  • Městský park, Vrchlabí (1903)
  • Přestavba Kulturního domu Střelnice, Vrchlabí (1903–4) – spolu s V. Krausem[10]
  • Evangelický kostel, Strážné (1904) – spolu s V. Krausem
  • Karosárna Petera, Vrchlabí (1906)[11]
  • Zhotovení kůru pro varhany, kostel svatého Petra, Špindlerův mlýn (1907)
  • Škola, Špindlerův mlýn (1908)
  • Fara, Dolní Lánov (1909)
  • Gymnázium, Vrchlabí (1909)
  • Vodní elektrárna
  • Menčíkova vila, Vrchlabí (1910)
  • Cukrárna, Cukrářská ulice, Vrchlabí (1912)
  • Obchodní a obytný dům H. Oesterreichera (dnes dětský domov), (1916)[12]
  • Banka Union, Krakonošovo náměstí, Trutnov
  • Evangelický kostel, Lánov (nerealizováno)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Archivovaná kopie. belbo.blog.cz [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-21. 
  4. LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996 
  5. Archa Krkonoš - Autor - Hollmann Kleofas Ing. *. archakrkonos.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  6. LOUDA, Jiří. PROMĚNY NEJFREKVENTOVANĚJŠÍHO MOSTU. Puls [online]. Město Vrchlabí [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23. 
  7. Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  8. Hřbitovní stezka "Za pamětí Vrchlabí": Významné osobnosti města: Turistický portál Vrchlabí. www.mestovrchlabi.cz [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  9. Sáňkařská dráha Špindlerův Mlýn [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  10. Pamětihodnosti Vrchlabí [online]. Město Vrchlabí [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-21. 
  11. Ignác Theodor Petera a synové,angl. sedlářství a karosárna [online]. ČVUT v Praze [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  12. Cizí dům - Architektura českých Němců 1848–1891 | Architektur der Deutschen in Böhmen 1848–1891. cizidum.umprum.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vrchlabí-Krkonošská-177 WP20160720171541.jpg
Autor: Jiří Erben, Licence: CC BY-SA 3.0
Převážně prvorepubliková zástavba východní části Krkonošské ulice ve Vrchlabí.
Horni Rokytnice - 27.JPG
Autor: Fojsinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel ČCE Herlíkovice - Strážné.jpg
Autor: Jonáš Hájek, Licence: CC BY-SA 4.0
Evangelický kostel v Herlíkovicích - Strážném
Vrchlabi Komenskeho 586 gymnazium 2.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vrchlabí - Komenského 586, Krkonošské gymnázium, portál
Vrchlabi Zizkova 497 DD.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vrchlabí - Žižkova 497, dětský domov
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“