Klicperovo divadlo
Klicperovo divadlo | |
---|---|
Stát | Česko |
Budova | |
Kód památky | 34285/6-4701 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Další informace | |
Souřadnice | 50°12′39,16″ s. š., 15°50′1,87″ v. d. |
Adresa | Dlouhá 99/9 Hradec Králové 500 03 Hradec Králové 3 |
Ulice | Dlouhá |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klicperovo divadlo je městské divadlo v Hradci Králové, pojmenováno je po dramatikovi Václavu Klimentu Klicperovi. Už čtyřikrát získalo ocenění „Divadlo roku“, pořádá divadelní festivaly Čekání na Václava a Mezinárodní divadelní festival Regiony a je známé snahou po inovacích a progresivní režii. Několik sezón zde například působil, pro mnohé kontroverzní, ale zároveň velmi uznávaný a oceňovaný režisér Vladimír Morávek, který zde mj. uvedl hry od Shakespeara a Čechova. Dále zde již delší dobu působí někteří známí herci, například Pavla Tomicová či Ondřej Malý.
Stálý soubor Klicperova divadla má k dispozici celkem čtyři scény – velkou s kapacitou 400 míst, letní s 300 místy, komorní „V podkroví“ o 50 místech a v Mýtské ulici Studio Beseda se 130 místy. V prostorách divadla v Dlouhé ulici funguje také galerie „U Klicperů“.
Názvy
V letech 1949-61 Krajské oblastní divadlo Hradec Králové, 1961-68 a znovu v letech 1971-90 Divadlo Vítězného února, v letech 1968–71 a pak opět od roku 1990 Klicperovo divadlo.[1]
Vedení divadla
Uměleckými šéfy v období samostatné České republiky postupně byli:
- 1994–1996 Michael Tarant
- 1996–2005 Vladimír Morávek
- 2005–2007 Ivo Krobot[2]
- 2008–2017 David Drábek[3]
- 2017–2019 Jana Slouková[4]
- 2019–dosud Pavel Khek[5]
Divadlo původně provozovala městská příspěvková organizace „Klicperovo divadlo v Hradci Králové“, od roku 2006 obecně prospěšná společnost „Klicperovo divadlo“, kterou společně založilo statutární město Hradec Králové a Královéhradecký kraj.
Budova velké scény
První české divadlo v Hradci Králové vzniklo v adaptovaném hostinci „U zlatého orla“ na Malém náměstí a v první polovině 19. století zažilo dobu rozkvětu, o kterou se velmi zasloužil Václav Kliment Klicpera, který v té době ve městě působil jako profesor na gymnáziu. V roce 1868 byl založen spolek Jednota divadelních ochotníků, který začal prosazovat myšlenku samostatné divadelní budovy. Ovšem až roku 1882 městské zastupitelstvo rozhodlo o vybudování městského divadla, už tehdy pod názvem „Klicperovo“. Projekt nakonec vypracoval místní architekt Viktor Weinhengst a slavnostně otevřeno s uvedením Klicperovy hry Eliška Přemyslovna a opery Hubička od Bedřicha Smetany bylo 24. března 1885. Už za rok se ale ve zdivu objevily trhliny a dokonce se zřítil západní trakt umístěný nad svahem do Žižkových sadů, proto muselo být kompletně rekonstruováno. K dalším rekonstrukcím došlo v letech 1910, 1927, 1949, kdy také v divadle začal působit skutečně profesionální soubor, a poté až v 90. letech 20. století.[6]
Novorenesanční a klasicizující budova divadla uzavírá skoro čtvercové náměstíčko v Dlouhé ulici, podél jeho západní strany vede úzká ulička do níže položených Žižkových sadů. Stavba je hmotově roztříštěná, na hlavní budovu s červenou kýlovou střechou se napojuje boční křídlo, které z východní strany uzavírá náměstíčko, a jednotlivé části také nemají stejnou výšku. Jednotící výraz celému objektu ale dodává symetrické hlavní průčelí, kterému předchází až ve 20. století dostavěný přízemní rizalit s portikem o šesti sdružených sloupech. Jeho rovná střecha slouží zároveň jako terasa přístupná z foyeru. Tomuto prvnímu patru dominují vysoká okna a opět sdružené pilastry, nad nimi se nachází tři nízké atiky, střední je půlkruhová. Vybavení interiéru odpovídá současným potřebám, dvěma vstupy v čelní prosklené dřevěné stěně se návštěvník dostane k víceramennému schodišti k foyeru a hledišti. To je mírně stoupající s jedenácti řadami sedadel, pod balkonem o sedmi řadách se nachází technická zvuková kabina. Postranní lóže klesají směrem k jevišti, po jejich hranách i po hraně balkonu jsou umístěna bodová světla, v centru plochého stropu je naopak umístěn paprskovitý lustr. Stěny jsou kvůli lepší akustice obloženy dřevem.[6] Budova je už od roku 1958 zapsána v seznamu kulturních památek České republiky.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Klicperovo divadlo, Česká divadelní encyklopedie
- ↑ KROBOT Ivo, prof. MgA. [online]. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
- ↑ David Drábek [online]. Klicperovo divadlo [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Jana Slouková [online]. Klicperovo divadlo [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Khek
- ↑ a b PANOCH, Pavel. Klicperovo divadlo Hradec Králové [online]. Evropská divadelní architektura [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-07]. Identifikátor záznamu 145995 : Klicperovo divadlo. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klicperovo divadlo na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Klicperovo divadlo na YouTube
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Klicperovo divadlo v Hradci Králové (Česká republika)
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové, letní scéna Klicperova divadla, socha Eva od Olbrama Zoubka.